Hrůzný zločin v Polné. Dívku, ještě pannu, vrah omráčil, uškrtil a nakonec podřezal. Vraždil tulák, nebo bratr? Dozvíme se to vůbec někdy?

Foto: ČT

Popisek: Zločin v Polné: Leopolda Hilsnera hraje Karel Heřmánek mladší

FOTOGALERIE Česká televize se pustila do rekonstrukce kauzy jedné z nejzáhadnějších vražd v českých dějinách, která se stala příčinou fatálního justičního omylu a ostudného období našich dějin. Když byl z hrůzné vraždy mladé švadlenky obviněn mladík židovského vyznání Leopold Hilsner, následovalo období hilsneriády, znamenající vlnu největšího antisemitismu u nás. A to přesto, že údajný vrah byl léta vězněn neprávem.

Tělo devatenáctileté švadleny s podřezaným krkem bylo nalezeno v obci Polná  v roce 1899. Vrah ji nejprve zezadu omráčil kamenem, poté uškrtil provazem a nakonec jí prořízl hrdlo. Znásilnění se neprokázalo, dívka měla totiž neporušenou panenskou blánu. Tělo usmrcené  Anežky, ležící v kaluži krve, našly tři dny nato děti  z nedaleké školy. Ačkoliv policie neměla k dispozici dostatek důkazů,  z vraždy byl obviněn Leopold Hilsner, nechvalně známý tulák, který bydlel  společně s rodiči v židovském ghettu. Vražda se odehrála v období židovských Velikonoc a sváděla proto navíc k domněnce, že se mohlo jednat o rituální  čin. 

Císařské milosti

O půl roku později byl zahájen soudní proces, který vyvolal obrovský zájem médií a veřejnosti. Pod  tlakem vyšetřovatelů a spoluvězňů se pologramotný Hilsner k vraždě přiznal, tvrdil ale, že měl dva spolupachatele. Jedním z mála, kdo se za něj tehdy postavil, byl profesor T.G. Masaryk. Celé vyšetřování označil za projev antisemitské ideologie a údajnou rituální vraždu zesměšnil jako  pověru. Tím, i přes značnou nevoli veřejnosti a útoky na svoji osobu, nakonec dosáhl toho, že původní trest smrti byl změněn na  doživotí, pomohla tomu i milost císaře Františka Josefa I. Ve vězení však Hilsner nakonec strávil „pouze“ osmnáct let,  dostat se na svobodu  mu totiž pomohla další císařská milost, tentokrát od Karla I. 

Kdo  tedy vraždil ?

Leopold Hilsner pak žil pod jiným jménem ještě deset let, prezident Masaryk mu pomáhal i poté, co byl propuštěn a   dokonce ho finančně podporoval. Kdo je skutečným viníkem vraždy Anežky Hrůzové, se nikdy nepodařilo objasnit.  Podle některých údajů se k ní nakonec na smrtelné posteli přiznal její bratr, prý  chtěl získat Anežčino věno. Leopold Hilsner přesto nikdy nebyl rehabilitován, ačkoliv o to dodnes usiluje několik aktivistů. Před pěti lety se například na rakouské úřady obrátil s žádostí o obnovení procesu český lékař Petr Vašíček. Ministerstvo spravedlnosti mu však odpovědělo, že  podle rakouského trestního řádu již  trestní řízení obnovit nelze. 

Roden v roli TGM

Celou kauzu nyní  připomene dvoudílný film České televize, který pod názvem Zločin v Polné natočil režisér Viktor Polesný. Titulní roli v tomto dobovém, vzrušujícím dramatu, vytvořil Karel Heřmánek mladší, který je Leopoldu Hilsnerovi neuvěřitelně podobný. Profesora T. G. Masaryka si zahrál Karel Roden a na tuto další  zajímavou postavu své herecké kariéry se dlouho a pečlivě připravoval. „Ta událost, která se stala na přelomu devatenáctého a dvacátého století, nabízí příběh opravdu strhující. Každý, kdo se trochu zabývá historií  a zejména T.G. Masarykem, na něj musel narazit. Brutální vražda mladé dívky v Polné a to, co po ní následovalo, je až mrazivě aktuální,“ říká režisér Viktor Polesný.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Adéla Hofmanová