Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kdo by řekl, že pivovarník Bernard bude vydělávat zdaleka nejen na pivu? Prý je magor, ale hodně bohatý... Proč platí miliony hostinským?

08.01.2015
Kdo by řekl, že pivovarník Bernard bude vydělávat zdaleka nejen na pivu? Prý je magor, ale hodně bohatý... Proč platí miliony hostinským?

Autor: piaac.cz

Popisek: Známý pivovarník Stanislav Bernard ve své knize Tvrdohlavý muž poodhaluje, jak to chodí v českém pivovarnictví, i zákulisí politické korupce a českého podnikání na cizí účet

Nejoriginálnější český pivovarník Stanislav Bernad líčí vlastní cestu k vyhlášené značce piva. Současně ale odhaluje i zákulisí politické korupce a českého podnikání na cizí účet, zamýšlí se nad naší společností i Evropskou unií.

Spolumajiteli renomovaného českého pivovaru Stanislavu Bernardovi není jedno, co se kolem něj děje. Příkladem je jeho úspěšné lobbování za sníženou spotřební daň na pivo nebo založení Nadačního fondu proti korupci, který otevřel kauzy rozkrádání Dopravního podniku hl. m. Prahy či zadávání IT zakázek na ministerstvu práce a sociálních věcí. O Bernardově veřejné angažovanosti svědčí jeho kniha Tvrdohlavý muž, která právě vychází.

Proč a za co platí hospodským

Na třiadvacetileté cestě ke kultovnímu českému pivu měl autor možnost zblízka poznat úskalí českého podnikání. Své zkušenosti a pohled na naši společnost zachycuje v knižní biografii, která začíná úvěrovým thrillerem a vydražením humpoleckého pivovaru. Bernard v knize předkládá svůj způsob uvažování, zamýšlí se nad spornými privatizacemi a zákony, reklamou, mediálními bublinami, politickou korupcí a Evropskou unií, ale také nad rodinnými vazbami a životními prioritami. Především však představuje svět pivovarnictví, kde je nadprůměrně silná konkurence.

„Pivní promiskuita hospodských je velmi individuální a vyvíjí se to v čase. Ze začátku – a první s tímhle fíglem přišly Krušovice – byla obrovská: majitel restaurace dostane od pivovaru peníze za to, že bude čepovat jejich pivo – nemluvím o standardním servisu, kdy se dodá výčepní zařízení a další reklamní záležitosti. A pro ty hospodské nejde o žádný risk, protože to dělají ty největší značky, jsou to tedy jen peníze navíc. Ochuzuje to ‘pouze‘ zákazníka, protože takové kroky nepřirozeně ohýbají trh…“ uvádí ve své knize Bernard.

Ve své knize líčí Stanislav Bernard cestu k vyhlášené značce piva a mimo jiné se zamýšlí i nad naší společností a Evropskou unií

Ve své knize líčí Stanislav Bernard cestu k vyhlášené značce piva a mimo jiné se zamýšlí
i nad naší společností a Evropskou unií

Unikátní příběh odvážného inženýra

Jeho kniha má dvě linie – tou hlavní je unikátní příběh pivovaru, nebo spíš příběh mladého inženýra, jenž si se dvěma přáteli vzal v 90. letech obrovský úvěr na zakoupení chátrajícího humpoleckého pivovaru. „Pivovar, který jsme vydražili, měl totálně pokaženou pověst, pivu se nejdřív říkalo ‘humpolecký samoser‘, pak zas ‘Bernardovy sračky‘. Kdysi platilo úsloví: ‘Pivo z Humpolce udělá z vás pitomce‘… A teď má člověk ruinu, stroje se každou chvíli kousnou, takže musíte lidi poslat domů a večer je zas svážet, abychom pivo stočili a měli co prodávat…

V Humpolci jsem bydlel během poměrně krátké doby na mnoha místech… přespával jsem na karimatce a ve spacáku na zemi v pivovaru – před šestou mě vždycky budila uklízečka při vytírání mokrým hadrem. A následně jsem bydlel na internátu, kde jsem si pronajal jeden pokoj…“ vypráví o krušných začátcích známý pivovarník.

Malá podotknutí nad šnytem

Tak se nazývá druhá linie knihy, v níž autor sděluje své postřehy, týkající se aktuálních témat. „Myslím, že z výrazu ‘podnikatel‘ začali dělat sprosté slovo lidi jako Paroubek, tedy aspoň nejvýrazněji. Jasně, už dřív byla ta fialová saka, bílé ponožky a nekonečný seriál afér… To byl důsledek sepětí podnikatelského sektoru a politiků. Jakmile se tyhle dvě roviny začnou prolínat, tak je to vždycky průšvih – pro ně zisk, pro lidi průšvih, protože z politika pak může být šašek v rukou podnikatele. Ale myslím, že systematicky štvát proti podnikatelům začal opravdu až Paroubek. A další v této rétorice pokračují i proti živnostníkům, kdykoliv se jim to zrovna hodí do krámu…,“ píše Bernard.

