Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kopačky pro nejvyššího soudruha. Všichni jeho kamarádi ji tajně milovali, jen on jí byl stále nevěrný. Tajnosti slavných

22.10.2018
Kopačky pro nejvyššího soudruha. Všichni jeho kamarádi ji tajně milovali, jen on jí byl stále nevěrný. Tajnosti slavných

Autor: repro/archiv ČT

Popisek: Magda Husáková Lokvencová

Její manželství s příštím prezidentem ustálo válku i kriminál, přesto se s ním nakonec rozvedla dřív, než usedl na Hradě. Místo první dámou se stala první slovenskou ženou-režisérkou a notorickému záletníkovi oplatila stejnou mincí.

Když 20. října 1977 havaroval na bratislavském letišti vrtulník, v jehož útrobách zahynula československá první dáma Viera, byla to celostátní tragédie. Chotí Augustína Husáka byla teprve čtyři roky, bral si ji v šedesáti a ke sňatku ho údajně donutil Leonid Brežněv, protože se nehodilo, aby prezidenta doprovázela při oficiálních příležitostech jen nějaká přidělená soudružka. Další více než dvě desetiletí pak stejně sídlil na Pražském hradě vdovec a téměř nikdo netušil, že už byl kdysi jednou ženatý. A stejně tak se nemluvilo o tom, že má z prvního manželství dva syny.

S manželem ve 40. letech v Bratislavě

Se studentskou láskou Augustínem Husákem
(foto - repro/historyweb.sk)

Stoprocentní táta-máma

První manželství osmého československého prezidenta bylo odsouzeno k zániku nejspíš už od prvopočátku. Oba partneři byli totiž dominantní a výrazné osobnosti. Intelektuál a politik Augustín neboli Gustáv Husák se vyšvihl v poměrně mladém věku až do nejvyšších sfér, po boku měl ale ženu, která příliš vyčnívala. Zatímco manželky ostatních žily v ústraní a na veřejnosti se objevovaly minimálně, o nějaké samostatné práci ani nemluvě, ta jeho byla pravý opak. Předurčilo ji k tomu již prostředí, v němž vyrůstala. Magdaléna Viera Lokvencová se narodila 13. září 1916 v českém Pacově u Pelhřimova. Její otec Antonín byl inženýr agronom, po skončení první světové války ale zůstal v armádě a dotáhl to až na štábního kapitána. S rodinou se přestěhoval na Slovensko, nejprve do Trenčianských Teplic, krátce nato do Horných Motešíc, kde se stal správcem vojenského velkostatku. Jeho žena Juliana sice zemřela, když bylo Magdě teprve sedm, přesto jí i dvěma sourozencům dokázal sám zajistit všestranné vzdělání a vychovat z nich samostatné a výrazné osobnosti.

Výjimečnost se neodpouštěla

Lokvencovy děti se pilně učily cizí jazyky, jezdily na koni, orientovaly se v umění i literatuře a do jejich domu chodívala na návštěvu řada významných intelektuálů. A nejspíš právě oni probudili v Magdě zájem o divadlo. Její umělecké ambice se projevily naplno, poté co odešla do Banské Bystrice na dívčí gymnázium. Obdivovala Voskovce a Wericha, milovala básně Jiřího Wolkera a na internátu zkoušela první scénky a recitace, které pak předváděla se spolužačkami v samovzdělávacím kroužku. Lákala ji avantgarda, zajímala se o politiku a společenské dění, přestože se tenkrát takové zájmy u dívek nepředpokládaly a každé vybočení ze zaběhnutých konvencí bylo tvrdě trestáno. Přísně omezovány byly i styky se studenty ze sousedního chlapeckého gymnázia. Proti takovým nařízením se Magda bouřila, a tak se často dostávala do konfliktu s vychovatelkami. Prostě vyčnívala, a to nebylo žádoucí.

