Situace je alarmující. Smrtící elektrické sloupy decimují dravé ptáky

Foto: Česká společnost ornitologická

Popisek: Poštolka na sloupu elektrického vedení

Záchranná stanice Pavlov loni řešila 35 případů popálených dravců, což je však pouhý zlomek skutečného počtu obětí. Podle ochránců přírody ročně v České republice zemře na elektrickém vedení minimálně 118 tisíc ptáků, přičemž nejvíce postiženým druhem je káně lesní, která přichází o až 40 tisíc jedinců ročně.

„Je potřeba o tomto problému mluvit a posouvat ho k řešení. Letos vypršela 15letá lhůta, ve které měli energetici zajistit ochranu všech nebezpečných sloupů v republice, ale to se zatím nepodařilo,“ uvedla Petra Hulvová ze záchranné stanice.

Smrtící sloupy: Hrozba pro ptáky i výzva pro veřejnost

Ptáci často usedají na elektrické sloupy, které jim slouží jako odpočívadla. Při vlhkém počasí však hrozí elektrický výboj, který je buď okamžitě zabije, nebo těžce popálí. „Pokud víte o sloupech, kde ptactvo často nachází smrt, prosím upozorněte na konkrétní místo kolegy z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky,“ vyzval ředitel stanice Zbyšek Karafiát. Agentura následně jedná s energetiky o zabezpečení rizikových sloupů.

Pro nahlášení nebezpečného sloupu je potřeba uvést tři základní údaje: přesnou lokalizaci (ideálně souřadnice), fotku sloupu a fotku uhynulého ptáka. „Data předáváme energetikům, kteří jsou zodpovědní za výměnu nebezpečných sloupů,“ doplnil Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště AOPK ČR pro Vysočinu.

Nový bezpečný typ elektrického vedení Pařát s dosedacím bidlem. Foto Záchranná stanice Pavlov

Statistiky jsou děsivé: Tisíce ptáků umírají zbytečně

Podle statistik záchranných stanic v Česku ročně evidují kolem 750 popálených ptáků, přičemž stanice Pavlov řeší 30 až 40 případů ročně. „Na základě přijatých popálených ptáků v roce 2024 jsme identifikovali 19 nových rizikových linek, u kterých jsme zažádali o zabezpečení,“ uvedla Hulvová. Nejnebezpečnější jsou příhradové sloupy s podpěrnými izolátory, zvláště pokud slouží jako rohové nebo odbočovací. Naopak bezpečným řešením je typ sloupu zvaný Pařát III, vybavený dosedacím bidlem, který má nulovou mortalitu.

Rekordní počet zvířat v péči stanice

Rok 2024 přinesl Záchranné stanici Pavlov historicky nejvyšší počet pacientů. Celkem pečovali o 1 644 zvířat, což představuje výrazný nárůst oproti roku 2023, kdy jich bylo necelých 1 300. „Největší skupinu tvořili ptáci, celkem 1 132 jedinců, následovaní savci, kterých bylo bezmála 500,“ uvedl Karafiát. Mezi pacienty byli i kriticky ohrožené druhy, jako orel mořský, netopýr černý nebo ledňáček říční.

Třetinu všech případů tvořila mláďata, která vyžadují intenzivní péči. „Mláďata často vyžadují přístup, který se svou náročností dá přirovnat k péči o novorozence,“ přiblížil Karafiát. Nejčastějšími pacienty byli ježci (189), poštolky (99) a netopýři (61 jedinců).

Deštivé počasí zvyšuje nápor na stanici

Nejnáročnějším dnem byl 16. září, kdy stanice přijala 91 zvířat po deštivém víkendu. „V sezóně běžně přijímáme kolem deseti zvířat denně, mimo sezónu je to zhruba o polovinu méně,“ dodal Karafiát. Pracovníci stanice najezdí denně stovky kilometrů, aby pomohli zvířatům po celé Vysočině. Nejvíce případů řešili v Jihlavě (434), Havlíčkově Brodě (285) a Třebíči (219).

Stanice potřebuje pomoc: Nové centrum i dobrovolníci

Zvýšený počet pacientů klade vysoké nároky na kapacity stanice. „V posledních dvou letech se potýkáme s nedostatkem místa. Proto plánujeme postavit nové léčebné centrum s 16 voliérami,“ uvedl Karafiát. Projekt mohou lidé podpořit prostřednictvím veřejné sbírky na transparentním účtu 2103005436/2010. Stanice také uvítá dobrovolníky, kteří by pomohli se svozem zvířat nebo prací v areálu.

Záchranná stanice Pavlov je zároveň sociálním podnikem, který od roku 2016 zaměstnává lidi s hendikepem. „Naším cílem je nejen pomáhat zvířatům, ale také lidem, kteří by jinak jen obtížně hledali uplatnění na trhu práce,“ uzavřel Karafiát.

Zdroj: Záchranná stanice Pavlov

Vložil: Markéta Vančová