Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Havlíčkobrodské muzeum postavilo za rok a půl funkční repliku středověké sklářské pece. Foukání skla bylo svěřeno mistru skláři Františku Novákovi z Dobronína, odborníkovi na repliky od doby Vikingů až po baroko

08.09.2016
Havlíčkobrodské muzeum postavilo za rok a půl funkční repliku středověké sklářské pece. Foukání skla bylo svěřeno mistru skláři Františku Novákovi z Dobronína, odborníkovi na repliky od doby Vikingů až po baroko

Foto: kr-vysocina.cz

Popisek: Mistr sklář František Novák z Dobronína tvoří první unikátní výrobek při první tavbě v replice středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Týmu ředitele krajského Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod Jiřího Jedličky se podařilo vyrobit první skleněný výrobek v replice středověké sklářské pece, postavené v lokalitě za rybníkem Cihlář v Havlíčkově Brodě. Projekt nemá v České republice obdoby a stane se pravděpodobně důležitým studijním materiálem i pro zahraniční badatele.

„Vybudování repliky středověké sklářské pece, pomocné fritovací pícky a následné fritování a tavba skla probíhalo přesně podle středověkých sklářských postupů. Cílem byla primárně snaha popularizovat náš projekt Sklářství na Vysočině a upozornit na sklářskou povahu Kraje Vysočina, protože právě v popularizaci jsou v našem kraji značné rezervy,“ říká Jiří Jedlička. Stavbě modelu pece, kterou mohly využívat generace na začátku 15. století, předcházelo dlouhodobé studium odborné literatury.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Havlíčkobroský počin není prvním pokusem o stavbu středověké sklářské pece. Podobná pec vyrostla před dvaceti lety v rámci projektu Evy Černé z Archeologického ústavu ČSAV na Moldavě v Krušných horách. Tak vysoké tavné teploty jako nyní – tedy 1200 stupňů Celsia, se v ní nikdy nepodařilo dosáhnout.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Zaměření havlíčkobroské pece se uskutečnilo již v roce 2015, stavba skončila v květnu 2016. Několik měsíců se pec temperovala a natápěla. Využívá se především bukové a smrkové dřevo, jeho přikládání je věnována obrovská pozornost, správná poloha totiž má vliv na výhřevnost. „V minulosti bylo dřevo velmi levnou surovinou, dnes je to kromě práce nejdražší položka v rozpočtu,“ upozorňuje Jiří Jedlička.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Foukání skla bylo svěřeno mistru skláři Františku Novákovi z Dobronína, který je považován za odborníka na repliky skla od doby Vikingů až po baroko. Pokus o tavbu skla v této první historické replice středověké sklářské pece na Vysočině bude možno opakovat patrně až po její rekonstrukci. Při jejím vytápění na extrémní teploty totiž došlo k zásadní destrukci horních dílů. Tým konstruktérů už nyní shromažďuje veškeré poznatky ze stavby, provozu i obsluhy stavby, aby se v budoucnu komplikacím mohl vyhnout a poskytl chybějící informace pro další obdobné aktivity.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Ačkoli není středověká sklářská pec dosud na Vysočině archeologicky zaznamenána, je řada indicií, že sklářství se v oblasti českomoravské vrchoviny objevilo podstatně dříve, než jsou dosud nejstarší doložené nálezy renesančních skláren ve Fryšavě a Vříšti na Žďársku, resp. Novoměstsku. Existuje dokonce hypotéza, že sklářství bylo rozšířeno v Posázaví benediktinskými mnichy při zakládání želivského, resp. sázavského kláštera již  v polovině 12. století.  O benediktinském opatu Reginardovi, který pocházel z francouzských Mét, je  v dobovém spisu (Mnich Sázavský) zmínka, že byl znalý umění sklářského a kovářského. Vzhledem k jeho znalostem, místním podmínkám a potřebě skleněných výplní pro klášterní kostely je pravděpodobné, že se Reginard pokusil založit sklárnu již v Želivi, kde byli benediktini asi deset let předtím, než je nahradil tehdy modernější řád premonstrátů.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Reginard odešel do sázavského kláštera, a třejmě tedy není náhodou, že sklářství na Vysočině bylo a je stále rozšířeno zejména v Posázaví. Potvrzení této hypotézy je nutno ještě doložit hmotnými archeologickými nálezy, zůstává ale otázkou, zda se v zastavěném území Sázavy nebo Želiva podaří ještě někdy v budoucnu hmotné doklady takové sklárny najít.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace