Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Na Vysočině zkoušejí ochránit ptáky před nárazy do elektrického vedení. Plastovou spirálou na drátech

15.02.2021
Na Vysočině zkoušejí ochránit ptáky před nárazy do elektrického vedení. Plastovou spirálou na drátech

Foto: Facebook / EG.D (stejně jako ostatní snímky v článku, není-li uvedeno jinak)

Popisek: Takhle vypadají plastové spirály na elektrickém vedení, které by měly ochránit ptáky

Elektrické vedení dokáže ptáka zmrzačit, ale i zabít. Největší nebezpečí pak skýtá pro chráněné druhy, které musíme z logiky věci chránit před naší činností nejvíce. Jedná se například o ptáky jako sokol stěhovavý, raroh velký, orlovec říční, luňák červený nebo všechny druhy orlů. Záchranné stanice se plní poraněnými ptáky, na Vysočině naštěstí přistupují k razantnímu řešení. Na vedení elektrického proudu umístí plastovou spirálu, která by měla ptáky upozornit na to, že před nimi je překážka a ochránit je tak.

Distribuční společnost EG.D (do 31. 12. 2020 Společnost E.ON Distribuce) jako první v České republice použila nový typ ochranného prvku na vodiče venkovního vedení vysokého napětí. Spirála, která chrání ptáky před nárazy do vodičů, je namontována v okolí vodní nádrže Staviště u Žďáru nad Sázavou a v následujících týdnech by se měla objevit i na vedení, které křižuje samotnou vodní plochu.

Pilotní projekt, musí se ještě vyhodnotit

„Jelikož se jedná o pilotní projekt, budeme použití spirály během následujících let vyhodnocovat společně s ornitology a pracovníky z Agentury ochrany přírody a krajiny. Dobré zkušenosti s tímto novým ochranným prvkem již mají kolegové ze Slovenska a my věříme, že budeme moci říci totéž,“ říká Jan Volek, manažer společnosti EG.D, který má instalaci ochranných prvků v distribuční síti na starosti.

 

Firma již osazuje spirály na dráty na Vysočině

Spirály postupně pracovníci osadí na celou linku nad šířkou nádrže, a také v dostatečné vzdálenosti od jejího břehu nad loukou, v jejíž blízkosti jsou další menší rybníky. Pokud to počasí dovolí, tak se budou práce dělat i na zamrzlé hladině nádrže, kam budou vodiče bez napětí spuštěny. Montérské práce na ledové ploše jsou výjimkou, ale v tomto případě znamenají jedinou možnost, jak spirály na vodiče bezpečně a rychle připevnit.

Spolupráce je základ

„Linky elektrického vedení jsou velkým nebezpečím pro ptáky. Ti zde často hynou buď v důsledku elektrického výboje při pokusu o dosednutí na sloup či stožár vysokého napětí, nebo v důsledku nárazu do vodičů. Proto Agentura ochrany přírody a krajiny intenzivně spolupracuje s distributory elektrické energie na řešení tohoto problému. Konkrétně tady jsme zaznamenali úraz labutí, jejichž vzletová dráha křižuje vedení vysokého napětí. Podali jsme podnět a velmi oceňujeme rychlou reakci EG.D a věříme, že se takto podaří zabezpečit i další úseky linek, kde dochází k opakovaným úrazům ptáků,“ říká Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny.

 

Vratislav Štěpka ze společnosti EG.D ukazuje spirálu zblízka. Jde o to, že ptáci dráty leckdy nevidí, takže svítivě oranžová spirála je na tuto překážku upozorní

Kolize s přelety

Ptáci často sídlí nebo odpočívají u vodních hladin. „Vodní plochy, toky a jejich bezprostřední okolí působí jako magnet, a to nejenom na vodní ptáky. Využívají je po celý rok jako zastávky v období sezonních přeletů, jako hnízdiště nebo zimoviště. Na účinných řešeních i výběru vhodných lokalit s distribuční společností dlouhodobě spolupracujeme,“ dodává Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.

