Policisté mně mezi čtyřma očima řekli, že protože se jedná o Romy, tak mám soud předem prohraný! Čtěte skutečný případ, jak invalida „vyfasoval“ tři roky
17.12.2014
Foto: Hans Štembera
Popisek: Soud, ilustační foto
Česká justice opět ukázala své „kvality“ . Okresní soud v Havlíčkově Brodě zatím nepravomocně poslal na tři roky do vězení invalidního důchodce za to, že údajně napadl romského dealera drog a způsobil mu zranění. K vynesení rozsudku přitom stačila svědectví početného narkomanova příbuzenstva, které ale přitom incident vůbec nevidělo, protože na místě činu nebylo.
Tvrdí to alespoň odsouzený bílý invalida Karel Svoboda z Babic. Redakci se podařilo získat exkluzivně jeho svědectví. Policie neprovedla ani konfrontaci, ani rekonstrukci, ba dokonce pro zjištění pravdy nevyslechla oba aktéry na polygrafu - detektoru lži.
I kdyby to tak ale, jak tvrdí Svoboda, úplně nebylo, opět se ukázal v plné míře nešvar českého soudního systému: Nepředvídatelnost rozsudku. Zatímco třeba v nedávném, médii ostře sledovaném svědectví musel krajský senát v Praze omlátit kriminalistům a státnímu zástupci žalobu na čtveřici nájemných vrahů z roku 1993 o hlavu, protože - a to je pro námi sledovanou jihlavskou kauzu důležité - svědectví svědků trpěla velkými rozpory a kvůli příbuznosti některých k aktérům případu byla tato shledána ne úplně důvěryhodnými, okresní soud nižší instance, možná i pod vlivem médií a politiky prosazované pozitivní diskriminace Romů případ rozhodl zcela opačně.
Nepředvídatelnost rozsudků českých soudů
Sami svědci obžaloby se totiž nemohli shodnout na tom, kdo kde stál v okamžiku incidentu. Někteří dokonce uvedli, že poškozený muž si měl nejdříve sundat brýle, což svědčí o tom, že se chtěl rvát a počítal s tím a pak také první zaútočil pěstmi. Konečně, sám zatím nepravomocně odsouzený Svoboda soudu ukazoval své modřiny z incidentu, nijak ho tím ale nepřesvědčil. Rozsudek ale není pravomocný, protože Svoboda se proti němu na místě odvolal. Věcí se tak nyní bude zabývat odvolací krajský soud.
Na nepředvídatelnost vynášení rozsudků českých soudů si přitom stěžují už nejen čeští právní experti a právníci, ale kritické ohlasy přicházejí už i ze zahraničí. Včetně mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Rom zaútočil jako první, tvrdí Svoboda
„Jsem plný invalidní důchodce a to kvůli nemoci z povolání - fibróze plic - kterou jsem získal při práci ve firmě Bosch Diesel Jihlava,“ začíná své vyprávění Svoboda. „Necítím se být vinen ve smyslu podané obžaloby, protože poškozený si svá zranění způsobil, když šel před autem, a snažil se mi otevírat dveře. Udělal si to, když zepředu oběhl auto, já jsem otevřel dveře, on se levým bokem naklonil mezi dveře a přední sloupek od spolujezdce. Levou rukou se ke mně ohýbal a dával mi rány do obličeje. Myslím, že si ten úraz způsobil sám, když jsme se přetahovali o ty dveře. On mě ale napadl jako první,“ popisuje svou obranu Svoboda. „Snažil jsem se odpoutat z pásu a vylézt ven z auta druhou stranou. Je nesmysl, jak tvrdí žaloba i soud, že bych ho kopl. To popírám. Vždyť jsem ani nevylezl z auta, takže to nešlo ani z technických důvodů.“
Rvačka kvůli dvěma kytkám marihuany
Vše přitom odstartoval celkem nevinný sousedský spor. „V neděli ráno byla zábava. Kolikrát se nám stalo, že nám spal někdo na zahradě. Stejně jako tehdy, kdy jsem u nás večer uviděl favorit a v něm dva spící muže. Když jsem se ráno probudil, zjistil jsem, že mi zmizely dvě rostliny konopí, které si doma pěstuji pro svou potřebu na potíže po té fibróze plic. Tak jsem si to spojil s tím večerem,“ říká Svoboda. Protože pár metrů od něj bydlí v okolí nechvalně známé asociální tipy, domníval se Svoboda, že ví, kdo mu očesal plantáž marihuany. „Šel jsem k Jakubovi Kumpanovi, řekl mu, ať vyleze ven a řekl mu o tom konopí. Jel jsem tam, protože mi bylo to auto povědomé. Kumpan vylezl, sdělil jsem mu, co se mi přihodilo a ať mi otevře kufr auta. On mi to v pohodě otevřel, já se podíval, nic tam nebylo. Tak jsem mu řekl, ať to zabouche a řekl mu, že podobný auto bylo u nás. Řekl jsem mu, čau, nasedl do svého auta, chystal se k odjezdu a v tu chvíli přišel pan Majer a můj bratr Tomáš, asi měl o mně strach. Když vyběhl Majer, pootevřel jsem dveře, vyklonil se a zeptal se ho, co se děje. On mě začal hned bít do hlavy. Říkal jsem mu, že se nic nestalo, proč mě mlátí, ale vůbec mi neodpovídal. Snažil jsem se jeho útokům zabránit a tak jsem si lehl na pravý bok a snažil se vylézt dveřmi spolujezdce. Když jsme se přetahovali o ty dveře, já se snažil, aby se tam nedostal, tak v tom okamžiku, jak mi dával pěstí rány na obličej, vykřikl, že si asi zlomil ruku. Popírám ale, že bych mu to zranění způsobil. Kdyby na mě Majer nezaútočil, mohli jsme se lidsky domluvit. Nemuselo k tomu dojít a mohli jsme věc řešit úplně jinak. Já jsem měl pohmožděniny na obličeji, kořen nosu, údery na levou stranu ledvin, plic. Kromě mě, bratra, Kumpana a Majera tam ale nikdo jiný nebyl,“ upozorňuje na sporná svědectví svědků obžaloby Svoboda.
Policie: Soud s Romy je předem prohraný
Klíčové pro posouzení případu ovšem bylo pro soud svědectví kumpánů poškozeného. „Je tam nějakých šest nebo sedm svědků, ale nechápu, kde se tam vzali. Myslím, že se tam dostavili, když já jsem odjel, a ještě před příjezdem policie. Nejsem si jist, jestli to viděli,“ naznačuje společnou domluvu před policií Svoboda. „Podle mého názoru soud takto rozhodl, protože tato rodina má svědkovou převahu, ovšem v tu danou dobu se tam nevyskytovala. Navíc se jedná o rodinu, která má velké sociální problémy. Jsou to Romové, nejedná se jim o to, co se mnou bude, že je to lež. Jedná se jim jen o peníze,“ je přesvědčený Svoboda.
Podle něj se prostě jednalo o pouhou sebeobranu. „Jen jsem se kryl! Je mě líto, že lidé z obce od tohoto problému dávají ruce pryč. Bojí se těch Romů. Taky policisté mě mezi čtyřma očima řekli, že protože se jedná o Romy, tak mám soudní proces předem prohraný. A taky že ano- soud vůbec neřešil mé napadení a ohrožení na zdraví, ale pouze úraz Reného Majera,“ stěžuje se na výkon soudu Karel Svoboda. „Sám zraněný Majer prý u výslechu přitom uvedl, že jsem ho nekopl a není to uvedeno ani v lékařských zprávách,“ dodal ještě.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Petr Blahuš