Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Narozeninové přání osmnáctiletého studenta. Do jihlavského kostela se vracejí zvony

13.07.2025
Narozeninové přání osmnáctiletého studenta. Do jihlavského kostela se vracejí zvony

Foto: Magistrát města Jihlavy

Popisek: Nové zvony pro kostel sv. Jana Křtitele

Kostel sv. Jana Křtitele, nejstarší sakrální stavba v Jihlavě, se po desetiletích dočká nových zvonů. Za jejich návratem stojí neobvyklé přání studenta Vojtěcha Blažka, který si ke svým 18. narozeninám přál právě toto.

„Tak ať cinkají tak hezky, jako dnes tyhle skleničky,“ připíjí si s úsměvem galeristka Marie Bohuňovská z Domu Gustava Mahlera na oslavu příjezdu zvonů. Společně s farářem Marianem Jiřím Huskem a samotným Vojtěchem Blažkem tak symbolicky završili dlouhou cestu za obnovou zvukové identity kostela.

Narozeninové přání, které rozpohybovalo historii

Vše začalo 1. ledna, kdy Marie Bohuňovská gratulovala Vojtěchovi k narozeninám. „Odpověděl mi, že zvony pro nejstarší kostel v Jihlavě. Chápete to? On je prostě skvělý. To přání se mi tak líbilo, že jsem se rozhodla mu s tím pomoci,“ vzpomíná Bohuňovská.

Kostel sv. Jana Křtitele přišel o své původní zvony poprvé v roce 1849, kdy byly ukradeny. Nové pak byly vysvěceny o pár týdnů později, ale ty později skončily roztaveny pro válečné účely. „Bohužel je postihl stejný osud jako mnoho dalších – byly rekvírovány,“ vysvětluje Blažek.

 

Vojtěch Blažek a Marie Bohuňovská s novými zvony pro kostel sv. Jana Křtitele. Foto Magistrát města Jihlavy

Dva zvony, dva příběhy

Větší zvon, pojmenovaný po sv. Janu Křtiteli, daroval Jihlavský havířský průvod. „Právě u kostelíka na Jánském kopečku se v roce 1799 slavil svátek havířů. My na tradici navázali v roce 1999 a ke kostelíku se s havíři vždy vracíme,“ říká zakladatel průvodu Milan Kolář.

Finančně havířům pomohl spolek jihlavských Němců Iglauer Sprachinsel. „Jsme rádi, že staré křivdy – rekvírování zvonů a vyhnání německých Jihlavanů – jsou aspoň takto napravovány. Prožíváme krásnou dobu,“ dodává zástupce spolku.

Zvonu sv. Jana Křtitele daroval srdce Thomas Balschbach, jehož matka patřila mezi odsunuté jihlavské rodáky. „Nikdy na rodné město nezapomněla,“ poznamenává Blažek.

Menší zvon, nesoucí jméno sv. Vojtěcha, financovali samotný Blažek s Bohuňovskou. „Samozřejmě to není náhoda, že se jmenuje právě po sv. Vojtěchovi,“ usmívá se galeristka na mladého studenta. Srdce zvonu věnovala Silvie Poukarová, dcera zakladatele mahlerovské tradice v Jihlavě.

Zvuková harmonie po letech

Původní ladění zvonů zůstává záhadou. „Víme jen, že menší se používal při pohřbech, větší denně. Nedokážeme říct, zda byly sladěné. Tyto dva nové ale budou znít spolu krásně,“ ujišťuje Blažek.

 

Kostel sv. Jana Křtitele: tisíciletá historie

Na Jánském kopečku nad ve středověku často zaplavovaným údolím řeky Jihlavy stojí kostelík sv. Jana Křtitele. Kostelík byl poprvé doložen roku 1243. Nedávné průzkumy však ukazují, že byl postaven již o několik desítek let dříve, neboť roku 1984 byly pod stávající podlahou objeveny základy románského kostela, jehož vznik spadá do posledního desetiletí 12. století.

Dnešní kostelík je raně gotického původu z poloviny 13. století. Ve 13. století byla jeho loď předělena příčkou a zadní třetina se užívala k světským účelům. Ještě před rokem 1270 vzniká triumfální oblouk mezi lodí a zaklenutým kněžištěm s apsidou a vížkou. Roku 1458 byl kostelík poničen vojsky Jiřího z Poděbrad. Při následných opravách vzniklo nové kněžiště se síťovou klenbou a sedlovým portálem do dřevěné sakristie na severu. V renesanci na počátku 17. století byly zvýšeny zdi lodi, objevily se nové vchody s renesančními portály, kruchta a kamenná sakristie. Po třicetileté válce, jež s sebou přinesla švédskou okupaci a pro kostelík mnohem větší zkázu, byl kostelík rekonstruován barokně.

Kostel je pravidelně otevřen v čase bohoslužeb a koncertů.

Vložil: Markéta Vančová