O prolínání podnikání a politiky a vítězství nad mocí nejvyšší

Když jde o nezdravé prolínání podnikání a politiky, Bernard ví, o čem mluví.  Dva roky bojoval za zákon o snížené spotřební dani, v jehož důsledku dnes existuje velký počet českých pivovarů a piv. Název knihy Tvrdohlavý muž odkazuje na jeho neústupnost v prosazování projektů, o jejichž závažnosti je přesvědčen.

„Lux zas jenom nasliboval a neudělal nic. A Kočárníkovi se to zdálo logické, avšak pak byl zatlačen do defenzivy ostatními s Klausem v čele… Parlament zákon schválil v prosinci 1994. Pak to ale ještě Václav Havel dal přezkoumat Ústavnímu soudu. Já si ho vážil a vážím, ale tohle byl jeden z projevů jeho neprofesionality – měl totiž kolem sebe, jako každý politik, různé lidi. Ale byli to amatéři… Ovšem Ústavní soud nám dal naštěstí za pravdu. Takže se mi podařilo prosadit zákon proti vůli premiéra Václava Klause, liberálního ekonoma, a taky proti vůli prezidenta Václava Havla,“ konstatuje autor.

Jak pivo hájilo českou demokracii

O politiku se Stanislav Bernard aktivně zajímá už čtvrt století. V kapitole O reklamě, politice a zaměstnancích vzpomíná, jak s pomocí piva hájil českou demokracii. „Třeba v roce 2010 mě děsilo, že by měl vyhrát volby Jiří Paroubek, člověk s diktátorskými sklony. A vyšel průzkum, že sociální demokraty by volilo jen minimum studentů. Tak jsem si říkal, že by bylo dobré, aby se na to mladí nevykašlali a šli volit. Za čestné prohlášení, že pětaosmdesát procent lidí z maturitních tříd půjde k volbám, jsme dávali bečku piva a vysokoškolákům zas bednu piva na jednoho studenta…

K tomu ještě chci podotknout, že nešlo o žádné rozdávání alkoholu dětem, byli to voliči, takže dospělí. A já jsem samozřejmě nikomu neříkal, že to je proti Paroubkovi, a nikomu jsem taky neříkal, koho má jít volit – nechci z nikoho dělat pitomce a nechci nikoho korumpovat… O této naší kampani tehdy psali dokonce ve Wall Street Journal či v Herald Tribune ve smyslu: Zachrání pivo českou demokracii?“

Kritika vývoje českého státu

Zatímco státní dluh České republiky má dnes dlouhou řadu nul, Rodinný pivovar Bernardsplatil obrovské počáteční úvěry a již léta je prosperující firmou, která vyváží pivo do různých koutů světa. KnihaTvrdohlavý mužukazuje, že novodobáčeská historie, to nejsou jen nedůvěryhodnípolitici, ale také osvícení podnikatelé,kteří se nebojí riskovat a kteří majísvé sny a vize. Vývoj našeho státu hodnotí Bernard velmi kriticky. „My jako pivovar Bernard jsme se za těch dvacet let vyhrabali z ohromných dluhů do zisku a určité finanční rezervy, z ruiny jsme postavili moderní pivovar, zatímco Česká republika se čím dál víc zadlužuje – to je úplně naopak…“

Nešetří ani kritikou na adresu Evropské unie. „Evropská unie je pro mě celkově zásadním zklamáním. Na konci osmdesátých let jsem se těšil, že se zbortí komunismus a přijde nějaký funkční systém, ale mezitím se socialismus opravdu rozlezl po celé Evropě. To s sebou nese spoustu nesmyslů – základní je představa, že člověk dokáže něco řídit efektivněji než přirozená nabídka a poptávka… dnes dělají nařízení bruselští úředníci, kteří vystudují školy, a hned se nechají zaměstnat v byrokratickém aparátu Evropské unie, takže nemají vůbec žádný pojem o podnikání a reálném životě. A k tomu ještě nutno dodat – odhad je, že bruselský úředník má trojnásobně vyšší mzdu, než je průměr u obyvatel Evropské unie…“

Bojovník proti korupci

Stanislav Bernard, který je tváří nadačního fondu v boji proti korupci, tvrdí, že během svého podnikání nemusel nikdy dát úplatek. Výjimkou jsou právě peníze hospodským za to, že budou točit danou značku piva. A přiznává, že se rozhodně nejedná o zanedbatelnou částku. „Ty investice pro jednotlivé restaurace se pohybovaly v řádu statisíců, v některých případech v řádu milionů. Byla to skutečně hmatatelná procenta z celkového rozpočtu pivovaru,“ řekl otevřeně před časem Parlamentním listům.

Uplynulý rok 2014 vnímá vesměs pozitivně. „Spousta věcí se někam hýbe, mění a poměrně hodně lidí začíná přicházet na to, že stávající způsob vývoje společnosti je neudržitelný, takže začínají očekávat nějakou kvalitativní změnu. Pořád se hovoří jen o tvrdých ekonomických datech a podobně, nikdo už ale neřeší kvalitu nebo to, co je například součástí potravin,“ uvedl nyní a dodal, že už prý sám již dospěl do stavu, kdy ho změny nepřekvapují. Co se týče výsledku voleb, mohly podle něj dopadnout zásadně hůř.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace