Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

A mohlo by se konečně začít stavět, velebnosti? Komentář Štěpána Chába

komentář 23.11.2022
A mohlo by se konečně začít stavět, velebnosti? Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením ČEZ

Popisek: Jaderná elektrárna Dukovany, která se nachází na Vysočině

Rakousko se chystá udeřit na Evropskou komisi kvůli zařazení jaderné energetiky mezi ekologické zdroje. To by bylo, abychom se do té budoucnosti neprožalovali u soudů. Německo dělá mrtvého brouka, protože ví, že se svou sebevražednou politikou v energetice bude potřebovat záložní zdroje v ČR, Polsku i ve Francii, které budou z jádra vykrývat permanentně hrozící blackout. A do toho nečiní vláda Petra Fialy, jak je jejím zvykem. Ale je to jakési zvykové právo. Nečinila žádná předchozí vláda. Vlastně činila, ale zle činila.

V roce 2040 bychom měli pocítit blaho dostaveného reaktoru v Dukovanech. Dřív ne, zkonstatovala pro Echo24 Dana Drábová, předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost. Pro toto je asi na místě si připomenout historii Dukovan. Na zeleném pahorku se začala elektrárna stavět v roce 1978, první blok byl uveden do provozu v roce 1985, poslední, čtvrtý, v roce 1987. Komunistickému režimu tedy stačilo devět let, aby vystavěl ne jeden reaktor, ale celou funkční a bezpečnou jadernou elektrárnu se čtyřmi reaktory. 15 let i s podpisy a projektovými plány na celou elektrárnu, 9 let na faktickou stavbu celé elektrárny se čtyřmi reaktory, ne pouze na jeden reaktor. A pozor, samotné čtyři reaktory zvládl komunistický režim postavit za pouhé dva roky. Jejich stavba probíhala v letech 1985 až 1987. No není to fascinující?

A nejde se nezeptat – kde, soudruzi, děláme chybu? Proč nám bude jeden reaktor trvat postavit bezmála dvacet let, když ten klatý komunista zvládl celou elektrárnu postavit sakumprásk i s vrátnicí jenom za devět let a čtyři reaktory za dva roky? V tomto ohledu s komunistickým režimem prohráváme na plné čáře. Pětiletka nás trhla o hodný kus, když jí nedýcháme ani za krk, ale hledíme závistivě na její siluetu v cíli, když my se už třicet let rozhlížíme na startovní čáře. Dukovany letos utáhly přibližně 24 % veškeré spotřeby elektřiny v České republice. Naprosto fascinující, co ti komunisté dokázali a z čeho doposud s takovým nadšeným tyjeme.

Podívejme na další plány toho klatého komunismu. Výhledově se v Československu počítalo se stavbou Jaderné elektrárny Blahutovice na severní Moravě, Jaderné elektrárny Tetov ve středních Čechách a se stavbou jaderné elektrárny v severních Čechách, která měla nahradit dosluhující uhelné elektrárny. Jak vidno, komunisté viděli problém v uhelných elektrárnách už v tu dobu a nabízeli velmi efektivní a ekologické řešení ve výstavbě jaderných elektráren rozložených po celé republice. Nám tady ty uhelky straší doposud, jen skřípnuté do enormního výpalného ve formě emisních povolenek, které nám absurdně zdražují zálohy na elektřinu. A zbrusu nová jaderná elektrárna, která by je nahradila? Ne, promiňte, to jsem vypustil ale velmi nevhodný vtip. My budeme dvacet let stavet jeden reaktor. Za komunismu jsme stihli postavit čtyři reaktory za dva roky. Pracují doposud.

Že jsme se neprocinkali klíči ke kapitalismu až někdy v roce 2000. Jadernou energetiku nám očividně zhatili kapitalisti naši boubelatí. A to tak, že katastrofálně. Nejméně patnáct let se mluví o tom, že Dukovany si zaslouží nový reaktor. A nejhorší je, že se o tom nejspíš dalších patnáct let žvanit bude. Pak udělá tečku za jakýmikoliv hovory stopka EU pro nové výstavby jaderných elektráren. Komické v tomto ohledu také je, že se zvýšeně žvanilo i o dostavbě třetího a čtvrtého reaktoru Temelína, kdy devadesátá léta, která sloužila k likvidaci naší budoucnosti, jejich výstavbu stopla. Topolánek o tom začal žvanit. Dokonce šermoval i tendrem. Nečas na tom pohořel, Babiš to pak stopnul… protože pohořet nechtěl. Krásně efektivní. Už dva nové reaktory mohly stát.

A je ten kapitalismus všude stejný? Ne nutně, to záleží na tom, jak se k němu postaví politická reprezentace. V Polsku nyní začínají stavět dvě nové jaderné elektrárny. Začínají stavět, ne o tom žvanit. My nic. Žvaníme, marníme drahocenný čas.

Za posledních třicet let se nepostavilo prakticky nic zásadního. Opravují se fasády, aby to tu nevypadalo tak hrozně, ale základy hnijí. Jen udržujeme to, co se postavilo. I jaderná elektrárna Temelín měla namále. Okamžitě po revoluci přispěchali tydýti z Greenpeace s tím, že na stavbě Temelína se pokračovat nebude. A kapitalistům trvalo dlouhých 12 let, než rozestavěný projekt dokončili. A to pouze dva z plánovaných čtyř reaktorů (komunisté stihli čtyři reaktory za dva roky, já jen aby se nezapomnělo). Božínku, jak bychom se teď dmuli pýchou, kdyby tam byly reaktory čtyři. Během těchto dvanácti roků byl projekt Temelína několikrát u ledu a vážně se uvažovalo nad tím, že ho skutečně nepostavíme. Taky proč.

Uvažování bylo podobné, jaké předvedl nedávno pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Ten pro Seznam Zprávy pravil, že energii si přece můžeme nakoupit od okolních států. Vizionář, nad kterého není. Zastavět Saharu solárními panely a systémem ekoprodlužovaček vyprodukovanou energie dotáhnout až do Peksova bytu někde v Praze? Nehledě na ztráty? I kdyby celá Sahara měla Peksovi rozsvítit i jednu jedinou žárovku na nočním stolku, tak to bude stát za to. Naše pětiletky jsou lepší, slibujeme modré z nebe, deklarujeme a signalizujeme. A pak nemáme na zaplacení záloh na elektřinu, která nám za poslední půlrok zdražila o krásných 62 %. 

Dovedli jsme to do strašlivých konců, které nejlépe charakterizuje výjev želvy obrácené na krunýř. Kmitá nožičkama, snaží se rozhýbat. A když se trochu, i jen trochu zhoupne, dopadne na ni noha Fialy (Babiše, Nečase, Topolánka, Zemana, Klause, Pitharta, Paroubka, Grosse,...) a veškerý pohyb ukončí. Nikam, žádná prosperita, vedeme vás na jatka. Ekonomická, společenská,... definitivní. Doposud byla jasnou výhodou sametové revoluce alespoň svoboda slova, ale už i ta bere za své. Tak co z toho tedy máme? Neschopného Fialu a spol? No, to jsme to dopracovali.

Toto není text plný nostalgie a volání po tom, abychom se do socialistického zřízení opět vrátili. Jen porovnává. Nic jiného. Jen porovnává.

 

Vložil: Štěpán Cháb