Pivo dobré, majitel magor. Billboardy zaplavily republiku a zmíněný magor Stanislav Bernard díky tomu…
20.08.2014
Foto: 2media
Popisek: Tohoto billboardu si letos v létě nelze nevšimnout.
UKÁZKY Prodává možná více kusů své knihy Tvrdohlavý muž než piva! Bernardova kniha je bestsellerem, od 30. 6. do 6. 7. se Tvrdohlavý muž ocitl na druhém místě v žebříčku nejprodávanějších titulů!
Koncem letošního května vyšla v nákladu 18 000 výtisků kniha Stanislava Bernarda. 1. července ji originální český pivovarník představil na 500 billboardech po celé republice v lehce kontroverzní reklamní kampani „Pivo dobré, majitel magor“. Jde o citát z Facebooku na adresu značky Bernard, který Stanislav Bernard se smyslem pro humor umístil na obálku své knihy…
Nejoriginálnější český pivovarník líčí vlastní cestu k vyhlášené značce piva, odhaluje zákulisí politické korupce a českého podnikání na cizí účet, zamýšlí se nad naší společností i Evropskou unií.
Stanislavu Bernardovi, spolumajiteli renomovaného českého pivovaru, není totiž jedno, co se kolem něj děje. Příkladem je jeho úspěšné lobbování za sníženou spotřební daň na pivo nebo založení Nadačního fondu proti korupci, který otevřel kauzy rozkrádání Dopravního podniku hl. m. Prahy či zadávání IT zakázek na ministerstvu práce a sociálních věcí. Nově o Bernardově veřejné angažovanosti svědčí právě i jeho kniha.
Trnitá cesta českého podnikání
Na třiadvacetileté cestě ke kultovnímu českému pivu měl autor možnost zblízka poznat úskalí českého podnikání. Své zkušenosti a pohled na naši společnost zachycuje v knižní biografii, která začíná úvěrovým thrillerem a vydražením humpoleckého pivovaru. Bernard zde předkládá svůj způsob uvažování, zamýšlí se nad spornými privatizacemi a zákony, reklamou, mediálními bublinami, politickou korupcí a Evropskou unií, ale také nad rodinnými vazbami a životními prioritami. Především však představuje svět pivovarnictví, kde je nadprůměrně silná konkurence: „Pivní promiskuita hospodských je velmi individuální a vyvíjí se to v čase. Ze začátku – a první s tímhle fíglem přišly Krušovice – byla obrovská: majitel restaurace dostane od pivovaru peníze za to, že bude čepovat jejich pivo – nemluvím o standardním servisu, kdy se dodá výčepní zařízení a další reklamní záležitosti. A pro ty hospodské nejde o žádný risk, protože to dělají ty největší značky, jsou to tedy jen peníze navíc. Ochuzuje to „pouze“ zákazníka, protože takové kroky nepřirozeně ohýbají trh,“ píše Bernard v knize.
Pivo z Humpolce udělá z vás pitomce
Kniha má dvě linie – tou hlavní je unikátní příběh pivovaru, příběh mladého inženýra, jenž si se dvěma přáteli vzal v 90. letech obrovský úvěr na zakoupení chátrajícího humpoleckého pivovaru: „Pivovar, který jsme vydražili, měl totálně pokaženou pověst, pivu se nejdřív říkalo „humpolecký samoser“, pak zas „Bernardovy sračky“. Kdysi platilo úsloví: „Pivo z Humpolce udělá z vás pitomce“… A teď má člověk ruinu, stroje se každou chvíli kousnou, takže musíte lidi poslat domů a večer je zas svážet, abychom pivo stočili a měli co prodávat… V Humpolci jsem bydlel během poměrně krátké doby na mnoha místech… přespával jsem na karimatce a ve spacáku na zemi v pivovaru – před šestou mě vždycky budila uklízečka při vytírání mokrým hadrem. A následně jsem bydlel na internátu, kde jsem si pronajal jeden pokoj,“ vzpomíná pivovarník.
Systematicky štvát proti podnikatelům začal až Paroubek
Druhou linii knihy tvoří Malá podotknutí nad šnytem, autorovy postřehy týkající se aktuálních témat: „Myslím, že z výrazu „podnikatel“ začali dělat sprosté slovo lidi jako Paroubek, tedy aspoň nejvýrazněji. Jasně, už dřív byla ta fialová saka, bílé ponožky a nekonečný seriál afér… To byl důsledek sepětí podnikatelského sektoru a politiků. Jakmile se tyhle dvě roviny začnou prolínat, tak je to vždycky průšvih – pro ně zisk, pro lidi průšvih, protože z politika pak může být šašek v rukou podnikatele. Ale myslím, že systematicky štvát proti podnikatelům začal opravdu až Paroubek. A další v této rétorice pokračují i proti živnostníkům, kdykoliv se jim to zrovna hodí do krámu,“ uvažuje Stanislav Bernard.
Proti vůli prezidenta i premiéra
Když jde o nezdravé prolínání podnikání a politiky, Bernard ví, o čem mluví. Dva roky bojoval za zákon o snížené spotřební dani, v jehož důsledku dnes existuje velký počet českých pivovarů a piv. Název knihy Tvrdohlavý muž odkazuje na jeho neústupnost v prosazování projektů, o jejichž závažnosti je přesvědčen: „Lux zas jenom nasliboval a neudělal nic. A Kočárníkovi se to zdálo logické, avšak pak byl zatlačen do defenzivy ostatními s Klausem v čele… Parlament zákon schválil v prosinci 1994. Pak to ale ještě Václav Havel dal přezkoumat Ústavnímu soudu. Já si ho vážil a vážím, ale tohle byl jeden z projevů jeho neprofesionality – měl totiž kolem sebe, jako každý politik, různé lidi. Ale byli to amatéři… Ovšem Ústavní soud nám dal naštěstí za pravdu. Takže se mi podařilo prosadit zákon proti vůli premiéra Václava Klause, liberálního ekonoma, a taky proti vůli prezidenta Václava Havla,“ pochvaluje si Bernard.
Jak bečkou piva odrovnal Paroubka
Bernard se aktivně zajímá o politiku už čtvrt století. V kapitole O reklamě, politice a zaměstnancích vzpomíná, jak s pomocí piva hájil českou demokracii: „Třeba v roce 2010 mě děsilo, že by měl vyhrát volby Jiří Paroubek, člověk s diktátorskými sklony. A vyšel průzkum, že sociální demokraty by volilo jen minimum studentů. Tak jsem si říkal, že by bylo dobré, aby se na to mladí nevykašlali a šli volit. Za čestné prohlášení, že pětaosmdesát procent lidí z maturitních tříd půjde k volbám, jsme dávali bečku piva a vysokoškolákům zas bednu piva na jednoho studenta… K tomu ještě chci podotknout, že nešlo o žádné rozdávání alkoholu dětem, byli to voliči, takže dospělí. A já jsem samozřejmě nikomu neříkal, že to je proti Paroubkovi, a nikomu jsem taky neříkal, koho má jít volit – nechci z nikoho dělat pitomce a nechci nikoho korumpovat… O této naší kampani tehdy psali dokonce ve Wall Street Journal či v Herald Tribune ve smyslu: Zachrání pivo českou demokracii?“
Evropská unie je zásadním zklamáním
Bernard kriticky hodnotí vývoj českého státu: „My jako pivovar Bernard jsme se za těch dvacet vyhrabali z ohromných dluhů do zisku a určité finanční rezervy, z ruiny jsme postavili moderní pivovar, zatímco Česká republika se čím dál víc zadlužuje – to je úplně naopak… Nešetří ani kritikou na adresu Evropské unie: Evropská unie je pro mě celkově zásadním zklamáním. Na konci osmdesátých let jsem se těšil, že se zbortí komunismus a přijde nějaký funkční systém, ale mezitím se socialismus opravdu rozlezl po celé Evropě. To s sebou nese spoustu nesmyslů – základní je představa, že člověk dokáže něco řídit efektivněji než přirozená nabídka a poptávka… dnes dělají nařízení bruselští úředníci, kteří vystudují školy, a hned se nechají zaměstnat v byrokratickém aparátu Evropské unie, takže nemají vůbec žádný pojem o podnikání a reálném životě. A k tomu ještě nutno dodat – odhad je, že bruselský úředník má trojnásobně vyšší mzdu, než je průměr u obyvatel Evropské unie,“ podotýká v knize Bernard.
Zatímco státní dluh České republiky má dnes dlouhou řadu nul, Rodinný pivovar Bernard splatil obrovské počáteční úvěry a již léta je prosperující firmou, která vyváží pivo do různých koutů světa. Kniha Tvrdohlavý muž ukazuje, že novodobá česká historie, to nejsou jen nedůvěryhodní politici, ale také osvícení podnikatelé, kteří se nebojí riskovat a kteří mají své sny a vize.
Některá z rýpnutí na adresu značky Bernard, která autor se smyslem pro humor umístil na obálku knihy
Pivo dobré, majitel magor. P. Š.
To by mě zajímalo, kde na to ty prachy nakradli? R. R. S.
Pivo Bernard nepiji a majitele nesnáším, je to vůl. R. K.
Kdo je Stanislav Bernard
Stanislav Bernard ( ?1955) se narodil v Opavě a vyrůstal v nedalekém Háji ve Slezsku. Po opavském gymnáziu pokračoval ve studiích na Fakultě strojní a elektrotechnické Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině. Pracoval v různých podnicích jako elektrokonstruktér, investor či vedoucí technického provozu, po listopadu 1989 byl kooptován do funkce místopředsedy Okresního národního výboru v Opavě. Podílel se na vydávání tamního časopisu Region. V roce 1991 společně s Josefem Vávrou a Rudolfem Šmejkalem získali v dražbě humpolecký pivovar – vznikl tak Rodinný pivovar Bernard. O dva roky později spoluzaložili také rádio Vysočina v Jihlavě. V roce 1993 stál Stanislav Bernard rovněž u zrodu Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Jako jeho prezident dosáhl v roce 1995 prosazení diferencované spotřební daně – díky tomuto úspěchu dnes v České republice stále existují desítky malých průmyslových pivovarů a vzniklo již více než dvě stě hospodských minipivovarů. V roce 2000 získal ocenění Pivovarská osobnost století a Brand manager České republiky, před třemi byl pak jmenován Marketérem roku. V roce 2011 též spoluzaložil Nadační fond proti korupci. V anketě Czech Top 100 se stal letos Rodinný pivovar Bernard druhou nejobdivovanější potravinářskou firmou ČR. Stanislav Bernard je ženatý, s manželkou Helenou mají dceru Hanu a syna Filipa. K jeho zálibám patří sport a jóga.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Anička Vančová