Po odhalené nevěře exmanžela, kterou si média vychutnala, a bleskovém rozvodu se změnila k nepoznání. Je tvrdá a cynická: „Mám pocit, že obrůstám kůrou,“ přiznala Vanda Hybnerová
17.06.2016
Foto: FTV Prima
Popisek: Vanda Hybnerová v Show Jana Krause
V pracovní sféře je mimořádně úspěšná, v soukromí před časem prožila nevěru dnes již exmanžela Saši Rašilova a po novém partnerovi již ani netouží. Stala se z ní silná žena, která i obtížné situace rozdýchává mnohem snadněji než v minulosti a snaží se o nadhled, i když s pořádnou dávkou cynismu.
Po přestálém zklamání a rozpadu dlouholetého manželství má sympatická Vanda Hybnerová stále ještě všech chlapů plné zuby, a tak se raději realizuje prostřednictvím koníčků, s nimiž se snaží neustále posouvat hranice možného a nemožného. Má totiž stále ještě poměrně netradičního koníčka – a to doslova. Minimálně dvakrát týdně se vyhoupne do sedla a ‘čistí si hlavu‘ při projížďce. Říká, že je to pro ni terapie i droga zároveň a velmi ráda při ní ztrácí pojem o čase.
S koněm si jsou souzeni
Ke koním měla blízko odmalička a tvrdí, že jí pravděpodobně byla tato ušlechtilá a nádherná zvířata souzena. „Často jsem je v dětství kreslila, jako dítě jsem chodila do různých jezdeckých oddílů. Jenže jsem vyrůstala v Praze a v době, kdy nebylo možné vlastnit koně. To se mi splnilo až mnohem později, v době, kdy jsme si koupili dům na Vysočině,“ prozradila herečka v rozhovoru pro magazín Moje zdraví.
Dům kupovali s manželem, hercem Sašou Rašilovem, před více než dvaceti lety na inzerát a byla to ruina, kterou dávali postupně dohromady, většinou svépomocí. „Hlavní motiv byl ten, že tam budeme fungovat jako rodina, což se nám i mnoho let dařilo,“ zavzpomínala Vanda. Dnes v něm žije sama, protože se i obě její dcery Josefína a Antonie postupně odstěhovaly. A dalšího partnera nehledá. „Muži jsou schopní odejít od rozdělané práce, což jsem se naučila sice nikoli chápat, ale respektovat, takže v tom nyní pokračuji sama,“ dodala.
Není kůň jako kůň
Kromě těch čtyřnohých má Vanda ještě další velké koníčky, a některé i pořádně adrenalinové. Ráda plave, jednu dobu se ale dokonce věnovala horolezectví. „Bylo to vždy pestré a zvědavost mě neopustila ani dnes. Stále něco zkouším a posouvám si hranice toho, co je možné. Ráda rychle jezdím autem a chtěla bych zkusit i nějaké závody. Ne kvůli výhře, ale láká mě jízda bez omezení rychlosti, jen co mi můj strach dovolí… Také si občas zajdu na jógu, hodně chodím pěšky nebo jezdím na kole. Ráno chodívám se psy na procházku k Vltavě, případně si vyšlápnu na Petřín a podívám se na město shora,“ prozradila.
Nadhled, nebo sebeobrana?
Rozvedená padesátnice o sobě tvrdí, že se s přibývajícími roky nijak výrazně nemění, ale mnoho věcí ji už nedokáže rozhodit. „Také jsem byla přehnaně zodpovědná a všechno jsem chtěla dělat za každou cenu na sto procent. A dnes je to tak v mé profesi, protože jinak by to nemělo smysl dělat. Ale to ostatní už rozdýchám mnohem rychleji než předtím. Možná by se to dalo nazvat nadhledem s jistou dávkou cynismu. Nebo je to sebeobrana? Někdy mám pocit, jako by na mně rostla kůra,“ připustila. Proč? Když totiž v jejím životě nastanou situace, které by si zasloužily nějakou výraznější emoci, jakoby jí už ani nebyla schopná. „A také se z ničeho nezhroutím,“ prohlásila. „Vždyť čemu tím pomůžu?“
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská