Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

To my posilujeme Putina, naznačuje analytik z USA. A všímá si pozice Německa

10.08.2014
To my posilujeme Putina, naznačuje analytik z USA. A všímá si pozice Německa

Autor: homeinteriordezine.com

Popisek: Ruský prezident Vladimir Putin

Kritik americké zahraniční politiky a autor několika knižních bestsellerů William Pfaff se na serveru truthdig.com zamýšlí nad tím, proč se v západních médiích tak málo píše o tom, že jasným viníkem rusko-ukrajinského konfliktu jsou Spojené státy americké.

„Je s podivem, jak málo novinářů na Západě se zabývá tím, že za celým rusko-ukrajinským konfliktem stojí Spojené státy americké. Ruský prezident Putin je denně démonizován v tisku. Veřejnost na Západě je na základě mediální propagandy přesvědčována, že v případě anexe Krymu je hlavním viníkem Rusko a jeho imperiální choutky. Přitom od začátku šlo o to, aby byl prostřednictvím dohod s Ukrajinou Krym získán pro NATO a zároveň se tak snížila politická síla Vladimira Putina," je přesvědčen Pffaf. 

Obyčejní Rusové přitom vnímají, že jejich země sílí

„Americký prezident George Bush starší přitom slíbil Michailu Gorbačovovi po jeho souhlasu se znovuobnovením Německa, že zde nebudou přítomny jednotky NATO. Slib byl porušen a NATO postupně rozšiřovalo svoji přítomnost i do dalších postkomunstických států. V roce 1999 se staly členy NATO Polsko, Československo a Maďarsko, o pět let později také státy Pobaltí a Rumunsko s Bulharskem. NATO tak v podstatě obklíčilo Rusko a nově zvolený prezident Ruska Putin to vše sledoval s neklidem. Dnes už je jasné, že měl být mnohem ráznější," míní Pffaf. 

„Poté upřeli stratégové z Washingtonu a Evropské unie své zraky na Kavkaz. Ke členství do NATO byla přizvána Gruzie. Posílena touto nabídkou se rozhodla získat zpět území, která jí dle jejího názoru historicky náleží. Zaútočila tedy na Jižní Osetii a trpělivost Ruska byla u konce. Ruská vojska zahnala gruzínské jednotky zpět do Gruzie, a ty se musely později stáhnout i z Abcházie. Je otázkou, proč se Spojené státy rozhodly vrazit klín mezi Rusko a bývalé sovětské republiky, které jinak spojovalo náboženství i historické zkušenosti," konstatuje Pffaf. 

„Každopádně následkem těchto historických události jsme nyní v situaci, kdy je Rusko Západem líčeno jako agresivní dobyvačná země řízená nelítostným diktátorem Putinem. Obyčejní Rusové přitom vnímají, že až teprve anexí Krymu a Putinovou rozhodnou zahraniční politikou získala jejich země zpět své ztracené sebevědomí," upozorňuje Pffaf. 

Jaký má vlastně všechno tohle smysl?

„Únorový převrat na Ukrajině byl každopádně plně v režii Spojených států a Evropské unie. Proč by jinak byla Viktoria Nuland z amerického ministerstva zahraničí v tak bezprostředním styku s `umírněnými` politiky z tehdejší ukrajinské opozice? Obama předem připravil svůj projev k podpoře nové ukrajinské vlády a urychlení odchodu stávajícího prezidenta Janukovyče. Ale věci se daly do pohybu nakonec rychleji a ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odešel ještě před jeho zveřejněním," odkrývá pozadí ukrajinských událostí Pffaf. 

„Americký kandidát na uvolněné premiérské křeslo na Ukrajině Arsenij Jaceňuk si tehdy zoufal, že v zemi je nepořádek a chaos. Nakonec se však dalo všechno do pořádku a `Jac`, jak jej familiérně nazývá Nuland, se skutečně stal premiérem země. Dočkal se i Obamova pozvání na večeři přímo do Bílého domu ve Washingtonu. A to ještě před tím, než do premiérského křesla skutečně usedl. Jak je ale možné, že takové vměšování USA do vnitřních záležitostí Ukrajiny prošly ve světových médiích bez povšimnutí?" pokládá si Pffaf řečnickou otázku. 

„Jaký má vlastně všechno tohle smysl? Plánovali snad ve Washingtonu hned od začátku občanskou válku mezi západní a východní Ukrajinou? Stejně tak se musím ptát, k čemu by to Američanům reálně bylo? Jediné, co z toho všechno vzniklo, je to, že Krym opět patří Rusku. No a Rusko se stalo kvůli účinné propagandě spoluzodpovědné za nějakého pomatence, který sundal z nebe civilní letadlo," zmiňuje Pffaf. 

Ředitel Carnegieho Centra v Moskvě Dmitrij Trenina nedávno publikoval své zajímavé postřehy. „Podle mého názoru velmi realisticky odhaduje, co je hlavním cílem Vladimira Putina. Tím klíčovým záměrem je udržet Ukrajinu mimo struktury NATO. Dále dostat americké vojáky od hranic s Ruskem. Zabezpečit ochranu etnických Rusů žijících na území Ukrajiny i dalších svých sousedů. V neposlední řadě také ponechat Krym navždy v ruských rukách. Putin podle něj nehodlá v těchto bodech USA ustoupit, protože by to oslabilo jeho politickou moc," zprostředkoval Pffaf postřehy Trenina. 

„Trenin dále konstatuje, že vliv Spojených států na dění v zahraniční politice bude dále slábnout. Za příštího vlivného hráče, který jej může nahradit, však překvapivě nepovažuje Čínu, ale Německo. Co na to asi říkali Barack Obama a jestřábi z Washingtonu, pokud Treninovy postřehy náhodou četli? Ať už se Treninův scénář splní či nikoli, tak jedno je v případě konfliktu na Ukrajině jisté. Pokud má brzy skončit, musí být nejprve vyhlášeno na hranicích Ukrajiny oboustranně respektované příměří a Rusové společně s EU a USA musí garantovat nezávislou a autonomní Ukrajinu," uzavírá Pffaf.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace