Jak se prodávají na dědině honosné zámky za pakatel. Český poutník

08.06.2019

Foto: René Flášar

Popisek: Těchobuzský zámek, nyní k prodeji za příjemných 12,05 milionu korun

FOTOGALERIE V dnešním výletu se podíváme do vesničky, ve které žije sotva osmdesát obyvatel, ale pyšní se řadou historicky cenných staveb a památek. Vítejte v Těchobuzi na Pelhřimovsku.

Než se vydáme na cestu po Těchobuzi a jejím okolí, ještě trocha historie. „Tvrz i osada byla založena Těchobudem, jehož jméno dalo obci název Těchobuz. První písemná zmínka pochází z roku 1352, kdy na Těchobuzi seděl Kuneš z Těchobuze, jenž byl purkrabím v Počátkách. V roce 1390 kupuje Těchobuz Albera ze Stájic. Byl to význačný a vážený rytíř, literárně vzdělaný, který hrál i důležitou roli v českých dějinách. Alberta stál v čele celého kraje kolem Těchobuz, Pacova a Vožice. Tvrz a ves Těchobuz pod vedením tak váženého pána vzkvétala jak hospodářsky, tak kulturně. Jako sídlo mocného šlechtice byla jednou z nejvýznačnějších tvrzí celého kraje,“ píše se na obecních stránkách.

Kostel a zvonice

Ale je čas vyrazit. Naše kroky půjdou po naučné stezce po pamětihodnostech Těchobuze. Tedy z velké části. Začínáme ve středu obce u kostela svatého Marka, který je poprvé zmiňován již v roce 1365 a byla to zřejmě románská stavba. Později došlo k přestavbě v renesančním slohu. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov. Ten už byste zde dnes ale hledali marně. Ani vnitřek kostela není nikterak vybaven a k bohoslužbám slouží jen výjimečně. Naproti kostelu se nachází obecní zvonice z roku 1603. Kobka v přízemí sloužila v minulých dobách jako vězení.

Nechcete zámek?

Nad zvonicí začínají bývalé hospodářské objekty zdejšího zámku. Dnes je zde Galerie Bernarda Bolzana s trvalou expozicí o životě a díle tohoto matematika, teologa a filozofa 19. století, který část svého života prožil právě v Těchobuzi na zámku. Další rozsáhlé prostory galerie jsou využívány ke krátkodobým výstavám ze všech oborů výtvarného umění.

Galerie sousedí z těchobuzským zámkem, který vznikl přestavbou tvrze ze 14. století. Vybudován byl v letech 1786-98. Jde o obdélnou patrovou budovu s mansardovou střechou a hranolovou vížkou. Přední průčelí zaujme zdobenou fasádou s květinovými vzory, reliéfy hlav a mušlemi.

Po zestátnění byl zámek upraven na ozdravovnu pro děti a donedávna zde sídlil ústav sociální péče pro mentálně postižené. Po přestěhování klientů do domečků chráněného bydlení, byl zámek vyklizen a nyní je Krajem Vysočina nabízen k prodeji.

Vyschlá studánka

Od zámku míříme do lesoparku za zámkem. Procházíme kolem zanedbaného hřiště a vstupujeme do lesa. Přibližně po kilometru se ocitáme u Bolzanovy studánky. Její pramen je ale v těchto dnech vyschlý. Na vodu, kterou údajně chodil pít slavný matematik, si tak musíme nechat zajít chuť.

Vracíme se kousek zpět a po naučné stezce míříme k rybníku Loudal a dále ke kapli svatého Jana Nepomuckého. Její okolí nyní prochází přestavbou, proto je terén o něco hůře přístupný, a to zejména po deštích.

Empírová hřbitovní kaple kruhového půdorysu byla postavena v roce 1826 a dodnes je jednou z hlavních dominant Těchobuze. Kolem kaple se rozprostírá současný těchobuzský hřbitov.

Kolem repliky stodoly k historickému špýcharu

Další naše kroky vedou zpět do centra obce. Procházíme kolem repliky staré stodoly a zastavujeme se u zdejšího špýcharu z přelomu 18. a 19. století. Jeho vznik inicioval právě profesor Bernard Bolzano. Stavba prošla rekonstrukcí v roce 2005 a slouží dnes údajně jako skladiště krmiva.

Naše dnešní putování končíme u mohutné lípy na konci obce. Na chvíli usedáme pod košatým stromem a přemýšlíme o lidech, kteří ho zde vysadili a vedle něj postavili křížek. Přesné stáří stromu žádná cedulka neuvádí a nedohledal jsem jej ani na internetu.

Mějte krásné letní dny a při svých cestách nezapomínejte občas zpomalit a usednout pod starým stromem a naslouchat jeho moudrému vnitřnímu hlasu.

Bernard Bolzano, narodil se 5. října 1781 v Praze, zemřel 18. prosince 1848 v Praze, byl matematik, filozof a kněz. Tento všestranný učenec, myslitel a kněz fascinuje vědecké kruhy po celém světě do dnešních dnů tím, jak svým myšlenkovým odkazem předběhl svou dobu. Mezi lety 1805 – 1819 byl univerzitním kazatelem v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. V roce 1820 byl pro své názory sesazen a byla mu zakázána publikační činnost. Od roku 1825 do roku 1841 žil u rodiny Hoffmannů na zámečku v Těchobuzi. On sám nazýval tento zapadlý kout svým ‘údolím pokoje‘. Univerzita Karlova v Praze uděluje Bolzanovu cenu. Tato cena se uděluje studentům univerzity v oborech právních, ekonomických, matematických a společensko-vědních. Jméno Bernarda Bolzana nese díky patnáctileté pedagogické činnosti tohoto významného matematika a filozofa na Univerzitě Karlově na počátku 19. století.

Vložil: René Flášar

Galerie