Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jára Cimrman dobývá již dobytou zemi. S Růženkou po svém boku a středem Evropy, který prostě někde je. Musí být

04.10.2020
Jára Cimrman dobývá již dobytou zemi. S Růženkou po svém boku a středem Evropy, který prostě někde je. Musí být

Autor: ČT / repro (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Zde stojí nová sedící socha Járy Cimrmana. Sochař bohužel přesnou podobu génia utajil, možná ji ani nezná, šibal jeden. Ostatně, ani nikdo z nás

U Havlíčkova Brodu, na Svatém Kříži, stojí nová sedící socha Járy Cimrmana. V září ji odhalili čtyři herci Divadla Járy Cimrmana, jmenovitě pak Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Petr Brukner a Genadij Rumlena. Autorem sochy je sochař Radomír Dvořák a stojí, socha, ne sochař, před přibližně 500 let starým hostincem, do jehož renovace se pustil Jiří Plodík. Sochař před hostincem postál jen chvíli, k zastižení je většinou v Lipnici nad Sázavou, kde pravidelně, ač bez pevně dané otvírací doby, tvoří své umění.

Hostinec nazvaný Divadlo u Janáčků, kde socha stojí, neslouží jako řádný hostinec. Jiří Plodík jej pojal spíše jako rodinné zázemí, kde s přáteli občas pořádá nějakou tu společenskou parádu. Mezi tu patří také pravidelné hostování Divadla Járy Cimrmana. Letos je tomu už šest let, co v hostinci proběhlo první cimrmanovské divadlo. Na tom jde alespoň vidět, že se myšlenka největšího českého génia dobývá do veřejného prostoru sice pomalu, ale po vzoru božích mlýnů velmi jistě. Stačí šest let příležitostného hraní a je z toho socha. Ještě pár let, a na Svatém Kříži, čtyři kilometry jižně od Havlíčkova Brodu, vyroste Kulturní dům Járy Cimrmana.

 

Fotoreport z odhalení sochy ve Svatém Kříži - Svěrák vs. Dvořák. Povšimněte si, prosím, předmětu vlevo dole. Tak ten nesmí chybět na vydařené vernisáži... Foto Instagram sochaře Radomíra Dvořáka

Já se toho bál

Podle legendy, kterou Jiří Plodík prosazuje, v roce 1895 v hostinci poseděl samotný Jára Cimrman a platil na podkovu (namísto sekyry), kterou ztratil jeho kůň při cestě obcí a pro kterou se byl Cimrman nucen vrátit. A přesně s takovým zadáním se musel také sochař Radomír Dvořák poprat. „Já jsem se toho bál, dělat nějakou sedící postavu u stolu a na tom ta podkova, to pro mě byla naprosto hrůzostrašná představa,“ řekl Dvořák pro ČTK. Nakonec Cimrmana sochař posadil. A vedle něho Růženku a vyšetřovatele Trachtu ze hry Hostinec Na mýtince. A aby jim nebylo u stolu truchlivo, dal mezi ně zmíněnou podkovu a na radu Zdeňka Svěráka i Cimrmanova slova tohoto znění: „Některé mé myšlenky by se měly tesat do kamene. Ale jen některé.“

 

 Sousoší tvoří žulové desky poskládané jako stavebnice

 

Místo na sekyru, jedl a pil na podkovu. Ta se podle Jiřího Plodíka zaručeně zachovala a právě ona leží na stole

 

Radomír Dvořák se narodil 18. května 1959 v Havlíčkově Brodě. Je absolventem pedagogické fakulty univerzity v Hradci Králové. Sochařství se věnuje od roku 1979. Své sochy vytváří ze dřeva i kamene v dílně, která od roku 2011 sídlí v Lipnici nad Sázavou. Experimentuje i s dalšími materiály včetně betonu. Vyučuje na Střední umělecké škole grafické v Jihlavě. Účastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav. K jeho nejznámějším dílům patří triptych Národní památník odposlechu, který vznikl v zatopených žulových lomech u Lipnice nad Sázavou.

 

Putovní střed Evropy?

Havlíčkův Brod se pyšní ještě jednou cimrmanovskou unikátností. Na jeho území leží dva středy evropského kontinentu. Podle městských legend Jára Cimrman lehce poupravil umístění Uralu, aby střed Evropy připadl přímo do Havlíčkova Brodu. Proč zrovna tam? Cimrman měl v Havlíčkově Brodě známost a potřeboval i důvod, proč město často navštěvovat. Přesné vyměřování středu kontinentu je důvodem více než dostatečným.

 

Zde je na místě citovat pana Zdeňka Svěráka: Jára Cimrman byl světoběžník, který někdy kolem roku 1907 pojal myšlenku, že se usadí. Teď šlo ovšem o to, kde. On měl - jak víte - prsty v radiokomunikaci a chtěl se usadit někde, odkud by mohl vyzařovat jeho genius do celé Evropy, čili hledal její střed. Cimrmanovým plánem bylo v tomto středu postavit chalupu s vysílací věží a odtud zasáhnout celou Evropu. Vystřihl si tedy mapu Evropy a podlepil ji tvrdým papírem, pak si dobře ořezal tužku a hledal těžiště. Toto nejdříve hledal ve větru, což mu nevycházelo vůbec, přičemž, když naopak hledal v místnosti, střed Evropy se blížil spíš k Brodu Uherskému než k Německému. Jára Cimrman měl ovšem právě v Německém Brodě svou celovečerní a později celoměsíční lásku učitelku Kláru K. - nevím její příjmení - o které se říkalo, že je stará panna. (Toto tvrzení mimochodem Cimrman vyvrátil jediným vehementním rozmachem svého pera.) A protože tato učitelka Klára K. byla z bohaté rodiny - a byla zde tedy naděje, že by mohla zafinancovat zmíněnou vysílací věž - se Cimrman chtěl přiblížit se svým středem Evropy raději více na západ, což nakonec udělal velmi prakticky. Ustřihl kousek Uralu a tím se rázem dostal tam, kam potřeboval, tedy na břeh řeky Sázavy. Proč Cimrman vlastně chtěl, aby to bylo u brodu? Měl vše promyšleno tak, že energii pro vysílací věž bude získávat pomocí mlýnského kola, čili, že v místě zároveň bude mlýn. A aby tento mlýn byl přístupný z obou stran řeky, chtěl tam mít brod. A měl to i dost dobře vymyšleno, a sice, že mlýn si vydělá na provoz mletím. S tím, že dělba práce mezi rozhlasovým hlasatelem a mlynářem bude po dohodě: prostě dohodnou se, kdy který z nich bude mlít...“

 

Havlíčkobrodští se dokonce mohou pyšnit jedinečným vynálezem, který určil střed Evropy s přesností na milimetry. Na městské radnici je umístěn první přenosný model Středu Evropy, který je dílem výtvarníka Jana Exnara. Umělecká maketa Centrum Europae, na jejímž dně jsou vepsané souřadnice města, slouží jako pomůcka pro fyzikální důkaz faktu, že střed Evropy je skutečně v Havlíčkově Brodě. Kdykoliv do ní vložíte z jakéhokoliv směru a jakoukoliv intenzitou kuličku, vždy skončí právě v Havlíčkově Brodě. 

 

Přenosný model Středu Evropy, foto MIC Havlíčkův Brod

Po zhotovení modelu byl vypátrán přesný bod středu, aby mohl být důstojným způsobem označen. Ten se nachází na zahradě Kavárny U Notáře a na jeho místě vykoval pan Martin Šteller velký trychtýř, jehož velikost je nepřímo úměrná velikosti myšlenky slavného vědce - čím větší myšlenka, tím menší trychtýř. „Můžou o tom bádat geodeti, geografové a další vědci, ale my jsme se obrátili na cimrmanology, ti nám potvrdili, že střed je u nás, a nepotřebujeme si to dál dokazovat. My jsme s odborným bádáním hotovi,“ řekl před deseti lety tehdejší radní Libor Honzárek. Na tak ´tvrdé´ pravdě není co zpochybňovat.

 

Trychtýř na zahradě Kavárny U Notáře, který označuje střed Evropy. Foto MIC Havlíčkův Brod

Další středy Evropy

A ne, nemylme se, středů Evropy je samozřejmě mnohem víc. Německo jich má několik, Polsko nezůstává pozadu, dokonce i Slováci si naivně myslí, že střed Evropy je u jejich Kremnice. A u nás? U Třebíče, u Znojma i u Žďáru nad Sázavou jsou ochotní vyšplhat na barikády, kdyby jim ten jejich střed Evropy chtěl někdo sebrat. Ale my víme, že střed kontinentu je prostě v Havlíčkově Brodu.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace