Po stopách Bosých karmelitánů a básníka Antonína Sovy. Český poutník
18.11.2018
Foto: René Flášar
Popisek: Zámek v Pacově
FOTOGALERIE Na dnešní podzimní výlet se vydáme na Vysočinu. Navštívíme rodné město českého básníka a prvního ředitele Městské knihovny v Praze Antonína Sovy. Vítejte v Pacově! Do městečka na pomezí jižních Čech a Vysočiny mě přiváží lokálka spojující Tábor s Pelhřimovem a Horní Cerekví.
Historicky cenná nádražní budova na první pohled stále vypadá hezky, při bližším pohledu ale návštěvník města zjistí, že je to jen klamné zdání. Nepořádek je nejen všude kolem budovy, ale nejhorší je, že do pacovské železniční stanice zatéká děravou střechou. Smutný to pohled.
Rozpadající se Železný mlýn
A aby toho smutného nebylo málo, o kousek dál stojí, přes koleje směrem k lesu, bývalý Železný mlýn. Mlýn patřil řádu karmelitánů, který ho v roce 1744 prodal Janu Železnému, podle kterého je nazýván. Stávala u něho také pila. Dalším majitelem se stal Hynek Ascher. Mlýn vyhořel a v roce 1917 byl přestavěn na továrnu zpracovávající brambory, od roku 1926 zde fungovala koželužská výroba a v roce 1931 byla zřízena továrna na balicí papír. Podnik byl uzavřen po roce 1989 a dnes už z něj mnoho nezbývá. Smutný to následek divokých a mafiánských 90. let minulého století…
Dva kostely zdobí náměstí
Pojďme ale raději do centra města, kde už na nás čekají veselejší záležitosti. Po červené turistické značce dorazíme na hlavní náměstí Svobody zhruba za dvacet minut. Dominantou náměstí jsou dva kostely stojící v téměř těsném sousedství.
„Kostel svatého Michaela pochází z 13. století. Historicky významný je náhrobní kámen Hrona z Pacova z doby okolo roku 1300 a dřevěný epitaf Zikmunda Myslíka z Hyršova z roku 1666. Charakteristickým znakem pláště pacovského chrámu jsou reliéfní desky na opěrácích z 15. století, jež zpodobují postavy řemeslníků a svatého Václava a erb Malovců. Na jižní a východní zdi je osazeno dalších šestnáct náhrobků z 16. – 18. století. V chrámu se konají pravidelné bohoslužby i zajímavé koncerty,“ dozvídám se z turistických informačních materiálů a pokračuji k nedaleko stojícímu kostelu svatého Václava.
Tento Boží svatostánek je o poznání mladší, postaven byl v době baroka. Klášterní kostel nechal vystavět řád Bosých karmelitánů. Krátce po svém dobudování ale vyhořel. Stalo se tak při velkém požáru města v roce 1727. Následně byl opraven v roce 1737, kdy dostal svoji současnou podobu.
Zámek – místo narození básníka Sovy
Od obou kostelů je to už jen kousek k pacovskému zámku. Původně se jednalo o hrad, který byl v 16. století přestavěn na zámek. V objektu byl následně v 18. století klášter bosých karmelitánů. Když zámek sloužil jako škola, narodil se tu 26. února 1864 básník Antonín Sova. V současné době zde sídlí Městský úřad Pacov a regionální a společenské centrum. Najdete zde také turistické informační centrum, městskou knihovnu a Městské muzeum Antonína Sovy.
Na závěr své návštěvy Pacova mířím ještě do zámeckého parku podívat se na vzácný habr, který byl zapsán mezi chráněné stromy České republiky. Za návštěvu stojí také park Antonína Sovy s rybníkem Magát a básníkovým pomníkem. Z parku Antonína Sovy mířím zpět do centra města a odkud tentokrát odjíždím autobusem zpět do Tábora a domů.
Přeji všem poutníkům krásné podzimní dny a putování zdar!
Vložil: René Flášar