Ptačí ráj plný podmáčených luk, tajuplných rašelinišť a divokých mokřadů
03.07.2026
Foto: Česká společnost ornitologická / Zdeněk Procházka
Popisek: Bekasina otavní
Vysočina bude mít konečně svůj vůbec první ptačí park, který zachrání mizející divočinu. Pobočka České společnosti ornitologické se pustila do ambiciózního plánu mezi obcemi Jihlávka, Horní Dubenky, Kaliště a Býkovec. Na ploše v nivě Hamerského potoka vyroste chráněný ráj plný podmáčených luk, tajuplných rašelinišť a divokých mokřadů.
Naše venkovská krajina dostává v posledních desetiletích pořádně zabrat a ptáci z ní mizí raketovým tempem. Intenzivní zemědělství, betonování a touha všechno spoutat vyhnaly z přírody tvory, kteří k ní odjakživa patřili. Ornitologové se proto rozhodli jednat a vzít záchranu mizejících biotopů do vlastních rukou. Nový ptačí park Jihlávka má nabídnout bezpečné útočiště pro desítky ohrožených druhů. Celé to přitom začíná na kousku země od rybníka Bor až po Býkovecký rybník.
V samotném srdci budoucího parku leží významná přírodní rezervace Rašeliniště Kaliště, o kterou se dosud staral Kraj Vysočina hlavně pravidelným kosením. Okolní louky ale bez lidské ruky divoce zarůstaly a pomalu ztrácely svou jedinečnou hodnotu. Historie tohoto místa je přitom fascinující, protože rašeliniště zde příroda formovala dlouhé tisíce let. Jenže lidem stačilo pouhé jedno století v minulém věku, aby tyhle cenné zásobárny vody bezohledně odvodnili, zničili a nechali zarůst.
Hamerský potok, foto Kraj Vysočina
Největší rány utržila tamní příroda v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století, kdy tehdejší hospodáři necitlivě zregulovali Hamerský potok. Voda z krajiny kvůli tomu začala rychle odtékat a vzácná rašeliniště začala vysychat. Plánovaná opatření mají tento nešťastný trend konečně zvrátit, zvednout hladinu podzemní vody a stabilizovat celý vodní režim. Odborníci chtějí, aby se cenné funkce krajiny obnovily a život se mohl nerušeně šířit dál do širokého okolí.
Velké plány potvrdili i zástupci vedení celého regionu, kteří projekt od začátku finančně i odborně podporují. „Území navazující na přírodní rezervaci nabízí velkou příležitost pro obnovu. Například zarostlé louky bez pravidelné péče ztrácejí svoji přírodní hodnotu. Naším cílem je postupně obnovit krajinu podél Hamerského potoka a vytvořit souvislý pás různých stanovišť, které propojí cenné přírodní lokality včetně rybníka Bor a jeho okolí. Současně připravujeme ve spolupráci s Pobočkou České společnosti ornitologické projekt revitalizace části toku Hamerského potoka. Kraj Vysočina na výkup potřebných pozemků přispěl částkou 500 tisíc korun a spolupracuje na odborných konzultacích ohledně projektu,“ uvedla radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Andrea Peňáz.
|
Cílové druhy ptáků, které chce ČSO v parku dlouhodobě podporovat jsou: bekasina otavní, bramborníček hnědý a černohlavý, chřástal vodní, kropenatý a polní, linduška luční, slavík modráček a jeřáb popelavý.
Cílená opatření ale pomohou také celé řadě druhů živočichů i rostlin, jako jsou: blatnice skvrnitá, ropucha obecná a zelená, skokan ostronosý, čolek obecný, užovka obojková, slepýš křehký, motýli hnědásek jitrocelový a rozrazilový, ohniváček modrolemý, modrásek ušlechtilý, měkkýši škeble rybniční, kuželík tmavý, pavouci skákavka mokřadní, skálovka mokřadní, vydra říční, ostřice bažinná, prstnatec májový, rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský a mnoha dalším.
|
Aby mohl park vůbec vzniknout, je potřeba nejdříve vykoupit prvních více než šest hektarů pozemků od soukromníků. Ornitologové na to potřebovali sehnat dva a půl milionu korun a vyhlásili proto velkou veřejnou sbírku. Lidé ukázali obrovské srdce a na záchranu přírody poslali dokonce ještě víc, aktuálně se vybralo přes 2,7 milionu korun. Peníze pomohou nejen s nákupem půdy, ale zaplatí také nezbytné úpravy terénu a první šetrnou péči o zanedbané louky.
Ochránci přírody na koupených pozemcích rozhodně nebudou lenošit a okamžitě se pustí do tvrdé chlapské práce. Čeká je strhávání drnů, obnova tůní, šetrné kosení staré vegetace i kácení náletových křovin, které louky dusí. V plánu je dokonce i zavedení šetrné pastvy zvířat, která krajině pomáhá nejlépe. Cílem je vytvořit obří ptačí park o rozloze až sto hektarů, kde budou odborníci využívat své letité zkušenosti z monitoringu místní fauny a flóry.
Symbolickým momentem celé akce bude proměna samotného Hamerského potoka, kterému se vrátí jeho původní divoké meandry. Stane se tak přesně sto let poté, co ho lidé kvůli svým potřebám nešetrně napřímili a uvěznili do umělého koryta. Voda tak dostane novou šanci téct si svobodně, jak sama uzná za vhodné, což pomůže proti suchu i povodním. Ptačí parky mají navíc skvělou filozofii v tom, že sice chrání divočinu, ale zároveň do ní pouští lidi, aby neztratili kontakt s matkou přírodou.
|
Ptačí parky jsou souvislá území o velikosti desítek až stovek hektarů. Vznikají především mimo státem chráněná území. Dlouhodobým cílem je získání pozemků do vlastnictví České společnosti ornitologické a vytvoření území výjimečných biologických hodnot, při současném důrazu na umožnění bezprostředního kontaktu návštěvníků s přírodou. Cílem ČSO je do roku 2042 provozovat alespoň jeden ptačí park v každém kraji.
Nyní je ptačích parků sedm, a to Josefovské louky v Královéhradeckém kraji, Zbudovská blata v Jihočeském, Rzy v Pardubickém, Mnišské louky v Libereckém, Malá Lipová v Olomouckém, Kosteliska v Jihomoravském a Střimická výsypka v Ústeckém kraji.
|
Zdroje: TZ Kraje Vysočina, Česká společnost ornitologická
Vložil: Markéta Vančová