Trávení zvířat je nelidské a trestné, přesto je to v ČR velký problém. Týká se sice zejména šelem či dravců, návnada ale může zabít i domácího mazlíčka nebo ohrozit děti

Foto: TV Nova

Popisek: Otrávený orel mořský

MŽP ve spolupráci s Policií ČR, ČIŽP a nevládními organizacemi do konce letošního roku vypracuje Národní strategii pro boj s nelegálním zabíjením volně žijících živočichů, zaměřenou především na otravy živočichů. Trávení a další způsoby nelegálního zabíjení zvířat představují celosvětový problém, který se významně týká i ČR. Lidé, kteří se jej dopouštějí, nejen překračují zákony a předpisy v oblasti ochrany přírody, ale způsobují i obecné ohrožení, které je kvalifikováno jako trestný čin.

Ministr Brabec to konstatoval v Telči na tiskové konferenci k tomuto žhavému tématu obecné ochrany přírody. Během výjezdu na Vysočinu se mimo jiné zúčastnil i semináře Čistá Želivka, zaměřeného na vodní nádrž Švihov a zvýšení kvality její vody. Prohlédl si údolí mezi obcemi Měšín a Ždírec na Moravě, revitalizované z prostředků OPŽP, a jmenoval geopark Vysočina již v pořadí osmým Národním geoparkem.

„Trávení zvířat je velmi závažným a celorepublikovým problémem, který dlouhodobě ohrožuje řadu živočišných druhů včetně těch chráněných. Týká se sice zejména šelem, jakými jsou vydra, rys, vlk, ale také dravců, otrávená návnada však může zabít i domácího mazlíčka na procházce nebo ohrozit člověka, zejména naše děti. Zvířata v naší krajině jsou nejčastěji zabíjena nelegálním jedem karbofuranem, ten je nejenom zabíjí, ale způsobuje i naprosto nehumánní týrání otrávených živočichů. I když tyto činy znamenají porušení zákona o ochraně přírody a krajiny a hrozí za ně přísné tresty, případů pytláctví a trávení živočichů ve volné přírodě, a tedy i těch zvláště chráněných druhů, rozhodně neubývá,“ konstatuje ministr Brabec.

Nejčastěji se u nás tráví karbofuranem

Z nevládních organizací se u nás problematikou otrav ptáků aktivně zabývá Česká společnost ornitologická (ČSO). Od roku 2006 provozuje veřejně přístupnou databázi případů otrav (viz web www.karbofuran.cz). Ta doposud eviduje na 160 otrávených jedinců vzácných dravců (orlů, sokolů nebo luňáků) ve více než 120 lokalitách v ČR. Ročně podle statistik zemře až deset orlů mořských (v loňském roce to bylo dvanáct orlů), kteří patří ke kriticky ohroženým druhům a jsou největším druhem dravců u nás. Mezi dalšími oběťmi jsou orli skalní, luňáci červení i hnědí, sokoli stěhovaví, káně rousné i lesní, straky, vrány, krkavci, ale samozřejmě i domácí psi a kočky. Nejčastěji se u nás tráví karbofuranem, látkou dříve používanou na ochranu rostlin, jejíž užití je od roku 2007 v EU zakázáno.

„Karbofuran se používal v zemědělství k hubení hmyzích škůdců a dodnes ho  – i přes zákaz – travičům hojně slouží k likvidaci zvířat. Několik kapek tohoto jedu dokáže spolehlivě usmrtit prakticky cokoli živého. Zřejmě proto se v české krajině objevují návnady, napuštěné karbofuranem, pomocí nichž se lidé zbavují lišek, kun nebo vyder. A mimoděk se jimi otráví i dravci nebo pes na procházce. Otrávené návnady si svůj cíl nevybírají, a tak jejich přičiněním umírají i vzácná a ohrožená zvířata,“ doplňuje místopředseda České společnosti ornitologické Vojtěch Kodet.

Pachateli hrozí až tři roky

Další organizací, která se u nás systematicky zabývá otravami zvířat, je ALKA Wildlife. Od roku 1992 se zaměřuje na ochranu a výzkum vydry říční. „Z našeho výzkumu vyplývá, že ročně mohou být v ČR upytlačeny řádově desítky vyder. Pokud se týká četnosti případů v krajích, lze odhadnout, že asi třetina všech případů se stala na území Jihočeského kraje a třetina v Kraji Vysočina. V otravách karbofuranem však Vysočina vede – tento jed je zde využit ve většině případů nalezených vyder. Mimo trávení se tu také nelegálně loví, a to zejména do želez či střelnou zbraní,“ zdůrazňuje ředitelka ALKA Wildlife Poledníková.

Ministerstvo životního prostředí intenzivně spolupracuje na řešení problematiky nelegálního zabíjení živočichů s Policií ČR. Nelegální zabíjení zvířat představuje významný druh trestné činnosti v oblasti životního prostředí, například za usmrcení chráněného živočicha hrozí pachateli až tři roky za mřížemi. Velkou oporou v takových situacích je spolupráce s veřejností a každý, kdo se setká s případem nelegálního zabíjení zvířat, by to měl neprodleně oznámit na policii a sdělit jí co nejvíc detailů.

Pomůže speciálně vycvičený pes

Rozhodujícím faktorem pro vyřešení případů je totiž právě včasné sdělení informací a určení příčiny úhynu živočichů. Rezort životního prostředí proto koordinuje užší spolupráci státních orgánů (Policie ČR, ČIŽP, SRS, SVS) i zájmových sdružení (ČSO, ČMMJ). Od loňska proto pracovní skupina, sestavená ze zástupců daných subjektů, připravuje Národní strategii pro boj s nelegálním zabíjením volně žijících živočichů, s důrazem na otravy živočichů. V její režii vzniká také metodika, využitelná pro širokou veřejnost s návodem, jak postupovat v případě nálezu, jak rozpoznat, že jde o otravu, nebo koho v takových případech kontaktovat.

„Kromě zmíněných aktivit zcela nově odstartoval mezinárodní projekt Conservation of eastern imperial eagle by decreasing human – caused mortality in Pannonian Region z programu LIFE, jehož partnery za Českou republiku jsou ČSO a MŽP. Součástí aktivit projektu je ochrana populace orla královského a raroha velkého, zaměřená na ochranu před ptačí kriminalitou, zejména ilegálním lovem a trávením. Z hlediska trávení živočichů však bude především klíčové, že bude v rámci projektu pořízen pes, vycvičený k hledání otrávených živočichů a položených návnad, a bude využit v rámci spolupráce s Policií ČR při řešení zjištěných přípaů. Doufám, že realizace všeho, co máme v této oblasti již naplánované, změní dnešní smutnou realitu,“uzavírá náměstek ministra životního prostředí Dolejský.

Významná je iniciativa místních

Ministr Brabec za MŽP také slavnostně předal do rukou starosty Telče Fabeše certifikát Národní geopark Vysočina pro oblast stávajícího, turisticky vyhledávaného geoparku, který pokrývá oblast Javořické vrchoviny. „Na geoparcích, tedy i na čerstvém Národním geoparku Vysočina, oceňuji především iniciativu místních lidí, díky nimž se mohou tato přírodně bohatá území rozvíjet. To oni si uvědomují výjimečnost a hodnotu lokality, ve které žijí. A nejlépe vědí, že je třeba toto území chránit a starat se o ně, aby bylo zachováno i budoucím generacím,“ dodal Brabec.

V ČR je aktuálně 8 národních geoparků. Více informací najdete na: http://www.mzp.cz/cz/geoparky a http://www.geology.cz/narodnigeoparky.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL