Kolem odvodů je pořád humbuk, na Vysočině už je rovnou nanečisto zkoušejí. Švejk na klystýr. Tolik sráčů nechce bránit svou zemi, rozčiluje se generál

Foto: kraj Vysočina

Popisek: Cvičné odvody na Vysočině.

FOTOGALERIE Krajské vojenské velitelství Kraje Vysočina tento týden využilo prostory sídla Kraje Vysočina k tomu, aby vyzkoušelo provedení cvičných odvodů.

Šlo čistě o ukázku přípravy a možného průběhu odvodů, vedení evidence a zvládnutí samotného procesu.

Figuranty civilisty „sehráli" členové aktivních záloh, tedy lidé, kteří se rok co rok účastní dobrovolně vojenských cvičení a v případě ohrožení státu budou povoláni.

Provádění cvičných odvodů je stejně jako nácvik přípravy na mimořádné události povinností vyplývající ze zákonů a na ně navazujících prováděcích předpisů a rozhodnutí ústředních orgánů.

Hlasy z obou stran. Švejk na klystýr

Na povinné odvody mužů a žen, které prosazuje ministerstvo obrany, jsou naprostorozličené reakce. Co by to v praxi znamenalo například pro příslušnice něžného pohlaví, pokud by byl schválen zákon, podle kterého by k odvodům musely povinně nastoupit i ženy? Tuto otázku řešil například poslanec Stanislav Huml. „Nechtějte po mně, abych hájil něco, co jsem nevymyslel. Mám jen názor. A ten zní ženy pouze dobrovolně,“ odpověděl nejprve politik jen velmi stručně.

Mnohem poutavěji zní, když popisuje svou osobní zkušenost. „Ve věku plnoletosti jsme všichni naklusali na vojenskou správu, udělali nám inventuru tělesné schránky a roztřídili podle zbraní – IA kvalita průzkum a výsadkáři, B kvalita pěšáci, C kvalita kuchyně. Švejk na klystýr. A pak jsme narukovali k povinné vojenské službě,“ uvedl.

Tolik sráčů nechce bránit své rodiny...

Bezpečnostní expert generál Andor Šándor je zastáncem toho, aby se každý stát při své obraně spoléhal především na sebe, proto vítá záměr ministerstva obrany, které počítá s povinnými odvody mužů a žen. „Nový branný zákon je správný, protože je potřeba mít jasno, co jsme schopni v době válečného stavu udělat. A měli bychom znovu obnovit povinnou vojenskou základní službu,“ říká bývalý šéf tajné služby. 

Dneska v České republice podle něj nikdo neví, jaké jsou skutečné mobilizační schopnosti, koho a v jaké kvalitě jsme schopni zmobilizovat. „Zřejmě neplatí to, co jsme si říkali, že budeme vědět předem o vojenském konfliktu pozemním nebo konvenčním šest měsíců dopředu, když Putin zmáknul Krym za šest dní. Takže povinné odvody považuji za dobré, jsem jen rozpačitý z toho, že stát dává možnost mužům a ženám v populaci osmnáct až šedesát let odmítnout bránit tuto zem nejen z náboženských důvodů, ale z řady jiných. To mně přijde trochu zvláštní," dodává.

Na Slovensku se podle jeho slov krátce po účinnosti toho nového branného zákona přihlásilo dvanáct tisíc slovenských mužů, že nejsou ochotni bránit svoje ženy, matky, děti, rodiny, majetek. „Skutečně nerozumím tomu, jak je možné, že se ve společnosti najde, a teď mi promiňte ten výraz, tolik sráčů. Já jsem prostě proti tomu, aby stát jasně kodifikoval, že kdo nechce, tak nemusí. Nad tím, že by tito lidé pak vykonávali nějaké jiné práce, se dokážu jen pousmát. My, co nejsme schopni zorganizovat ani obecně prospěšné práce pro lidi, kteří jsou nezaměstnaní nebo odsouzení k veřejným pracím, budeme za války organizovat práce pro třeba dvacet tisíc lidí," uzavírá s tím, že nový branný zákon je správný, protože je potřeba mít jasno, co jsme schopni v době válečného stavu udělat. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš