Bojovník s tuberkulózou má vlastní známku. Česká pošta složila poklonu průkopníkovi, který prošel koncentrákem a od nobelovky byl jen kousek
04.12.2021
Foto: Foto se svolením Jacques van den Broek / KNCV Tuberculosis Foundation
Popisek: Karel Stýblo
Celosvětově uznávaný a oceňovaný pneumolog Karel Stýblo, rodák z Vilémova na Vysočině, si životem prošel jako mlátičkou na obilí. Prošel koncentračním táborem, kde se sám nakazil tuberkulózou, aby pak utekl před komunismem nastupujícím v jeho rodném Československu a v Haagu vymyslel účinnou léčbu na tuberkulózu, která do té doby sužovala převážně rozvojový svět, ale i ten náš, západní. Nyní na jeho počest Česká pošta vydala známku s jeho podobiznou.
Tichý, nenápadný muž, tak popsali kolegové člověka, který nesmazatelně zasáhl do boje s tuberkulózou po celém světě – Čecha, který byl horkým kandidátem na udělení Nobelovy ceny, ale zemřel dřív, než ji mohl dostat. Letos 26. listopadu uplynulo 100 let od narození lékaře Karla Stýbla a Česká pošta na popud Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Fakultní nemocnice Bulovka a odborné společnosti sdružující plicní lékaře vydala známku k jeho poctě. Shodou okolností je to i 100 let od prvního podání vakcíny (BCG) proti tuberkulóze.
Známka pneumologie, rozhodně ne punku
Ke stému výročí narození jednoho z nejvýznamnějších českých lékařů uvedla ve středu 10. listopadu Česká pošta do prodeje novou příležitostnou poštovní známku v nominální hodnotě 26 Kč Karel Stýblo a vakcína proti tuberkulóze. Námět známky, z výtvarné dílny Renáty Fučíkové, symbolizuje obor činnosti profesora Stýbla a jeho převratný způsob léčby TBC.
Úspěšná léčba vyžaduje nejprve správnou diagnózu. Proto je na známce Petriho miska s kulturou bakterií, které způsobují TBC. Modrý kruh může být vnímán i jako pohled do mikroskopu. Můžeme ho však vnímat i jako obraz planety Země, jako svět, který Stýblova metoda úspěšně vyléčila. Léčba spočívá v každodenní aplikaci většího množství tablet a její úspěšnost spočívá v systematičnosti a důslednosti. Byla to tedy právě tato metoda léčby, díky níž se profesor Stýblo zapsal do dějin medicíny.
Společně se známkou vydala Česká pošta i takzvanou obálku prvního dne (FDC - First Day Cover), což je označení pro poštovní obálku s nalepenými nebo přitištěnými známkami opatřenými poštovními razítky s datem prvního dne vydání poštovní známky. Často se vydávají pouze v omezeném nákladu a jejich motiv obvykle rozvíjí poštovní známku. Motivem právě vydané obálky jsou lidské plíce po léčbě, jejichž čistotu symbolizuje bílá holubice s aureolou z paprsků.
Celou emisi vytiskla Tiskárna Hradištko, známky v nákladu 400 000 kusů metodou ofsetu a FDC digitálním tiskem v nákladů 2 700 kusů. Zájemci si mohou známky zakoupit na specializovaných přepážkách či v e-shopu na webu České pošty ZDE.
|
Působiště Haag
„Karel Stýblo do léčby tuberkulózy zasáhl v celosvětovém měřítku. Od roku 1968 působil v Haagu a v 70. letech dokázal, že přímo kontrolovanou kombinovanou léčbou lze ovlivnit výskyt tuberkulózy a snižovat jej i ve velmi postižených zemích. Zavedl systém DOTS (directly observed treatment short course), který se celosvětově využívá v léčbě nemoci dodnes. O tomto muži, který se narodil v Čechách a naprosto zásadně ovlivnil boj proti tuberkulóze po celém světě, se mluví málo a vydání známky k jeho výročí je o to významnější,“ říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D.
Na světovém poli lékaře Karla Stýbla experti docenili. Světová zdravotnická organizace jej navrhla na Nobelovu cenu, které se bohužel nedožil, ale za svůj úspěšný boj proti tuberkulóze v nevyvinutých zemích s jejím vysokým výskytem získal prestižní cenu objevitele bacilu Mycobacterium tuberculosis Roberta Kocha. Jedním z mála žijících českých pneumologů, který se s dr. Stýblem osobně setkal, je předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem MUDr. Stanislav Kos, CSc. „Viděli jsme se na setkání Mezinárodní unie proti tuberkulóze v Paříži. Byl to velmi příjemný, vstřícný člověk s hlubokými odbornými znalostmi, který byl vždy ochoten poradit a pomoci,“ vzpomíná MUDr. Kos. Vydání známky Českou poštou je pro pneumology důležité také v připomínce významu jejich oboru.
Mezinárodní unie proti tuberkulóze a plicním nemocem (IUATLD) zavedla v roce 1997 Cenu veřejného zdraví Karla Stýbla. Cena se uděluje bojovníkům proti tuberkulóze, ať už se jedná o zdravotníka či organizaci. Cena se uděluje každý rok. Na snímku nositel ceny z roku 2014, Maarten van Cleeff z KNCV Tuberculosis Foundation, před portrétem Karla Stýbla. Foto se svolením KNCV Tuberculosis Foundation
Tuberkulózu nevymýtíme
„Tuberkulózu se nedaří a zřejmě i nikdy nepodaří vymýtit vzhledem k tomu, že je infikována asi čtvrtina světové populace, především v méně rozvinutých zemích, kde navíc narůstá odolnost proti antituberkulotikům. Reálně tak hrozí, že po světě budou kolovat kmeny, které jsou rezistentní na všechny dostupné léky,“ uvádí předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D. Spojení výročí dr. Stýbla s výročím BCG vakcíny na poštovní známce bylo dle plicních lékařů nasnadě. Vakcína měla podle doc. Sovy svůj největší význam především v minulosti, kdy pomohla snížit počet případů TBC především u závažných případů jako je například bacilární meningitida u dětí. „Její aktuální význam v rozvinutém světě je podstatně menší, proto se u nás už plošně neočkuje,“ doplňuje pneumolog.
Česká republika má díky pečlivosti plicních lékařů nízké počty nemocných – loni se dostala poprvé pod 400 případů za rok. Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, loni klesl výskyt tuberkulózy celosvětově, vliv na to měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronavirová opatření či omezení agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do vyspělých zemí za prací. „Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Loňská čísla do jisté míry mohla deformovat i zahlcenost hygien a lékařů, kteří případy tuberkulózy do registru hlásí. Nicméně poprvé klesl počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel za rok pod čtyři,“ říká MUDr. Wallenfels.
Elektronová mikrofotografie bakterie Mycobacterium tuberculosis, foto se svolením CDC
Je libo trochu čísel?
Jak jsme na tom s onemocněním tuberkulózou v dnešních dobách? Nevymizela, stále je tu s námi. Nejvíce případů tuberkulózy hlásí již tradičně Praha, na 100 tisíc obyvatel je v průměru nemocných TBC 7 až 8 lidí. Nejvíce lidí onemocnělo tuberkulózou v roce 2015, to bylo hlášeno 115 případů. Od toho roku ale jejich počet setrvale klesá. V roce 2020 bylo hlášeno v Praze 97 případů.
Který kraj je na tom z ČR nejlépe? Ten Zlínský. Tam se počet infikovaných pacientů pohybuje kolem dvou nemocných na 100 tisíc obyvatel. Nejvíce hlášených pacientů bylo v roce 2019 (16 pacientů) a nejméně v roce 2018 (5 pacientů). V roce 2020 onemocnělo tuberkulózou ve Zlínském kraji 12 lidí.
A jak je na tom rodiště lékaře Karla Stýbla? Jen v roce 2015 hlásí kraj Vysočina 18 diagnóz. Další rok opět 18 onemocnění. Roku 2017 se počet snížil na 13 trpících. Ale 2018 počty vyskočily na 20 pacientů. V roce 2019 na Vysočině počet pacientů s tuberkulózou zase klesl na 11 případů. V roce 2020 tuberkulóza na Vysočině trochu povyskočila na 13 hlášených případů.
Kdo byl Karel Stýblo
Karel Stýblo se narodil jako pátý syn strojníka ve Vilémově na Vysočině 26. listopadu 1921, původně chtěl být učitelem, ale při přijímacích zkouškách jej zradil hlas, a tak šel na medicínu. Jako vysokoškolák se zúčastnil manifestace kvůli uzavření škol po tragické smrti Jana Opletala a tehdejší německý okupační režim poslal jeho a další stovky vysokoškoláků do koncentračního tábora. Zde se Karel Stýblo nakazil tuberkulózou, přežil však a tato nemoc nasměrovala jeho další kroky. V 50. letech absolvoval pobyt v Edinburghu u známého bojovníka proti tuberkulóze – lékaře sira Johna Wenmana Croftona a převzal po něm pečlivost, s jakou cíleně uzdravoval nemocné nebezpečným bacilem Mycobacterium tuberculosis.
Podle dostupných pramenů dokonce Karel Stýblo stál za povinnými preventivními plošnými prohlídkami v pojízdných autobusech v 60. letech. V 70. letech zareagoval na pozvání vedoucího tuberkulózní jednotky Světové zdravotnické organizace a odjel do Nizozemí, kde se stal ředitelem vlastní výzkumné jednotky. Tam se povedlo pod jeho vedením provést řadu významných výzkumů v zemích s nízkým i vysokým výskytem nemoci. V roce 1968 se měl vrátit zpět do Československa, ale těsně před nástupem do letadla byl upozorněn, že právě v tuto chvíli vojska Varšavské smlouvy obsazují jeho rodnou zemi – rozhodl se tedy nenastoupit a zůstal v zahraničí. V roce 1979 se stal ředitelem Mezinárodní unie proti tuberkulóze, a to mu umožnilo se zaměřit na TBC v nevyvinutých zemích, například v Tanzánii a dalších, a ukázat, že tuberkulózu lze úspěšně léčit. Strategie ´DOTS´ spočívala v pečlivém sledování užívání léků u nemocných. A právě tato práce byla jazýčkem na vahách v navržení na Nobelovu cenu, jíž se však bohužel nedožil. Zemřel 13. března 1998 v Haagu.
|
Vložil: Kamil Fára