Brusel dráždí sebevražedným multikulturalismem, poručnictvím, ekologistickou zběsilostí! Publicista ještě k eurovolbám. Co na to experti?

Foto: eeas.europa.eu

Popisek: Vlajka EU, ilustrační foto

Čeští občané dali jasně najevo, co si myslí o Evropské unii tím, že z velké většiny nepřišli volit. Je ale EU skutečně tak vzdálenou a zbytečnou institucí, jak se řadě lidí zdá? Politolog Martin Pelík ve vyjádření pro KrajskéListy.cz popsal, v čem je např. systém voleb do Evropského parlamentu lepší, než systém voleb do české Poslanecké sněmovny. A obul se do práce českých europoslanců. Jak to bude s EU dál? Je vůbec schopna se zreformovat a stát se pro lidi „víc sexy“? A v čem by tyto reformy vlastně měly spočívat? Zjistili jsme pro vás podrobnosti.

Volby do Evropského parlamentu jsou za námi, ale zdá se, že budou mít ještě právní dohru Piráti a zelení se hodlají obrátit na Nejvyšší správní soud a v případě nutnosti až na Ústavní soud, aby rozhodl o zrušení tzv. uzavírací klauzule v případě eurovoleb, která má bránit přílišnému tříštění politické scény, neboť straně přidělí 1 poslanecký mandát teprve v okamžiku, kdy získá určité procento hlasů voličů. V České republice je tato hranice tradičně stanovena na pět procent a to jak u voleb do sněmovny, tak do zastupitelstev obcí i krajů.

Podívejte se do Německa, tam byla klauzule zrušena, upozorňují Piráti

Piráti, kteří získali téměř 4,8 procenta se bouří, že by získali 1 mandát v evropském parlamentu, nebýt právě této hranice. Zelení nebyli získání mandátu zdaleka tak blízko, nezískali ani 4 procenta hlasů, ale postupují ve shodě s Piráty. Ústavní expert Václav Pavlíček však ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz poznamenal, že uzavírací klauzule rozhodě protiústavní není.

„Já si myslím, že ta hranice by u eurovoleb měla být stejná jako u vnitrostátních - což je. V takovém případě lze těžko tvrdit, že je to neústavní," reagoval na chystanou stížnost profesor ústavního práva z pražské právnické fakulty Václav Pavlíček. „Sám se domnívám, že ta česká pětiprocentní hranice je příliš vysoká. Za neústavní to ale označit nelze. To, zda je pětiprocentní hranice přiměřená, je věcí politického rozhodnutí. Zatím to zpochybněno nebylo, ani u Ústavního soudu," doplnil.

Členské státy dnešní Evropské unie se již od  60. let minulého století dohadovaly o tom, jak by měly volby do Evropského parlamentu vypadat. Avšak teprve koncem devadesátých let bylo dosaženo dohody, ve které je stanoveno, že volby do EP budou probíhat tak, aby co nejjasněji odrážely vůli voličů a aby jejich hlasy nepropadaly. Dohoda se mimo jiné týká i uzavírací klauzule. Bylo dohodnuto, že ji mohou použít, ale nemusí, a pokud tak učiní, nesmí být klauzule vyšší než pět procent. V Německu byla donedávna stanovena hranice tři procenta hlasů, ale v únoru ji tamní ústavní soud zrušil. A čeští Piráti věří, že by náš Ústavní soud mohl postupovat podobně.

Volby do Evropského parlamentu jsou férovější než volby do Poslanecké sněmovny

Občané, kteří nejsou se členstvím v EU příliš spokojeni, by mohli namítnout, že nám unie zase něco nařídila shora a my musíme volit podle vnucených pravidel. Tato stížnost by se ale v případě České republiky nezakládala na pravdě. EU sice žádá, aby se volilo poměrným volebním systémem, v němž propadá co nejméně hlasů voličů, ale čeští občané tentýž systém dobře znají z voleb do Poslanecké sněmovny. Dokonce lze říci, že volby do EU jsou o něco spravedlivější, než české sněmovní. Server KrajskéListy.cz na to upozornil politolog Martin Pelík.

„Volby do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR jsou do značné míry ovlivněny tím, že všechny kraje nejsou stejně velké, resp. se v nich nerozděluje stejný počet poslaneckých mandátů. Zatímco ve Středočeském kraji politické strany ve volbách bojují o 25 mandátů, v nejmenším karlovarském kraji se rozděluje mandátů jen 5. Z toho logicky plyne, že politická strana potřebuje na zisk jednoho poslaneckého mandátu v Karlovarském kraji podstatně více hlasů voličů než v kraji Středočeském,“ upozorňuje Pelík.

V případě voleb do Evropského parlamentu však tato bolest odpadá. „Členské státy EU se totiž dohodly také na tom, že volební obvody při volbách do EP mohou být zavedeny pouze v případě, že podstatným způsobem nenaruší poměrný charakter volebního systému. V Česku je tak republika brána jako jediný velký volební obvod bez dalšího dělení, ve kterém strany soupeří o 21 mandátů,“ pokračuje Pelík.

Pokud by si některá země mohla stěžovat na zavedení společných volebních pravidel v EU, tak je to např. Velká Británie, která tradičně používá většinový volební systém s jednomandátovými volebními obvody. Češi ho znají např. z voleb do Senátu. Jeho nevýhodou je ale podle Pelíka právě to, že podstatným způsobem zkresluje vůli voličů. Jediný mandát může v takovém případě získat jen jedna strana - vítězná. A pokud o něj bojuje např. 10 politických stran, voliči devíti ostatních stran přijdou zkrátka. A to je z hlediska EU nepřípustné. I Velká Británie tak ve volbách do EP používá poměrný volební systém.

Úřední nesmysly

Na obranu českých voličů je však třeba dodat, že řadě z nich bylo fakticky znemožněno o hlasovat, ačkoli o to stáli i v případě eurovoleb. Jak je to možné? Na vině byly časové lhůty, ve kterých si voliči mohli požádat o voličský průkaz, pakliže si přáli volit mimo své trvalé bydliště. Podle litery zákona volič může požádat o vydání voličského průkazu „písemným podáním, opatřeným ověřeným podpisem voliče, nebo v elektronické podobě, podepsané uznávaným elektronickým podpisem voliče, nebo v elektronické podobě, zaslané prostřednictvím datové schránky, doručeným nejpozději 15 dnů přede dnem voleb, tj. do 8. května 2014, obecnímu úřadu“. A pak samozřejmě znovu na úřad zaběhnout a průkaz osobně vyzvednout, nebo vystát frontu na poště kvůli převzetí úřední zásilky, určené do vlastních rukou. Jak romantické a vzrušující!

Bruselská tragédie

Navzdory tomu, že jsou volby do Evropského parlamentu férovější než české volby sněmovní a i navzdory faktu, že nemalé množství českých zákonů se dnes fakticky tvoří v Bruselu, čeští voliči eurovolby v podstatě ignorovali.  A první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek má celkem jasno v tom, proč.  „Příčin malé účasti voličů ve volbách je několik. Lidé jsou politikou znechucení. Za což my politici neseme stejný díl viny jako vy novináři. Mezi inteligentními lidmi má TOP 09 vždy větší zastání,“ dodal Kalousek.

Volební účast pod dvacet procent ukazuje, co si čeští voliči o EU myslí, a publicista Ondřej Neff v textu uveřejněném na portálu Neviditelný pes vysvětluje, že skepse vůči EU má reálný základ.

„Brusel dráždí část evropské veřejnosti sebevražedným multikulturalismem, poručnictvím, ekologistickou zběsilostí vedoucí k hospodářskému poklesu (zhoršení životního prostředí nutně bude následovat, protože na eko projekty nebudou peníze). Místo konkrétních činů hesla a z nich odvozené politiky – v poslední době je to ukrajinská katastrofa, pokud přímo nezaviněná, tak výrazně uspíšená naprosto nerealistickým přístupem evropských elit,“ vypočítává publicista problémy, se kterými se EU musí poprat.

Aby lidé EU začali opět důvěřovat, bude se muset proměnit. Neff si však není jistý, zda toho bude schopna. Evropští úředníci si totiž mohou hájit svá teplá místa do posledního dechu. Na současný model fungování EU jsou navázány tisíce lidí a ty si vymyslí tisíc důvodů, proč to či ono nelze změnit.

Evropa odepsala sociální stát a to je chyba, varuje ekonomka Švihlíková

Ekonomka Ilona Švihlíková však vidí kořeny současných problémů EU trochu někde jinde. Ve vyjádření pro server ParlamentníListy.cz poukázala na to, že unie opouští ideu sociálního státu a doplácí na to.

„EU by vůbec nebyla na odpis, kdyby se řídila tím, že to nejcennější, co kdy měla, je právě sociální stát. Jenže ho místo toho začala považovat za haraburdí, které je potřeba odstranit a ještě k tomu začala přijímat šílené, nefunkční a restriktivní dokumenty jako je třeba fiskální kompakt,“ míní Švihlíková. A to není vše. 

„EU veškerou svou energii vyplýtvává na to, aby se nerozpadla, a stává se pasivní součástí, či spíše kořistí projektů jiných velmocí, pro které může být atraktivní odbytiště. Odrazem je i intelektuální prázdno jejích „lídrů”, kteří jako kolovrátek opakují řadu politických klišé. Podívejte se, jak si EU počínala při krizi na Ukrajině – to je absolutní politický amatérismus,“ kroutí hlavou ekonomka.

Jak dál v EU

Unie bude muset bezesporu projít proměnami. Čeští voliči by se ale mohli o EU začít zajímat mnohem dřív. Stačily by k tomu jen dvě věci. Za prvé stanovit cíle, kterých chce česká politická reprezentace v rámci EU dosáhnout. Pohříchu se již dlouhá léta zdá, že nám taková koncepce chybí. V zájmu České republiky např. je angažmá v otázce větší energetické soběstačnosti EU.  Zájmem České republiky také nepochybně je trvat na volném pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb. Naše ekonomika je výrazně orientována na export. Čeští politici, naše europoslance nevyjímaje, by se tak měli stavět na odpor každému nápadu, jehož cílem je volný pohyb omezovat.

Je však třeba výrazně zlepšit ještě jednu oblast. KDU-ČSL v posledních týdnech opakuje, že jejich končící europoslankyně Zuzana Roithová odvedla pro Česko v srdci EU kus dobré práce. Tu je však třeba také prodat. Pokud si čeští voliči v médiích nepřečtou či nevyslechnou, že se v jejich zájmu podařilo prosadit to či ono, nepřestanou si myslet, že jim je EU v zásadě k ničemu. Politolog Martin Pelík upozorňuje, že to není pravda. Ale politici zkrátka musí umět nejen dobře pracovat v institucích, do kterých byli zvoleni, ale následně také svou práci popsat srozumitelně voličům. Z evropských peněz dostávají štědré příspěvky na to, aby si utvořili kvalitní pracovní tým. Jedním z výstupů jejich práce by tak měla být i srozumitelná informace předaná českým občanům. I to zatím bohužel chybí.

A pak je podle Pelíka třeba ještě jedna věc, za kterou ale nemůže Brusel. Češi musí umět lépe nakládat s dotacemi, které přicházejí z EU. A nerozkrádat je. To se ale už musíme naučit sami.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: redaktor KL1