Vysočina je jedním z posledních krajů, ve kterém není dosud provozován „kamenný“ hospic. Potřebuje ho? Co by asi řekl prezident...

Foto: Lucie Bartoš

Popisek: Kněz v hospici.

Kraj Vysočina je jedním z posledních krajů, ve kterém není dosud provozován „kamenný“ hospic. Zastupitel se se svými úvahami o hospicech trefil do týdne, v němž téma nadhodil i prezident republiky Miloš Zeman a u katolické církve vyvolal velké rozpaky. Pro změnu VZP aktuálně anoncuje takzvané mobilní hospice.

Hospicová péče v kraji Vysočina ale existuje, upozorňuje Vít Kaňkovský, poslanec a krajský zastupitel: „Jako terénní službu ji provozuje několik subjektů a je třeba říci, že tyto služby jsou velkou pomocí rodinám, které pečují o své blízké trpící nevyléčitelnou chorobou. Ano, existuje zde také oddělení paliativní péče v jihlavské nemocnici, což by mohlo vyvolat dojem, že již není o čem hovořit.“

Nikdo nechce umřít v nemocnici

Tak to ale podle něj není.  „Čím více se dívám na zkušenosti z jiných krajů i na systém hospicové péče v zahraničí, tím více nabývám přesvědčení, že našemu kraji hospic schází,“ míní poslanec.

Hospicová péče má totiž svá nepopiratelná specifika, která – aniž bych chtěl jakkoliv ubírat na významu terénním službám nebo činnosti oddělení paliativní péče – nelze pouze těmito službami komplexně zajistit.

„Zeptáme-li se pacientů, trpících nevyléčitelnou nemocí, zda chtějí poslední týdny svého života strávit v nemocnici, pak v naprosté většině případů uslyšíte rezolutní NE. A stejně tak je třeba vnímat i názor některých těžce nemocných, že si netroufají vzhledem k vážnému stavu zůstat ve svém domově, protože se cítí být na obtíž svým blízkým a přitom bytostně odmítají nechat se hospitalizovat v nemocnici,“ uvádí dále poslanec z Vysočiny.

Kaňkovský je přesvědčen, že přichází doba, kdy bychom měli velmi zodpovědně posoudit, zda už nenastal čas podniknout kroky k vybudování a provozu „kamenného“ provozu v kraji Vysočina. „A tím zkompletovat stávající a jistě potřebné služby péče o umírající pacienty,“ dodává zastupitel

Nová zařízení vyrostou třeba v Hradci Králové či u Brna

Zastupitel se se svými úvahami o hospicech trefil do týdne, v němž téma nadhodil i prezident republiky Miloš Zeman a u katolické církve vyvolal velké rozpaky. Chce totiž, aby ást z peněz, které dostane v rámci církevních restitucí, investovala do stavby nových hospiců, tedy do zařízení pro důstojné umírání. Prezident s tím sbírá kladné body při svých turné po republice, ale církevní ekonomové z toho radost nemají, vyjádřila se k tomu Mladá fronta Dnes.

Podle církevních představitelů totiž církev na budování hospiců nemá dost peněz. Už teď se jim stav diecézních pokladen často těžko daří držet na nule, v Plzni jsou prý dokonce v minusu. „Zřídit další hospice by jistě bylo chvályhodné, současná situace tomu ovšem rozhodně není nakloněna,“ cituje list mluvčího olomouckého arcibiskupství Jiřího Gračku. Podobný hlas prý zaznívá i z Litoměřic a Brna. Kde navíc upozorňují, že Zemanovy plány nemají faktickou oporu.

Údajně totiž chybí studie, zda jsou další hospice vůbec třeba. A zda pak dostanou smlouvu od zdravotních pojišťoven. „V ČR je dostatečná síť těchto zařízení,“ tvrdí kancléř plzeňského biskupství Ján Grajcár, budování dalších hospiců podle něj nemá smysl.

Miloš Zeman má ale názor opačný. Při své návštěvě Vatikánu minulý týden přinesl papeži Františkovi k posvěcení dva základní kameny hospiců. Jeden vyroste v Hradci Králové, druhý v Újezdu u Brna. „Určitě by nemělo zůstat u zřízení dvou hospiců, je to téma, které pan prezident bude nadále rozvíjet a nadále o něm bude při návštěvě krajů hovořit,“ uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Startuje propagace mobilních hospiců

Začátkem dubna odstartoval pilotní projekt, ve kterém Všeobecná zdravotní pojišťovna bude po dobu devíti měsíců hradit péči takzvaných mobilních hospiců. Do projektu je zařazeno celkem devět zařízení. VZP je jediná zdravotní pojišťovna, která se rozhodla aktivitu provozovatelů domácí paliativní péče podpořit. Cílem je především umožnit několika stovkám pacientů v terminálním stadiu nemoci prožít poslední chvíle života doma se svými blízkými. Zároveň pak chce pojišťovna ověřit předpoklad, že domácí paliativní péče by nezatížila zdravotní systém nadměrnými výdaji, a mohla by tak být za určitých okolností výhledově hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš