Jak na malé zabijáky? Letos již 30 pacientů s klíšťovou encefalitidou, aktivita klíšťat na Vysočině je vysoká
16.07.2024
Foto: Pixabay / Erik_Karits
Popisek: Klíště, ilustrační foto
Z výsledků výzkumu Státního zdravotního ústavu vyplývá, že klíšťata žijící ve městech přenášejí ve vyšší míře infekční, pro člověka nebezpečné nemoci. Především jsou to klíšťová encefalitida a lymská borrelióza.
Krajští epidemiologové varují před klíšťaty. „Za letošní rok od ledna do poloviny července evidujeme 30 pacientů s klíšťovou encefalitidou. Jeden případ je s těžkým průběhem. Za stejné období roku 2023 bylo pacientů s touto diagnózou o osm méně,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice kraje Vysočina (KHSKV) Hana Pavlasová. „V případě lymské borreliózy je nárůst počtu nemocných za stejné období ještě výraznější. Vloni do půlky července touto nemocí onemocnělo 155 osob. Za letošní rok je to již 235 hlášených případů,“ dodala.
Klíště nerozmačkávat ani nezašlapovat
Obě tato onemocnění jsou zrádná a mohou s sebou přinést vážné zdravotní komplikace. Je proto důležité chránit se před samotným přisátím klíštěte. V současné době se s nimi potkáme nejen v lesích a na loukách, ale i ve městech v parcích, v křovinných porostech, v zahradách, ve vysoké trávě. Nejsnazší je vyhýbat se lokalitám s velkým výskytem těchto cizopasníků a používat při pobytu v přírodě účinné repelenty. Po příchodu domů je třeba si pečlivě prohlédnout celé tělo včetně vlasové části hlavy, jestli jsem si na sobě klíště nepřinesl. Je dobré celou proceduru zopakovat. Když klíště objevím, je třeba je odstranit.
Pokud zjistím, že se klíště přisálo, místo vpichu ošetřím jodovým nebo jiným dezinfekčním prostředkem. Po jeho zaschnutí klíště rovnoměrným tahem vytáhnu speciální pinzetou či kleštičkami. Ránu znovu vydezinfikuji. Ruce si chráním rukavicemi a pak si je umyji horkou vodou a mýdlem. Stejně postupuji při vyndávání klíštěte domácímu mazlíčkovi. Klíště pak nejlépe zabalím do papírového kapesníku, vložím do nehořlavé nádoby a spálím. Nikdy klíště nerozmačkávám ani nezašlapuji.
Po odstranění klíštěte z rány, je dobré si udělat poznámku do kalendáře, který den a na jakém místě na těle bylo klíště přisáté. „Následně doporučuji sledovat svůj zdravotní stav. Pokud se projeví příznaky onemocnění klíšťové encefalitidy nebo lymské borreliózy, neprodleně je třeba vyhledat lékaře. Jedinou účinnou ochranou proti závažnému onemocnění klíšťovou encefalitidou je očkování,“ upozornila Hana Pavlasová.
Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida (KE) je onemocnění vyvolané virem klíšťové meningoencefalitidy, který patří mezi arboviry. Onemocnění má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září. Mezi časté příznaky patří teplota, bolesti hlavy a neurologické příznaky. Specifická antivirová terapie neexistuje, léčba je pouze symptomatická. V ČR je dostupné očkování proti KE.
Spolehlivou specifickou prevencí je očkování. Ochrana se vytvoří u 99 % naočkovaných. Očkování není povinné, ale je doporučeno všem lidem v riziku nákazy. Očkovat se mohou dospělí i děti v kterémkoliv období roku. Základní očkování sestává ze tří dávek. První přeočkování je za 3 roky, další přeočkování po 5 letech. Pokud dojde k opomenutí přeočkování v řádném termínu, je potřeba doplnit očkování v nejbližším možném termínu.
S platností od 1. 1. 2022 je nepovinné očkování proti klíšťové encefalitidě hrazeno lidem nad 50 let věku, včetně přeočkování.
Průběh KE je obvykle dvoufázový. V první fázi trvající 2 až 7 dní, kdy se virus nachází v krvi, má nemoc chřipkovitý charakter, projevuje se zvýšenou teplotou, únavou, slabostí, bolestmi kloubů a svalů a bolestmi hlavy. První fáze klíšťové encefalitidy může někdy chybět, tzn. u části nakažených se onemocnění neprojeví nebo jsou přítomny jen lehké nespecifické příznaky.
Poté následuje 4–10denní období bez potíží, po němž nastupuje druhá fáze projevující se postižením centrálního nervového systému. Typické onemocnění probíhá jako virový zánět mozkových blan (serózní meningitida) s bolestmi hlavy, světloplachostí, zánětem spojivek anebo jako zánět mozku (encefalitida) s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace, dochází k postižení hlavových nervů. Při postižení mozku a míchy (encefalomyelitida) se objevují obrny. Nejzávažnější je forma bulbocervikální, kdy dochází k selhání důležitých center v prodloužené míše, tato forma často končí smrtelně. Smrtnost na klíšťovou encefalitidu je v ČR je pod 1 %.
Akutní fáze KE trvá cca 2–3 týdny. Nemoc svým průběhem a následky dlouhodobě (až několik měsíců) vyřazuje člověka z běžného života (absence ve škole, v práci, ve společenském životě). Po proběhlé nemoci jsou prokázány negativní dopady na zdraví formou poruch soustředění, přetrvávající bolesti hlavy, dlouhodobá únava, poruchy spánku, deprese, třes, poruchy rovnováhy, někdy i obrny končetin či obličeje.
Závažnější bývá onemocnění u dospělých a starších osob, rovněž u osob oslabených jiným onemocněním.
|
Lymeská borrelióza
Lymeská borrelióza (LB, někdy psáno i ve tvaru „lymská borelióza“) je onemocnění vyvolané bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato ze skupiny spirochet, které se přenášejí na člověka po přisátí infikovaného klíštěte. Onemocnění může propuknout dny až měsíce od přisátí klíštěte a může probíhat týdny až měsíce (případně až roky) po infekci, v závislosti na stadiu onemocnění.
Mezi typické příznaky LB patří charakteristický nález na kůži zvaný erythema migrans, což je červená skvrna i několik centimetrů velká, která se objevuje okolo místa přisátí za 14 dní až jeden měsíc. V místě přisátí klíštěte je lividní zabarvení s centrifugálním šířením a centrálním vyblednutím („býčí oko"). Někdy také zmizí a znovu se objeví i na jiném místě než bylo klíště.
K nespecifickým příznakům patří zvýšená teplota, bolesti hlavy, únava. Pokud se infekce neléčí, může se rozšířit a postihnout nervový systém a způsobit záněty a obrny nervů, například lícního nervu, zánět mozkových blan a mozku; někdy postihuje klouby, vzácněji srdce a oči. Většinu případů borreliózy lze úspěšně léčit antibiotiky. Očkování proti LB není zatím v EU dostupné.
Při časném i pozdním projevu nemoci je hlavní komplikací neuroborrelióza, což je postižení nervového systému (například encefalitida, meningoencefalitida, obrny hlavových nervů). Neuroborrelióza se v Evropě vyskytuje asi u 10–40 % případů po neléčeném erythema migrans.
Mezi další příznaky časné diseminované infekce, které se mohou objevit během několika týdnů až několika měsíců po infekci, patří postižení pohybového aparátu, zejména tendovaginitidy, burzitidy, myozitidy, migrující artralgie až artritidy. Vzácně se mohou vyskytnout oční nebo kardiální formy s poruchou srdečního rytmu.
Příznaky pozdní (dříve neléčené) lymeské borreliózy se mohou projevit postižením kůže, nervového nebo pohybového aparátu. Mezi kožní projevy patří acrodermatitis chronica atrophicans (ACA), což je přetrvávající kožní infekce obvykle postihující končetiny, způsobující zánět a případně ztenčení postižené kůže s přidruženou neuropatií. Pozdní neuroborrelióza se obvykle projevuje jako encefalomyelitida a může připomínat roztroušenou sklerózu. Lymeská artritida obvykle postihuje velký kloub, nejčastěji koleno, loket nebo rameno, projevuje se zpočátku přerušovanými bolestmi, otoky, kloubním výpotkem. Všechny jsou způsobeny aktivní infekcí, která reaguje na antibiotickou léčbu, ale zotavení může být neúplné v závislosti na stupni poškození tkáně před léčbou.
Infekce Borrelia burgdorferi může probíhat také bezpříznakově.
|
Zdroj: KHSKV, Národní zdravotnický informační portál
Vložil: Markéta Vančová