Chlapi se jí báli, ona zase měla strach, že zůstane na ocet. Jak natáčela senzační „Janžurka“ v osmašedesátém okupanty a proč o sobě celý život pochybovala? Tajnosti slavných
25.05.2015
Foto: ČT
Popisek: Se svou životní láskou žila Iva Janžurová čtyřiačtyřicet let, přesto si otce svých dvou dcer nikdy nevzala. Nechutné rozvodové tahanice ji totiž od další svatby navždy odradily.
Muž, který dorazil na její svatbu jako nezvaný host, jí nakonec obětoval celý život. Přesto si ho nikdy nevzala a nikdy nepřestala sama o sobě pochybovat. Proč excelentní komičku neustále trápila nejistota, plachost a nedostatek sebedůvěry?
Navenek žil v jejím stínu, ve skutečnosti pro ni mimořádně charismatický muž představoval autoritu a celoživotní vzor. Jakoby ale měla navždy pod kůží první nevyvedené manželství, a především jeho ponižující konec, nikdy se už nechtěla podruhé vdát. Přestože svému životnímu partnerovi, který o ni tak moc stál, porodila dvě dcery a žili spolu čtyřiačtyřicet let. „Ivuška je kapitál. Životní kapitál,“ říkal o Ivě Janžurové herec a režisér Stanislav Remunda.
Málem skončila za katedrou
Humor je kořením života, ale málokdo ho umí dělat. A jsou dokonce i lidé, kteří se ani neumějí smát. Proto jsou komici tak vážení a milovaní. Iva Janžurová patří k těm nemnoha dámám, které toto řemeslo ovládají dokonale. Kromě nadhledu, moudrosti a dovednosti má k němu i mimořádné předpoklady. Režisér Jiří Krejčík o ní kdysi řekl, že „má třicetkrát více mimických svalů v obličeji než obyčejný člověk“. Moc ale nechybělo, abychom její umění nikdy nepoznali.
S Josefem Abrhámem jako vrchní sestra Huňková v Nemocnici na kraji města
Rodačka ze Žirovnice u Pelhřimova totiž pochází z učitelské rodiny a po vzoru obou rodičů nejprve vystudovala pedagogické gymnázium v Českých Budějovicích. Pak ale u ní zvítězila láska k divadlu, a tak vystudovala pražskou DAMU. Po ročním angažmá v libereckém divadle F. X. Šaldy se stala v roce 1964 přední členkou pražského Divadla na Vinohradech a od roku 1988 je členkou činohry Národního divadla.
Bála se, že zůstane na ocet
V kariéře měla jasno hned, byla okamžitě hvězdou, v soukromí ale dlouho tápala. „Iva byla oblíbená, populární, atraktivní. Ale jednou se mi svěřila, že o ni muži nemají zájem,“ prozradil před časem režisér Juraj Herz, který ji pravidelně obsazoval. „Byla přitažlivá, ale její ctitelé ji znali jako divošku, dračici z filmů, a chlapi se jí báli,“ dodal na vysvětlenou. Její život významně ovlivnil v roce 1967 nezapomenutelný seriál Píseň pro Rudolfa III., díky němuž poznala svého prvního manžela.
S Darkem Vostřelem v hudebním seriálu Píseň pro Rudolfa III.
V hudební féerii scenáristy Jaroslava Dietla a režiséra Jaromíra Vašty ztvárnila Iva Janžurová jednu z hlavních postav, dceru řezníka Rudolfa v podání Darka Vostřela, který v každodenním shonu už úplně zapomněl, co jsou sny. Zato jeho dcera Šárka má fantazie na rozdávání a s pravou ženskou rafinovaností přiměje i otce, aby se zasnil. A když už se do toho rázný řezník jednou dá, tak sní opravdu ve velkém. Při natáčení mimořádně úspěšného projektu, nabitého hvězdami tehdejší populární hudby a jejich hity, stál za jednou z kamer o sedm let starší Jan Eisner. On byl spontánní, svérázný a divoký, ona doslova uragán. Zakoukali se do sebe a do vztahu se vrhli po hlavě. „Já tenkrát měla pocit, že mám nejlepší roky na to se vdát. Bylo mi šestadvacet, žádná vážná známost na obzoru,“ vzpomínala Iva Janžurová ve své biografii Včera, dnes a zítra, kterou s ní sepsal před dvěma lety novinář Petr Macek.
Sňatek z mladické nerozvážnosti
„Ve skutečnosti můj manžel využil chvilkové rozjařenosti alkoholem. Točili jsme v Karlových Varech a místo náhražek nám poskytli opravdové nápoje, aby byly naše výkony věrnější,“ vzpomíná herečka. Eisner jí imponoval především svou odvahou a přímočarostí. Při vpádu okupačních vojsk do Prahy v srpnu 1968 jezdili po městě autem, on zepředu točil vojáky, Iva seděla s Martou Kubišovou vzadu. „Marta zpívala Modlitbu a bály jsme se, že si vojáci všimnou, že se natáčí. V hrůze jsme míjeli tanky, ale nikdo si ničeho nevšiml. Nakonec se materiál dostal až na televizní obrazovky,“ vzpomínala paní Iva.
Svatba s Janem Eisnerem
Tak dramatické okamžiky lidi sblíží, takže již za dva měsíce se konala velkolepá svatba na Konopišti, na níž nechyběla řada významných osobností včetně Jiřiny Jiráskové a režiséra Zdeňka Podskalského. „Ta byla z našeho krátkého manželství to nejhezčí,“ povzdychla si herečka. Eisner byl velmi pozorný, pomáhal, kde bylo třeba, ale byl také bohém, zapálený do své práce, a poněkud přelétavý. A tak počáteční zamilovanost vyprchala a láska se nedostavila.
Nechutné rozvodové tahanice
Hereččino manželství trvalo půl roku, následný rozvod však mnohem déle. Rozvést se totiž nebylo tenkrát vůbec jednoduché, protože úředníci hodlali za každou cenu nabýt jistoty, že se pár k sobě skutečně nehodí. „Ten proces rozvodu mě strašně rozrušil. Znechutil. Navěky. Ne že bychom se s manželem nenáviděli, ale aby nás u soudu rozvedli, museli jsme to tvrdit,“ prozradila paní Iva.
Stanislav Remunda si ji vyhlédl a udělal by cokoli, jen aby ji získal
A tak na sebe s Eisnerem úplně zbytečně házeli špínu, říkali před komisemi, jak se nesnášejí, jen aby dosáhli oficiálního rozchodu. „Je to šílené, vyprávíte, jaký k sobě máte nepřekonatelný odpor, přitom to není pravda. Podstata naší neshody byla v něčem jiném, křehčím, těžko definovatelném… Přišlo mi to nejapné a tehdy jsem se rozhodla, že už to nikdy podstoupit nechci,“ dodala.
Ten, který si ji vyhlédl
Dlouho ale sama nezůstala, vyhlédl si ji totiž o čtrnáct let starší herec a režisér Stanislav Remunda, dokonce ještě dřív, než se vůbec stačila vdát. Dorazil i na její svatbu na Konopišti. Jenom jako kamarád, nikým nepozván, prostě přijel, najedl se a zase odjel. „Asi si mě tam byl okouknout. Nikdy se nepřiznal, proč to udělal,“ svěřila se paní Iva. Udělal by cokoli, jen aby ji získal. Svým rozhodnutím neprovdat se, přestože svému partnerovi porodila dcery Sabinu a Theodoru, bourala herečka v době normalizace všechny zaběhnuté konvence. Dokonce jí to občas i soudruzi vyčítali, zlomit se však nenechala.
Hereččina rodina jen pár měsíců před smrtí jejího životního partnera
V roce 2008 prodělal Stanislav Remunda mozkovou příhodu. Od té doby o něj jeho oddaná partnerka láskyplně pečovala a snažila se ho navzdory zdravotním problémům všemožně zapojovat do rodinného života. Poslední tři měsíce jeho života pro oba znamenaly velmi krutou zkoušku. Remunda trpěl velkými bolestmi, byl dezorientovaný a mnohdy nepoznával ani své blízké. Zemřel před třemi lety, dva dny po hereččiných narozeninách, a od té doby je paní Janžurová sama. Veškerý volný čas věnuje dcerám a čtyřem vnoučatům a žádného chlapa prý už k životu nepotřebuje.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adina Janovská