S manželem ve 40. letech v Bratislavě

S manželem ve 40. letech v Bratislavě
(foto - repro/historyweb.ck)

Na studiu otec trval

Krátce před Magdinou maturitou přišel jednou do jejich kroužku přednášet mladý student práv Augustín Husák. Jeho přednáška se nesla v levicovém duchu, poté si ještě povídali a přeskočila mezi nimi pověstná jiskra. Pak si nějaký čas psali a jejich vztah se ještě utužil na táboře levicového studentstva ve Staré Ľubovni. Pod Husákovým vlivem se Magda rozhodla pro studium práv v Bratislavě. Vnitřně sice toužila po umělecké dráze a divadle, otec jí však poradil, aby se věnovala oboru, který ji v budoucnu uživí. Po příchodu na právnickou fakultu se jako jedna z mála žen začala angažovat v různých akademických spolcích a stala se přesvědčenou komunistkou, i když do strany nevstoupila. Snažila se zlepšit postavení studentek a hlavně katastrofální podmínky na dívčí koleji, odstranit všechny předsudky o postavení žen ve společnosti a šířit mezi nimi osvětu. V čistě mužském prostředí to však měla těžké.

Každý mu ji záviděl

Nevzdala se ani kontaktů s uměleckou sférou, chodila do divadel, na koncerty a výstavy, působila ve studentském pěveckém souboru. Mezitím Husák stoupal v mládežnických organizacích vzhůru a získával stále významnější funkce. Psal články, organizoval studentská shromáždění, cestoval po Československu i po Evropě. Díky němu Magda pronikla do kruhů slovenské levicové inteligence, seznámila se s Clementisem, Novomeským a dalšími osobnostmi. Krásnou a inteligentní přítelkyni Husákovi každý záviděl, mnozí jeho spolužáci a kolegové do ní byli platonicky zamilovaní. Vzali se po tříleté známosti 1. září 1938 na radnici bratislavského Starého města, v době, kdy se nad Evropou stahovala mračna německé agrese. Za svědky jim šli Vladimír Clementis a jeho manželka Lída. Krátce předtím si ještě stihli dopřát předsvatební cestu po Francii a Itálii. Vzápětí přišla Mnichovská dohoda a vyhlášení samostatnosti Slovenského štátu.

Starší syn Vladimír se narodil za války v Moskvě

Starší syn Vladimír se narodil za války v Moskvě
(foto - repro/history.sk)

Splnění snu konečně nadosah

Po promoci pracoval Husák jako advokátní koncipient v kanceláři Vladimíra Clementise a manželé se nastěhovali do malé garsonky v bratislavské Panenské ulici. Po Clementisově emigraci působil ještě v dalších dvou kancelářích a zhruba rok se věnoval komunistické ilegalitě. Magda promovala až v roce 1940 a dostala slovenské občanství díky tomu, že se provdala za Slováka. Vzápětí si konečně začala plnit svůj sen. Přihlásila se na Hudebně dramatickou akademii v Bratislavě, kterou právě přejmenovali na Státní konzervatoř, a při studiu pracovala na uvěrově-právním oddělení Moravské banky. Přestěhovali se do vily po zesnulém spisovateli Josefu Gregorovi-Tajovském, kde se pak odehrávala pověstná setkání levicové inteligence. Husák si po skončení povinné advokátní praxe otevřel vlastní kancelář, ale věnoval se jí minimálně, a tak se nakonec nechal raději zaměstnat jako tajemník Ústředního svazu špeditérů.

Manželství na dálku

V přelomovém roce 1944 čekali Husákovi prvního potomka, a tak Magda odcházela na povstalecké území v pokročilém stadiu těhotenství. Až do poloviny února zůstala v Banské Bystrici, odkud pak byla s dalšími ženami a raněnými evakuována na sovětské území. Husák zůstal v Bystrici, kde ho zastihl Gottwaldův telegram o narození syna, který přišel na svět v Moskvě. S Magdou a malým Vladimírem se znovu setkal až v únoru 1945. To už naplno pronikl do vysoké politiky, která se stala smyslem jeho života, což nutně znamenalo i začátek konce jeho manželství s Magdou, která se od roku 1946 začala naplno věnovat herecké a režisérské dráze na Nové scéně Národního divadla. V tomtéž roce se jim narodil druhý syn Jan, což mělo přispět k záchraně manželství. Jenže součástí vysoké politiky byly i mnohé oslavy a společenské akce, plné jídla, alkoholu a hlavně krásných žen, kterým Husák jen málokdy dokázal odolat. Navíc se doma zdržoval jen minimálně.

V roce 1948 ve válečném dramatu Vlčie diery

V roce 1948 ve válečném dramatu Vlčie diery
(foto - repro/archiv STV)

Milenec pomáhal ze všech sil

Na oficiálních akcích sice vystupovali bok po boku, mezi manželkami funkcionářů, které většinou seděly doma, byla ale Magda výjimka. Navíc Husákovy avantýry nebraly konce, a tak nakonec vyslyšela o čtyři roky mladšího kolegu z divadla Ctibora Filčíka. V té době bylo manželství již jen formální, a kdyby Husáka v roce 1951 nezatkli, pravděpodobně by skončilo rozvodem. Jenže nastaly těžké časy. Nejprve byla Magda i se syny internována, vzápětí ji propustili z divadla. Nakonec sehnala místo ve Slovenském národním muzeu a po nocích pletla svetry, aby si přivydělala. Rozvod odmítla, i když jí za to soudruzi slibovali bezproblémový život. V té době jí ze všech sil pomáhal Filčík, i když to pro něj znamenalo obrovské riziko. Nikdy se k ní však nenastěhoval.

Deset let čekání

Protože se Husák odmítal přiznat, svou ženu a syny znovu uviděl až po čtyřech letech. Navzdory vztahu s Filčíkem Magda dělala doslova psí kusy, aby ho dostala z vězení nebo ho alespoň mohla navštívit, a nepřestávala psát různé žádosti na všechny strany. Když se společensko-politická situace zmírnila a Husák mohl začít ve vězení pracovat, posílal jí všechny vydělané peníze. V polovině padesátých let se Magda konečně mohla vrátit do divadla a finanční situace se tím alespoň částečně zlepšila. Na svobodu se dostal Husák v roce 1960, téměř po deseti letech, a protože neměl kam jít, nastěhoval se k Magdě. Logicky tak přišla na přetřes i otázka, co bude dál s jejich manželstvím.

Režisérka Magda Lokvencová (vpravo) v roce 1963 při zkoušce na bratislavské Nové scéně

Režisérka Magda Lokvencová (vpravo) v roce 1963 při zkoušce na bratislavské Nové scéně
(foto - repro/archiv SND)

Ta pravá a jediná

Husák jí dal několik podmínek, na jejichž základě si uměl představit pokračování jejich vztahu. Jednou z nich byla i ta, že skončí s divadlem. To však Magda odmítla, a tak manželství přece jen koncem roku 1960 skončilo rozvodem. V roce 1965, když natáčela svoji poslední televizní inscenaci, už byla vážně nemocná. Neustále ji bolela hlava a cítila se unavená. Lékaři jí zakázali pít kávu a chodit na slunce, nemoc tím ale zastavit nemohli. Trpěla totiž arteriosklerózu, tedy vážným kornatěním tepen. Přesto působila v divadle až do své předčasné smrti 17. ledna 1966. Husákovy plné občanské i stranické rehabilitace se tudíž nedožila. Na sklonku života kontroverzní československý prezident prohlásil, že Magda Lokvencová byla jeho jedinou a opravdovou láskou. Možné to je, pravdou však zůstává i to, že míval období, kdy o ní nechtěl ani slyšet. A nikdy jí nedokázal odpustit Filčíka.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace