Ztracený Kopta a zelená vlna semaforů

Foto: Sdružení dopravních podniků (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Václav Kopta jako průvodce novým video seriálem. O čem jiném než o hromadné dopravě, jíž je velkým fanouškem. Obzvláště autobusů.

Jihlavský Bus salon byl ve znamení unikátní zelené vlny pro zpožděné trolejbusy a autobusy i záhadného zmizení Václava Kopty ve zdejším podzemí. Co se v podzemí stalo, jaký vztah má známý hudebník a divadelní herec k autobusům, co se naučil a co všechno mu natáčení Bus salonu přineslo, prozradí následující řádky.

V jihlavském dílu Bus salonu na Koptu čekalo nejprve zaškolení k řízení autobusu a jízda zručnosti. Tím ale jeho dobrodružství neskončilo. Vyzkoušet si mohl i vyproštění autobusu, práci v řídícím centru nebo třeba nezbytnou praxi v myčce. Jak se mu dařilo, se ostatně můžete podívat sami.

Když si pustíte toto video, zjistíte vše o „zelené vlně semaforů“, které zmiňujeme v titulku a jimiž se Jihlava pyšní jako jedno z mála měst republiky. Konec konců, Václav Kopta naléhavě doporučuje zřídit něco takového v dispečinku MHD všech českých měst...

A rozhodně nevynechejte ani část, v níž místní muzikant Jiří Škrdla, který se každodenně stará o to, aby všechny trolejbusy a autobusy zářily novotou, válí na kytaru, foukací harmoniku i své hlasivky.

V Jihlavě najdete i další dopravní vychytávky, třeba unikátní technický systém křižovatek umožňující zpožděným spojům přednostní průjezd na zelenou, nebo výraznou elektrifikaci autobusové sítě –⁠ v budoucnu by zde totiž mělo být až 80% cestujících přepravováno pomocí elektrických drátů. Apropo –⁠ víte kde v Jihlavě najdete levitující tramvaj?

Ztracen v podzemí

Jihlava je po Znojmě i městem s druhou největší sítí historických podzemních chodeb, které se Koptovi na konci zdejšího dílu staly málem osudnými. Jeho „záhadné” zmizení je ale jen narážkou na četné diskuze o zdejších paranormálních jevech, o kterých jejich fanoušci rádi diskutují. Vzhledem k následujícím třem dílům seriálu, v nichž se Václav Kopta symbolicky vrátil do své rodné Prahy, ho ale tentokrát jihlavské podzemí očividně v pořádku propustilo.

Pražské díly, v nichž nás Kopta zavádí i na autobusovou linku 131, na níž si v době covidu sám poprvé vyzkoušel, jaké to je být řidičem autobusu a sám sebe utvrdil, že autobusy a vše kolem nich jsou jeho opravdovou vášní, jsou ale z celé série Bus salonu zároveň i poslední.

Václav Kopta za volantem autobusu, stejně jako když v době covidového uměleckého půstu usedl za volant pražského autobusu 131, který jezdí z Dejvické na Hanspaulku. Tam ostatně celý život bydlí a jeho žena na něj vždycky čekala na zastávce, aby mu dala svačinu.

Řidičem autobusu za covidu

Jaké to je, když si člověk odskočí v době covidu z rozjeté hudební a divadelní kariéry k práci řidiče v pražské dopravě, prozradil Kopta Sdružení dopravních podniků: „Řízení autobusu vnímám spíše jako adrenalinovou záležitost než poetickou, asi už zůstanu věčným začátečníkem. K tomu, aby člověk získal tu rozkoš z jízdy, to chce spoustu hodin služeb. Takže mě spíš muzika pomáhala, když jsem jezdil jako brigádník. Bral jsem si s sebou malý reproduktor a pouštěl si klidnou hudbu – Chopina, jazz – abych se zklidnil a tu práci si užíval spíš, než abych se stresoval z toho, že jedu o půl minuty později do zastávky,” vysvětluje Kopta.

Jedny z nejkrásnějších zážitků mu ale dalo i samotné natáčení Bus salonu, při němž se setkal s mnoha opravdovými srdcaři: „V Plzni na mě čekala paní Anna Markvartová v krásném věku 85 let, která jezdila plzeňskými trolejbusy mezi roky 1961 a 2000. Odvozila rovnou několik generací Plzeňáků a lidé ji za ty roky služby poznávají, zastavují ji a děkují jí. Byla plná života, nadšení a vlastních vzpomínek. Neřekla by ani půl slova k tomu, že některé roky se trápila, že ta práce byla dřina. Když jsem ji požádal, jestli by to ještě nezkusila, tak vyhrkla: ‚Proč ne!‘ a už seděla za volantem. Tohle jsou moji hrdinové, moje celebrity s reálným životním příběhem, který stojí za to vyprávět,” nadšeně uzavírá Kopta.

Vložil: Andrea Morkusová