Putování za zázračnou studánkou, která začne téct jen o Vánocích. Český poutník

24.02.2019

Foto: René Flášar

Popisek: Zázračná studánka

FOTOGALERIE Kam jinam by se měl člověk vydat na nedělní výlet, než na nějaké magické poutní místo? Dnes se této zvyklosti budeme držet i v naší cestovatelské rubrice a společně se vydáme na Křemešník u Pelhřimova. Podle Wikipedie je Křemešník výrazný vrch ležící asi 7 kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova, jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny a součást Křemešnické vrchoviny.

Nadmořská výška vrcholu je 765 metrů. Křemešník je také významným poutním místem s kostelem Nejsvětější Trojice. Velká pouť na Křemešník se koná vždy osmou neděli po Velikonocích. K výchozímu bodu výšlapu se lze dostat autobusem z Pelhřimova nebo automobilem, parkoviště jsou pod kopcem i přímo pod jeho vrcholem, u poutního hotelu Křemešník. Naučná stezka začíná u zmiňovaného hotelu a na osmi zastaveních vás seznámí s přírodním prostředím a kulturou v okolí Křemešníku.

Z kaple se stal kostel

K hlavním turistický lákadlům vás také dovede červená a modrá turistická značka. Hned na začátku je možné se vyfotografovat s dřevěnou sochou poutníka. Od ní je to jen pár kroků k poutnímu areálu s dominujícím kostelem Nejsvětější trojice. Na jeho místě nejdříve stávala dřevěná kaple, kterou zde v roce 1555 nechal vystavět pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský. S rostoucí oblibou tohoto poutního místa byla kaple postupně rozšiřována a nakonec přebudována na barokní kostel. Stalo se tak v roce 1750.

Škola se slunečními hodinami

Součástí poutního areálu je také budova bývalé školy na Křemešníku, která byla postavena asi v roce 1796. Původně šlo o dřevěnou stavbu, v roce 1844, byl pak položen základní kámen na stavbu nové budovy. Před školu pan Komárek z Pelhřimova umístil sluneční hodiny, které byly později opatřeny kamenným podstavcem. V roce 1882 byla škola rozšířena na dvoutřídní, neboť počet žáků přesáhl 200. Docházely sem totiž děti ze širokého okolí. Dnes je objekt opuštěný a děti sem už dlouhá desetiletí do školy nedochází.

Větrný zámeček měl být muzeem

Další zajímavou stavbu najdeme hned pod kostelem. Takzvaný větrný zámeček si nechal v letech 1930 až 1934 postavit sochař a tvůrce medailí Josef Šejnosta. Zamýšlel zde zřídit muzeum svých medailí, ale záměr nedovedl do zdárného konce. Zajímavostí je, že na věži objektu sedí sedm skleněných havranů, které připomínají pohádku O sedmi bratrech. Proto je někdy tato stavba nazývána také jako Havraní zámek.

Zázračná studánka láká poutníky

Pokud budeme pokračovat dál po červené značce, dostaneme se na křížovou cestu, která nás dovede až ke kapličce svatého Jana. Ta ve svém „nitru“ ukrývá zázračnou studánku. Ta je tak nazývána nejen díky své kvalitní, mírně radioaktivní a zdraví prospívající vodě, ale i z toho důvodu, že se pramen objevuje pravidelně v období Vánoc a zmizí na začátku léta. Právě ke studánce přicházela v minulosti dlouhá procesí poutníků, aby si odnesli vzácnou tekutinu. Traduje se, že v 19. století se zdejší voda dovážela až do dalekého Hradce Králové.

Bukovým lesem k „zakázané“ rozhledně

Od kapličky pokračuje naše cesta po naučné stezce, která vede zdejším zachovalým bukovým lesem až k Bukové studánce. Kousek za studánkou opustíme naučnou stezku a po modré značce se vrátíme k poutnímu areálu. Po levé ruce budeme mít rozhlednu Pípalka, která vznikla na telekomunikačním vysílači. V zimním období je uzavřená, ale přes léto nabízí výhledy do širokého okolí. Zajímavostí je, že rozhledna je součástí vojenského areálu, do něhož je vstup jinak zakázán.

Pokud vám procházka nestačila a máte ještě plno sil, můžete vyzkoušet své lyžařské schopnosti a dovednosti v místním malém ski areálu, případně si v létě „šplhnout“ v lanovém parku. Právě u něj náš dnešní výlet končí, přeji vám klidné poslední únorové dny a těším se za týden na shledanou při dalších poutnických výpravách.

Vložil: René Flášar

Galerie