Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Havlíčkobrodské muzeum postavilo za rok a půl funkční repliku středověké sklářské pece. Foukání skla bylo svěřeno mistru skláři Františku Novákovi z Dobronína, odborníkovi na repliky od doby Vikingů až po baroko

08.09.2016
Havlíčkobrodské muzeum postavilo za rok a půl funkční repliku středověké sklářské pece. Foukání skla bylo svěřeno mistru skláři Františku Novákovi z Dobronína, odborníkovi na repliky od doby Vikingů až po baroko

Autor: kr-vysocina.cz

Popisek: Mistr sklář František Novák z Dobronína tvoří první unikátní výrobek při první tavbě v replice středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Týmu ředitele krajského Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod Jiřího Jedličky se podařilo vyrobit první skleněný výrobek v replice středověké sklářské pece, postavené v lokalitě za rybníkem Cihlář v Havlíčkově Brodě. Projekt nemá v České republice obdoby a stane se pravděpodobně důležitým studijním materiálem i pro zahraniční badatele.

„Vybudování repliky středověké sklářské pece, pomocné fritovací pícky a následné fritování a tavba skla probíhalo přesně podle středověkých sklářských postupů. Cílem byla primárně snaha popularizovat náš projekt Sklářství na Vysočině a upozornit na sklářskou povahu Kraje Vysočina, protože právě v popularizaci jsou v našem kraji značné rezervy,“ říká Jiří Jedlička. Stavbě modelu pece, kterou mohly využívat generace na začátku 15. století, předcházelo dlouhodobé studium odborné literatury.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Havlíčkobroský počin není prvním pokusem o stavbu středověké sklářské pece. Podobná pec vyrostla před dvaceti lety v rámci projektu Evy Černé z Archeologického ústavu ČSAV na Moldavě v Krušných horách. Tak vysoké tavné teploty jako nyní – tedy 1200 stupňů Celsia, se v ní nikdy nepodařilo dosáhnout.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Zaměření havlíčkobroské pece se uskutečnilo již v roce 2015, stavba skončila v květnu 2016. Několik měsíců se pec temperovala a natápěla. Využívá se především bukové a smrkové dřevo, jeho přikládání je věnována obrovská pozornost, správná poloha totiž má vliv na výhřevnost. „V minulosti bylo dřevo velmi levnou surovinou, dnes je to kromě práce nejdražší položka v rozpočtu,“ upozorňuje Jiří Jedlička.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Foukání skla bylo svěřeno mistru skláři Františku Novákovi z Dobronína, který je považován za odborníka na repliky skla od doby Vikingů až po baroko. Pokus o tavbu skla v této první historické replice středověké sklářské pece na Vysočině bude možno opakovat patrně až po její rekonstrukci. Při jejím vytápění na extrémní teploty totiž došlo k zásadní destrukci horních dílů. Tým konstruktérů už nyní shromažďuje veškeré poznatky ze stavby, provozu i obsluhy stavby, aby se v budoucnu komplikacím mohl vyhnout a poskytl chybějící informace pro další obdobné aktivity.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Ačkoli není středověká sklářská pec dosud na Vysočině archeologicky zaznamenána, je řada indicií, že sklářství se v oblasti českomoravské vrchoviny objevilo podstatně dříve, než jsou dosud nejstarší doložené nálezy renesančních skláren ve Fryšavě a Vříšti na Žďársku, resp. Novoměstsku. Existuje dokonce hypotéza, že sklářství bylo rozšířeno v Posázaví benediktinskými mnichy při zakládání želivského, resp. sázavského kláštera již  v polovině 12. století.  O benediktinském opatu Reginardovi, který pocházel z francouzských Mét, je  v dobovém spisu (Mnich Sázavský) zmínka, že byl znalý umění sklářského a kovářského. Vzhledem k jeho znalostem, místním podmínkám a potřebě skleněných výplní pro klášterní kostely je pravděpodobné, že se Reginard pokusil založit sklárnu již v Želivi, kde byli benediktini asi deset let předtím, než je nahradil tehdy modernější řád premonstrátů.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Reginard odešel do sázavského kláštera, a třejmě tedy není náhodou, že sklářství na Vysočině bylo a je stále rozšířeno zejména v Posázaví. Potvrzení této hypotézy je nutno ještě doložit hmotnými archeologickými nálezy, zůstává ale otázkou, zda se v zastavěném území Sázavy nebo Želiva podaří ještě někdy v budoucnu hmotné doklady takové sklárny najít.

Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodu

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace