Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Něžní dravci. Nejkrásnější je jejich dvoření, to je hotová letecká akrobacie. Vzácných luňáků červených je letos na Vysočině více, k radosti ornitologů

09.09.2020
Něžní dravci. Nejkrásnější je jejich dvoření, to je hotová letecká akrobacie. Vzácných luňáků červených je letos na Vysočině více, k radosti ornitologů

Autor: Záchranná stanice Pavlov (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Dvě zachráněná mláďata luňáků červených. Naši letos nejvzácnější pacienti, poznamenali k tomu v Záchranné stanici Pavlov, která leží u stejnojmenné vesnice nedaleko Ledče nad Sázavou

Záchranná stanice Pavlov na Vysočině monitorovala hnízdo luňáků na Bítešsku v lokalitě Račinec. Ornitologové hnízdo bedlivě sledovali a v červnu celou osádku hnízda okroužkovali. V hnízdě byla pěkná nadílka. Čtyři mláďata. Jenže příroda je leckdy krutá. Mláďata se musela i se svými rodiči poprat s červnovými bouřkami, ale i s útoky káňat. Jedno z mláďat takové útrapy nepřežilo.

K tomu se připojil i špatný odhad rodičů. Postavili hnízdo, kde byla hlavní oporou suchá slabá větev. Když se pak zbylá tři mláďata stala trochu neposedná, nedopadlo to podle představ. Dvě mláďata spadla z hnízda, jedno si u toho vážně poranilo křídlo. A tady už nastoupili odborníci ze záchranné stanice Pavlov. Obě mláďata skončila v jejich péči. Třetí, poslední mládě zůstalo s rodiči.

 

V rozlétávací voliéře mladí luňáci dokázali, že jsou schopni létat i uživit se. Tak začala jejich cesta za svobodou

Všechno je OK

„Ve třetím červencovém týdnu jsme přijali dvě vyhladovělá mláďata luňáků červených. Jedno mělo proražené křídlo o větvičku,“ prozradil ředitel záchranné stanice Zbyšek Karafiát s tím, že nejdříve byli dravci v karanténě (ne, ne kvůli covidu, ale aby se aklimatizovala a uzdravilo se křídlo jednoho z nich) a následně je přemístili do rozlétávací voliéry. Rána na křídle jednoho z luňáků se pěkně zahojila a obě mláďata se naučila lovit hlodavce. Kromě toho se záchranná stanice na Vysočině pyšní, že jde o jejich letošní nejvzácnější pacienty (jen za letošní rok Záchrannou stanicí Pavlov prošlo na 800 zvířat; přitom přes 50 % z nich se úspěšně vrací do volné přírody)… A co dál?

Ošetřovatelé ve spolupráci s kolegy z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno profesorem Ivanem Literákem a veterinářkou Lenkou Rozsypalovou vrátili zpátky do přírody. „Obě mláďata na sobě mají vysílačku, aby se zjistilo, kam před zimou odletí. Je možné, že je jeden z rodičů mláďat kříženec luňáka hnědého a luňáka červeného. Přitom každý z těchto luňáků má jinou tahovou strategii, a tak za pomocí vysílaček zjistíme, kam přesně odletí,“ uvedl profesor Ivan Literák. Vysílačky si na sobě mladí luňáci odnesli v rámci disertační práce Lenky Rozsypalové, která se zabývá hodnocením úspěšnosti vypouštění vzácných dravců ze záchranných stanic.

 

Na jejich vypuštění do volné přírody se přišli všichni aktéři podívat, konec konců, je to velký úspěch

Kříženci migrují na půl cesty

Telemetrické značení luňáků je součástí přeshraničního projektu veterinární univerzity, jejíž odborníci sledují migrační strategii luňáků. Luňák hnědý je v Česku vzácnější a na zimu létá do střední Afriky, naopak rozšířenější luňák červený zůstává v Evropě, směřuje většinou do Chorvatska, ale stává, že zvládne přezimovat i v České republice. Kříženci pak míří ke Středozemnímu moři, například k Libyi.

 

Zatímco v minulosti měl na Vysočině domov pouze jeden pár luňáků červených, letos jich ornitologové evidují deset. „Příčinou je podle všeho rozmnožení populace hraboše polního. Dravci mají dostatek potravy, namnožili se a na Vysočině hnízdí ve vyšších počtech, než tomu bylo dříve. Podobná situace je také v případě poštolky obecné. Záchrannou stanicí Pavlov jich prošlo kolem padesáti, přes třicet se již vrátilo zpátky do volné přírody,“ sdělil ředitel záchranné stanice Pavlov Zbyšek Karafiát.

 

Svatební tanec

Obzvláště krásné je pozorovat svatební tanec luňáků. Na jaře můžete pozorovat dva dovádějící luňáky, občasné plácnutí křídly za zády, které zní až rozpustile. V jednom okamžiku se jeden z luňáků střemhlav vrhne na druhého, ten se v letu obrátí na záda, oba ptáci se zaklesnou drápy do sebe a padají téměř až k zemi. Až se dech zatají. Jenže před tragickým dopadem svůj pád vyrovnají a zase se vznesou vysoko, až nám připadá, že se mohou dotknout mraků. A všechno to začíná nanovo. Jakmile se dostatečně ‘vyblbnou‘, začnou povinnosti. Stavění hnízda. Přitom pro stavbu hnízda nejsou luňáci příliš vybíraví. Nepohrdnou ani moderními výdobytky jakými je plast, igelitový sáček nebo kus gumy. Prostě kde co najdou.

 

Obě mláďata na sobě mají vysílačku, aby se zjistilo, kam před zimou odletí - do Chorvatska, Afriky, anebo někam na půl cesty do Středomoří?

Pak následuje hnízdění. Samička snese dvě až tři vajíčka a na dlouhých třicet dní se na nich uvelebí. Samec zatím létá po okolí a hledí svou novou rodinu uživit. Po vylíhnutí mláďat samec pokračuje další dva týdny v lovení a krmení hladových krků ve svém hnízdě. Poté už se k němu přidá i samička. A že nepoznáte luňáka? Ale poznáte. Je to jediný dravec s ‘véčkem‘ na ocasu. Podobným, jaké mají vlaštovky. A když má luňák strach, úplně znehybní a dělá, že je mrtvý.

Chudáci luňáci

Dříve u nás bylo nepočítaně luňáků. Ale dnes? Dnes jsou luňáci ohrožený druh. Důvod je jednoduchý. Lidé a jejich vývoj. Ne že bychom luňáky odlovili, ale začali jsme být čistotnější. Luňáci jsou spíše sběrači mršin než lovci. Nejradši sbírají podél řek. Ve středověku se našlo spoustu zdechlin. Ale dnes? Méně a méně. Navíc je tu i ohrožení jedy. S moderním zemědělstvím přišel i jed. Luňák, se svým zaměřením na sběr mršin, si pak pošmákne na otráveném hlodavci a tím se může zprostředkovaně také otrávit. Proto když šermujeme s dohady o tom, jestli budeme trávit třeba přemnožené hraboše, měli bychom si uvědomit, že tím můžeme trávit i luňáky.

 

U nás se můžeme setkat se dvěma druhy luňáků - luňákem hnědým (Milvus migrans) a luňákem červeným (Milvus milvus), napsali v časopisu Myslivost již v roce 1999. V mnohém jsou si velmi podobni. Mají stejné nebo značně podobné tažné, předhnízdní a hnízdní zvyklosti. Jsou si podobni i vzhledem, luňák červený má však poněkud pestřejší zbarvení a je proto zařazován mezi naše nejkrásněji zbarvené dravce. Při letu je nápadný vidlicovitě vykrojený rýdovák, který je u luňáka červeného výraznější, ale to dokáže posoudit jen ten, kdo oba dravce v letu viděl a může porovnávat. Luňáci jsou přibližně velikosti káněte, avšak mají oproti němu štíhlejší tělo i delší a užší křídla. Luňák červený je podstatně vzácnější než hnědý, i když i ten patří dnes už mezi naše vzácné dravce. Na počet hnízdících párů luňáka červeného by nám stačily prsty jedné ruky a ještě by nám nějaký zbyl, postěžovali si na závěr v časopisu Myslivost. Tak snad informace nejen z Vysočiny ukazují, že se situace přece jen obrací k lepšímu...

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace