Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Teprve podruhé, co ho málem vyhubilo DDT… Vrátil se vzácný sokol stěhovavý

10.03.2026
Teprve podruhé, co ho málem vyhubilo DDT… Vrátil se vzácný sokol stěhovavý

Foto: AOPK

Popisek: Sokol stěhovavý

Podruhé v novodobé historii začal v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy hnízdit pár vzácných sokolů stěhovavých. Dravci si opět vybrali skalní útvar Čtyři palice v eponymní přírodní rezervaci, kde vloni úspěšně vyvedli dvě mláďata. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v reakci na jejich návrat od včerejška omezila vstup do lokality.

„Vloni sokoli vyvedli na Čtyřech palicích dvě mláďata. Byla to bez nadsázky přelomová událost, tito vzácní dravci se totiž do Žďárských vrchů vrátili po sedmdesáti letech,“ připomíná Václav Hlaváč z AOPK na stránkách státní instituce. Podle jeho slov nyní na loňském hnízdišti probíhá tok a sokoli se chystají na snesení vajec. „Věřím, že letos se hnízdění také podaří, i když záleží na mnoha faktorech. Jedním z nich je klid – i při krátkodobém vyrušení mohou například krkavci odnést ze sokolího hnízda vejce nebo malá mláďata,“ varuje Hlaváč.

Omezení vstupu

Správci chráněné oblasti proto opět přistoupili k omezení vstupu. Turisté mohou rezervací procházet pouze po značené stezce vedoucí po obvodu skalního masivu, samotná skála je ale nepřístupná. „Prosíme proto návštěvníky, aby omezení vstupu respektovali, stejně jako vloni. Děkujeme,“ apeluje Hlaváč.

Návrat sokola stěhovavého do tuzemské přírody je přitom považován za malý zázrak. Tento dravec, který je nejrychlejším tvorem na planetě a při střemhlavém letu překonává rychlost 300 km/h, ve druhé polovině 20. století z české krajiny téměř vymizel. Na vině bylo masivní používání insekticidu DDT, tehdy považovaného za zázračný prostředek proti hmyzu.

 

Pro sokoly málem pozdě

„Tento ‚zázrak‘ působí jako jed, který hubí nejen hmyz, ale vše živé,“ popisují ochránci přírody z NP Šumava s tím, že DDT se kumulovalo v tělech ptáků, kteří se jím živili, a následně i u sokolů stojících na vrcholu potravního řetězce. Jed způsobil, že sokoli snášeli vejce s extrémně tenkými skořápkami, která se rozbíjela ještě před vylíhnutím mláďat. V Československu byl tento insekticid zakázán až v roce 1974, ale pro sokoly to bylo již téměř pozdě – v té době u nebyl evidován žádný hnízdní pár.

Díky celosvětové ochraně, zákazu lovu a vysazování uměle odchovaných jedinců se ale podařilo druh zachránit. První novodobé hnízdění v Čechách bylo potvrzeno v roce 1991 na Černém a Čertově jezeře na Šumavě. „Dalo by se říci, že sokol vstal z popela jako bájný Fénix,“ komentují jeho návrat ochránci.

V současné době hnízdí v České republice více než stovka párů sokola stěhovavého. Jejich návrat je podle expertů důkazem úspěšnosti dlouhodobých ochranářských opatření a potvrzuje, že s odpovědným přístupem je možné do přírody vrátit druhy, které v minulosti téměř vymizely.

Vložil: Markéta Vančová