Jan Zrzavý se vrací do Telče. Kraj Vysočina při této příležitosti podpoří publikaci k nové expozici
05.04.2025
Foto: NPÚ
Popisek: Zámek Telč
Po 18 letech se díla Jana Zrzavého vrátí do Telče. Národní galerie Praha zde od konce června otevře novou expozici v prostorách bývalého purkrabství, kde návštěvníci uvidí kolem 35 maleb tohoto významného českého moderního umělce. Kraj Vysočina na projekt přispěje 200 tisíc korun na vydání doprovodné publikace.
„Návrat Jana Zrzavého do Telče jednoznačně vítáme a podporujeme. Publikace představí nejen jeho život a tvorbu, ale také hluboký vztah k Vysočině, která ho výrazně inspirovala,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla. Kniha nabídne reprodukce děl, archivní materiály, fotografie a mapu míst spojených se Zrzavého krajinomalbami. Výjimečným prvkem bude prezentace obrazu Portrét slečny Tydlitátové, nově získaného díla Národní galerie.
Portrét slečny Tydlitátové
Expozice navazuje na historii Zrzavého vystavování v Telči, kde měl od roku 1986 vlastní galerii. Přestože své obrazy odkázal Národní galerii, přál si, aby zůstaly přístupné i v Telči. V roce 2007 však byla sbírka převezena do Prahy s nejasným slibem návratu. „Byla to zápůjčka, ale galerie ji už nechtěla vrátit,“ vzpomínal bývalý kastelán Bohumil Norek.
„Zrzavý extra vztah k Telči neměl, ale na nádvoří telčského zámku je socha Zachariáše z Hradce, která vypadá přesně jako on zhruba v padesáti letech. Je to taková legenda,“ sdělil iDnes.cz Václav Jehlička, který byl v době přesunu obrazů ministr kultury.
Nová expozice a publikace tak mohou být nejen kulturním počinem, ale i impulzem k objevování míst spojených s umělcovým životem.
Kniha bude k dostání jak v telčské expozici, tak v obchodech Národní galerie Praha.
|
Malíř Jan Zrzavý (1890 – 1977) se narodil se do rodiny řídícího učitele okrouhlické základní školy Jana „Hanuše“ Zrzavého jako šesté dítě. Od roku 1907 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v roce 1909 byl však vyloučen pro nekázeň a nerespektování školního řádu. Byl zakládajícím členem Spolku výtvarných umělců Mánes, Tvrdošíjných, Umělecké besedy. Ve 20. letech navštěvoval Itálii, Belgii a Francii. Nejvíce ho okouzlila Paříž, asi proto se do ní celý život vracel. I když na něj silně zapůsobila díla impresionistů, začátek jeho tvorby ovlivnil především český secesní symbolismus a expresionismus s prvky kubismu. Po vyloučení z Umprum se neúspěšně pokoušel dostat na Akademii. V roce 1918 uspořádal svou první samostatnou výstavu v Praze. Ve dvacátých letech se věnoval krajinomalbám, pro které hledal inspiraci především v zahraničí, kam v té době často cestoval. V jeho díle se vedle osudovosti objevuje také motiv smrti i naděje a baladičnost.
Jan Zrzavý se sice narodil v Okrouhlici, ale srdcem přilnul ke Krucemburku. Z této vesnice pocházeli jeho předkové z otcovy strany a on zde rád a často pobýval. V roce 2002 byla na obecním úřadě v Krucemburku spolu s informačním centrem otevřena pamětní síň Jana Zrzavého. V pamětní síni se návštěvník dozví řadu zajímavých informací z umělcova života a jeho vztahu ke Krucemburku, kde byl dle svého přání také pohřben. Umění chtivé návštěvníky potěší také bohatá obrazová dokumentace včetně reprodukcí některých významných děl Jana Zrzavého.
|
Vložil: Markéta Vančová