Kudličky v rukou, na zádech nůše. Houby budou

Foto: Pixabay

Popisek: Praváci, nádhera boží

ŽIVOT S ÚSMĚVEM: To, co před pár lety vypadalo jako katastrofa pro národ houbařů, se vrací do normálu. Lesy rostou a chystají sklizeň nedělních houbových řízků.

Podle Českého statistického úřadu se v roce 2024 vytěžilo 17,8 milionu kubíků dřeva, což je o 0,7 milionu méně než v předchozím roce. A to je dobrá zpráva, protože to znamená, že lesy dostaly chvíli na oddech. Nahodilá těžba (tedy ta, kdy vítr nebo kůrovec začnou z lesů dělat třísky) tvořila 45 % celkové těžby, což je výrazný pokles oproti minulosti.

„V roce 2024 došlo ke snížení těžby dřeva i plochy zalesňované sadbou a síjí. Přirozená obnova lesa se naopak realizovala na rekordní ploše přes 12 tisíc hektarů,“ prohlásil Josef Kahuda z ČSÚ.

A co to znamená pro nás, obyčejné smrtelníky? Více starších lesů = více hub! Protože každý ví, že nejlepší houby rostou tam, kde se lesník moc neplete.

Smrk zůstává králem českých lesů – tvořil 68,5 % těžby, což je víc než všechny do bitcoinu zamotané vládní strany v parlamentu dohromady. Následovala borovice (13,9 %), buk (4,7 %) a modřín (4,4 %). Listnáče sice zatím hrají druhé housle, ale i tak je jejich melodie nádherná.

Nejvíc se těžilo v Jihočeském kraji (2,7 milionu kubíků), což znamená, že pokud tam pojedete v sezóně na houby, možná narazíte na pár pařezů a velké množství frustrovaných houbařů s prázdnými koši.

Zatímco umělé zalesňování kleslo o 16,3 %, přirozená obnova lesa (kdy si stromy řeknou „My to zvládneme samy!“) dosáhla rekordních 12 447 hektarů.

„Nejrozsáhlejší přirozená obnova lesa proběhla na území Kraje Vysočina (2 265 ha),“ uvádí ČSÚ. Takže pokud chcete vidět, jak vypadá les, který si roste sám a šťastný houbař mezi nimi, vyrazte právě tam.

S menším kácením a více přirozeným růstem lesů je jasné, že houby budou mít více prostoru. A my, národ houbařů, kteří dokážeme přerovnat celý les, abychom našli ten jeden hřib, jsme připraveni. Kudličky v rukou, na zádech nůše… už, už se řadíme na startovní čáře a chystáme se ty tajemné hříbky všechny vychytat.

Ale protože samotná statistika by byla suchá jako stará muchomůrka, přidáváme pár houbařských rekordů:

1. Největší hřib – když houba váží víc než vaše miminko

V roce 2012 byl u Chotěboře nalezen hřib smrkový o váze 2,48 kg. To je víc než některé novorozeně! Pokud byste takový kousek našli, můžete z něj uvařit polévku pro celou vesnici.

2. Nejjedovatější houba – když jedna malá chyba změní gábl v poslední večeři

Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) je naším nejnebezpečnějším houbovým zabijákem. Ještě nebezpečnějším než české ptydepe.

• Jed: Obsahuje smrtící koktejl toxinů (amatoxiny), které ničí játra a ledviny. Pouhých 30 g (polovina klobouku) může zabít dospělého člověka.

• Záludnost: První příznaky (nevolnost, zvracení) se objeví až za 6–24 hodin, kdy už je jed v těle pořádně rozjetý.

• Zajímavost: V historii otrávila řadu významných osobností, včetně římského císaře Claudia. Takže pokud ji najdete, neochutnávejte ji jen proto, že vypadá „docela friendly“.

3. Nejúrodnější rok na houby – když les vypadá jako samoobsluha

Rok 2020 byl pro houbaře požehnáním. Díky vlhkému létu rostly houby jako o život – někteří sběrači nosili domů košíky, které vypadaly jako týdenní nákup.

Vložil: Kamil Fára