Nejsou to dobrá čísla

„K nám se dostávají desítky těchto ptáků. Jedná se o 20, 30 ptáků ročně, co narazí do elektrických drátů,“ řekl České televizi ředitel Záchranné stanice Pavlov Zbyšek Karafiát. Tam většinou zranění ptáci také dožívají, protože elektrické vedení jim velmi často poraní křídla tak, až musí ve stanici dojít k amputaci. Václav Hlaváč, ředitel správy CHKO Žďárské vrchy, k tomu České televizi doplnil hrozivá čísla: „Každoročně na linkách elektrického vedení hynou desetitisíce ptáků. Ten výsledek se blížil ke 100 tisícům ptáků.“ Plastové spirály výrazné oranžové barvy by měly zabránit až 90 % zraněním. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny je číslo ještě děsivější, jedná se podle nich o 350 tisíc zahynulých ptáků v České republice. Na celém světě jde pak o strašlivé číslo jedné miliardy uhynulých ptáků.

 

Záchranné stanici Pavlov skončí až třicet ptáků, zasažených elektrickým proudem. Foto Facebook / Stanice Pavlov 

Sloupy, které jsou výjimečně nebezpečné

„V letošním roce jsme ve stanici přijali 27 převážně popálených dravců, nejčastěji šlo o poštolku, ve dvou případech o káně lesní, ale ošetřovali jsme i holuba domácího nebo kalouse ušatého. Ti všichni se popálili na sloupech vysokého napětí. V krajině jsou typy sloupů, které jsou velmi nebezpečné. Pokud pták na takový sloup dosedne, dojde k elektrickému výboji, který pro ptáka znamená smrt nebo trvalý handicap, jenž často znemožňuje návrat do volné přírody,“ vysvětlil pro server Vysočina-News Zbyšek Karafiát a připojil prosbu, aby kdokoliv informoval Agenturu ochrany přírody a krajiny, pokud ví o sloupu vysokého vedení, kde často hynou ptáci. Agentura by se měla o prevenci urychleně postarat.

Terénní monitoring

Pro ochranu ptáků je nesmírně důležitý terénní monitoring, který sleduje účinnost jednotlivých opatření na ochranu ptáků. „Pro nově budovaná či rekonstruovaná vedení se dnes již používají výhradně sloupy, které jsou pro ptáky bezpečné, problémem zůstává zhruba 750 tisíc sloupů postavených v minulosti. Energetici mají pochopení, jednání dlouhodobě probíhají, je to složitější proces, ale aktuálně to vypadá, že do roku 2035 bude reálné, že problém s nebezpečným vedením vyřešíme,” pochvaluje si Václav Hlaváč pro server Vysočina-News.

 

Zraněná poštolka, o kterou se v Záchranné stanici Pavlov starali. Často mají ptáci popálená křídla nebo pařátky. Foto Facebook / Stanice Pavlov 

Luňák červený a elektřina

Osudným se staly sloupy vysokého napětí i třem vzácným luňákům červeným, kteří momentálně žijí v záchranné stanici Pavlov. Pepina je služebně nejstarší obyvatel Pavlovské stanice (letos ve stanici oslaví 30 let) s přirozenou autoritou veterána, do pavlovské stanice se dostala již v roce 1991 jako čerstvě vylétlé mládě. Osudným se Pepině stal sloup vysokého napětí s nezabezpečenými dráty, které jí popálily na levém křídle. I přes dobré zhojení rány křídlo neplní svou funkci a Pepina od té doby nelétá. Ve svém teritoriu strpí pouze svého ošetřovatele, pokud přináší krmení.

Felix je mladý sameček, kterého potkal podobný osud jako Pepinu. V roce 2015 vylétl z jediného známého hnízda na Vysočině a k odpočinku využil špatně zabezpečený elektrický sloup. Elektřina mu vážně popálila levé křídlo a při léčbě na stanici mu pak muselo být celé amputováno. Nyní se však těší dobrému zdraví a při příchodu do stanice je jedním z prvních, který vítá návštěvníky.

 

„Tohle je naše Pepina. Luňák červený, který je nejstarším obyvatelem stanice a letos oslaví neuvěřitelných a krásných 30 let. Tahle luňáčí babička je ale stále ještě velmi vitální. Ošetřovatele vždy vítá tak, že jim skáče na nohu,“ napsala záchranná stanice k tomuto snímku na Facebooku

Luděk je další mladý sameček, kterého však postihla genetická porucha peří. Vyznačuje se tím, že převážně na křídlech je peří silně zdeformované a naprosto vylučuje jakýkoliv let. Luděk je ve stanici od roku 2018, je velmi hodný a díky tomu tamním pracovníkům může pomáhat při ekologické výchově.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace