Na Vysočině je povoleno zabíjet bobry a ničit jim sídla. Kdo to povolil? Víme, jak můžete zubaté chlupáče zachránit

Foto: Fritz Geller-Grimm/CC

Popisek: Bobr, ilustrační foto.

Rozhodnutím orgánu ochrany přírody bylo v únoru na části území Vysočiny povoleno omezit výskyt a činnost zvláště chráněného bobra evropského, a to konkrétně jeho odchytem, odstraňováním hrází, ničením jeho sídel, případně i jeho usmrcením. Každý něco takového ale způsobit nemůže. V některých částech republiky naopak bobři chybí. K Dyji či Moravě by se mohly přestěhovat.

Uvedená opatření mají zamezit negativním zásahům populace bobrů zejména v jihočeské rybniční soustavě a částečně se dotýkají i jihozápadního území Kraje Vysočina. Bobr evropský přitom patří v České republice k silně ohroženým druhům a je chráněn i evropskou legislativou.

Rybníky mají přednost

„Cílem opatření je co nejvíce omezit předpokládaný nárůst negativních dopadů výskytu bobra v nejrizikovější oblasti, což jsou jihočeské rybniční soustavy Třeboňská, Českobudějovicko-Hlubocká, Vodňanská, Lnářsko-Blatenská – tzv. zóna C, kde se nachází tisíce rybníků. Mnohé z nich patří k historickým stavbám a nebyly by schopné odolávat intenzivní činnosti bobra evropského,“ vysvětluje rozhodnutí orgánu ochrany přírody Dana Vacková z krajského odboru životního prostředí a zemědělství.

Kromě rybníků a vodních nádrží by aktivitou bobrů mohla být ohrožena také funkčnost a bezpečnost spletité sítě kanálů a přítoků, které rybníky napájejí. Při rozvoji silné populace by však nezanedbatelným problémem byla i stavba bobřích hrází a narušení distribuce vody v rámci rybničních soustav. „Vzhledem k tomu, že druh je schopen urazit až 80 kilometrů za týden, byla zóna povoleného omezování činnosti bobra evropského stanovena v rozsahu, která představuje většinu území Jihočeského kraje i část Kraje Vysočina, Plzeňského a Středočeského kraje,“ doplnila Dana Vacková.

Vy to nedělejte, pokud nejste myslivci či majitelé pozemku!

Odchyt a usmrcování mohou však provádět pouze osoby oprávněné podle zákona o myslivosti, odstraňování hrází a ničení sídel bobra evropského (nor, hradů či polohradů) mohou provádět vlastníci či správci pozemků, vodních děl a jiných staveb a jimi pověřené osoby v případě dodržení podmínek výjimky.

Naopak v některých částech Česka je populace bobra evropského podporována a její rozšíření žádoucí (zóna A). Jedná se zejména o evropsky významné lokality, například na řece Moravě a Dyji. Většina území Kraje Vysočina patří do zóny B, kde je možno zasahovat do přirozeného vývoje bobrů pouze na základě udělené výjimky. Populace bobra evropského čítá podle odhadů v Kraji Vysočina asi 250 kusů, v České republice celkem 3 500 kusů a početnost mírně vzrůstá. Povolovaná výjimka údajně neovlivní příznivý stav druhu z hlediska ochrany – nijak neomezí stávající stav populací, pouze zastaví případný vznik a nárůst populace ve vymezené oblasti jižních Čech.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš