Kostel s vyhlídkovou věží (i s bobrovkou pomalovanou sprostým obrázkem) z 12. století se otevřel veřejnosti. Jihlava má novou atrakci
30.05.2021
Foto: Město Jihlava (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Pohled na Jihlavu z vyhlídky kostela svatého Jakuba Většího
Před dvěma a půl lety se pustili jihlavští do namáhavé rekonstrukce kostela svatého Jakuba Většího. Krovy kostela byly ve velmi špatném stavu. Stejně tak krytina z původních bobrovek. Tesaři při rekonstrukci použili sto dvacet kubíků dřeva, pokrývači potřebovali osmdesát dva tisíc bobrovek nebo téměř sto šedesát pět tisíc měděných hřebů. Teď je hotovo a návštěvníkům se poprvé po čtyřech letech otevírá i vyhlídková věž.
„Oprava trvala osmadvacet měsíců a stála jednatřicet milionů korun,“ uvedl mluvčí radnice Radovan Daněk. Zachovaná zůstala i legrační bobrovka, na které je plasticky znázorněný sprostý obrázek. Humor se s lidmi prostě táhne celou historií… Bohužel, žádný z podkladů, jichž jsme k napsání tohoto článku použili, neobsahoval implicitně, jakýže nemravný obrázek ti dávní výrobci bobrovek vlastně zplodili. Stačil jediný telefonát faráři Marianu Jiřímu Huskovi z komunity premonstrátů, která o kostel duchovně pečuje. Byla sobota večer a pan farář se našemu dotazu srdečně zasmál. „Je tam kosočtverec, nebo co jste mysleli?“
Kapacita prohlídky, která zahrnuje interiéry, historické krovy i vyhlídkovou věž, je omezená. Na věž kostela může maximálně 20 osob ve věku od šesti let. Na ochozu věže pak může být najednou osm lidí.
Nic pro sebevrahy
Po covidové uzávěrce je opět možné navštívit interiéry kostela a absolvovat prohlídkový okruh historických krovů, navíc se nově po čtyřech letech uzavření otevírá veřejnosti i třiašedesát metrů vysoká severní vyhlídková věž kostela s ochozem. Ta je nově zabezpečena nerezovým pletivem, aby nehrozil pád nebo zranění. A zájem je veliký: „O vyhlídku z věže je veliký zájem. Za týden od otevření jsme měli již stovku návštěvníků,“ potvrzuje Mária Sedláková, koordinátorka průvodců v kostele svatého Jakuba. Zároveň s otevřením této významné jihlavské památky byl upraven i režim otevírací doby. Prohlídkový okruh bude zpřístupněn každý den v týdnu kromě pondělí. Rekonstrukce byla z velké části hrazena z Norských fondů.
Na vyhlídkové věži je pro jistotu umístěna ochranná síť
Co lze v kostele objevit?
Návštěvníci si mohou prohlédnout nádherné nově opravené krovy kostela, kde se tesaři snažili spolupracovat s minulostí. Co si pod tím představit? Řemeslníci se snažili zachovat co největší množství původní práce a jen na ni v opravách navazovali. „Původní, pět let staré dřevo je tmavé, je to smrk. Nového světlého smrku sem bylo dodáno sto dvacet plnometrů,“ řekl Českému rozhlasu průvodce kostelem Jan Štefl. Návštěvník tak bude moci posoudit přímou spolupráci středověkých řemeslníků s těmi současnými, protože ji uvidí na vlastní oči - novým dřevem byly nahrazeny jen určité části krovů. „Oprava se prováděla náročnou technikou pomocí celodřevěných spojů, které stavbě tolik neubližují,“ řekl Deníku Norbert Dostál, vedoucí investičního oddělení Římskokatolické farnosti u kostela svatého Jakuba.
Pohled na vyhlídkovou věž vzadu
Nepřehlédnutelné díky promyšlenému osvětlení interiéru jsou i nápisy, které v krovech a na různých dalších místech zanechávali řemeslníci už od 16. století. Kuriozitou je pak v titulku zmíněná, přes sto let stará taška bobrovka, na níž je už z výrobny v Poštorné plasticky vyvedený neslušný znak, kterou přitloukli při rekonstrukci střešní krytiny v roce 1904. Teď je bobrovka vystavená se spoustou dalších věcí, které řemeslníci při rekonstrukci našli, mezi nimi staré listiny, nářadí, ale třeba i hračky. Jinak celá střecha prošla také rekonstrukcí. Před sto lety řemeslníci střechu zkrášlili glazovanými taškami bobrovkami. Všechny pocházely z dílny v Poštorné. Tam ale dnes už dílna nestojí, a tak nové, nynější bobrovky byly vyrobeny ve Slovinsku, kde má česká firma odštěpný závod. Nové tašky ctily původní ornament. Výroba tašek pak jela ve Slovinsku na tři směny.
Historie kostela, která budí úctu
Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven před polovinou 13. století, v době vzniku samotného královského horního města Jihlavy. Původní pozdně románskou baziliku ještě před dokončením zničil požár a již kolem roku 1250 byla stržena a nahrazena gotickým objektem.
Kostel byl zasvěcen patronu horníků sv. Jakubovi v květnu roku 1257 olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku, kterým byl povýšen na farní. Ze staré Jihlavy sem byla přenesena fara, náležející želivskému klášteru. Do té doby tu bývala fara u kostelíka sv. Jana Křtitele. Prvním farářem se stal Štěpán, významná postava nejranějších dějin města. Počátkem 14. století byla postavena severní věž, vysoká 63 metrů, která dnes slouží jako věž vyhlídková a odkud se otvírá pohled na město i okolí.
Takhle vypadá kostel svatého Jakuba Většího zvenku, foto město Jihlava / Vladimír Kunc
Při přestavbě v letech 1373–1379 byla dokončena stavba trojlodí jeho zaklenutím křížovou klenbou, když sem byly vsazeny čtyři osmiboké sloupy. Zároveň vzniklo šnekové schodiště na jižní straně kostela a patro sakristie. Ve 30. letech 15. století dostal kostel jižní věž – zvonovou.
Roku 1523 postihl Jihlavu jeden z největších požárů v dějinách města. Tehdy vyhořel i kostel sv. Jakuba včetně obou věží. V roce 1545 byly kvůli špatnému stavebnímu stavu sneseny a opět vystavěny obě věže, které byly završeny renesančními báněmi. Zakrátko však musela být jižní věž o celých devět metrů snížena, neboť se vlivem příliš nestabilního podloží začala vyklánět ze své osy. V roce 1563 byl do věže zavěšen zvon, tradičně nazývaný Zuzana. Je druhým největším zvonem na Moravě (hned po sv. Václavu v olomoucké katedrále) – je vysoký 1,82 metru a váží 7086 kilogramů.
Současný interiér kostela, foto město Jihlava / Vladimír Kunc
V roce 1702 byla přistavěna na severní straně kostela kaple Bolestné Panny Marie, oddělená od vlastního chrámu barokní mříží. Kostel byl vždy pokladnicí uměleckých předmětů. Na sklonku 19. století proběhla generální oprava v puristickém duchu, v jejímž průběhu střecha dostala novou krytinu z glazovaných bobrovek z Poštorné. V roce 1922 provedla firma August Wolfsholz z Berlína náročné statické zajištění severní věže. Roku 1987 byl upraven interiér chrámu, když byla odstraněna nevhodná secesní výzdoba trojlodí, a dne 28. dubna 2008 byl kostel sv. Jakuba Většího prohlášen za národní kulturní památku.
|
Vložil: Kamil Fára