Každý z nás sní za rok průměrně 60 kilo brambor. I proto jsme tak trochu bramborářskou velmocí
10.08.2020
Foto: Akademie kvality (jako v článku)
Popisek: Brambory, brambůrky, prostě nádherné kartofle
FOTO Vysočina je kraj, který se pěstováním brambor u nás proslavil nejvíc. Bramborám se tu daří díky příznivým půdním podmínkám – lehké zemi a dostatku vláhy. Proto není náhoda, že na Vysočině zemědělci osazují bramborami největší plochu v Česku, téměř 9,5 tisíce hektarů. Říká se, že každý třetí český brambor vyroste na Vysočině. Vysočina tak právem získala pověst bramborářského kraje.
Brambory získaly v celosvětovém porovnání bramborovou medaili. Před nimi se umístily jen rýže, pšenice a kukuřice. U nás jsou brambory stříbrné. Více jíme co do počtu jen pšenici, pak hnedle brambory. Maštěné, pečené, smažené, vařené, i ty upečené hezky ve žhavém popelu letního táboráku. A přestože se jejich cena zvedá, co by se nezvedala, všechny ceny se zvedají, jedná se (stále ještě) o dostupnou potravinu, kterou si (stále ještě) můžeme dovolit. V ČR ročně vypěstujeme zhruba 700 až 900 tisíc tun brambor.
Komu u takové fotky nekane slina, měl by vyhledat odbornou pomoc, ty brambory totiž vypadají lahodně
Ekobrambor v ČR
U nás se jede s řádnou péčí hospodáře, jak ukazuje Ing. Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu: „Velice dobrou zprávou pro domácí spotřebitele je skutečnost, že během pěstitelské sezóny používáme významně nižší množství průmyslových hnojiv než v ostatních bramborářských státech Evropy. Totéž platí pro přípravky na ochranu rostlin, které používáme proti plevelům, chorobám a škůdcům, obecně nazývané pesticidy. Jejich spotřeba při pěstování brambor, např. při ochraně porostů proti plísni bramboru, je zhruba poloviční,“ zmínil benefity pěstování brambor v ČR pro Akademii kvality Josef Králíček. „Od příštího roku navíc plánujeme zavést tzv. Režim jakosti konzumních brambor Q CZ, který klade mj. velký důraz na ochranu životního prostředí. Díky těmto šetrným postupům i pečlivému sledování pěstitelského cyklu dokážeme spotřebitelům nabídnout opravdu kvalitní potravinu, můžeme říci kvalitní, zdravou zeleninu.“ Jak vidno, jsme dobří pěstitelé.
Divné, cpát do článku o bramborách meruňkový koláč? Ale vůbec ne. On je totiž z bramborového těsta. Koukněte na recept a žasněte
Zajímavosti ze světa brambor
Největší zaznamenaná brambora vážila 3,76 kilogramu. Což je více, než váha většiny novorozenců. Kromě váhy autora tohoto textu, ten vážil přes pět kilo a v porodnici získal přezdívku tygr. Přezdívka mi nezůstala, přiznávám.
Bramborový Temelín? Podívejte se na to asi následovně – když do jedné brambory zapíchnete zinkovou katodu a do druhé měděnou katodu, utáhne takový pohon jedny kapesní hodinky. Deset takto propojených brambor rozsvítí LED žárovku. Abychom utáhli provoz celého domu, potřebovali bychom horu Říp, plnou brambor, propojených zinkovou a měděnou katodou. A to za to stojí.
Brambory obsahují velké množství minerálů – draslík, hořčík, železo, fosfor, mangan, jód a další, vitaminů (C, B1, B2, B3, B5, B6, B9 – kyselina listová) i bílkovin. Zato v nich nenajdete skoro žádný tuk. Brambory se částečně postaraly o to, že tu jako evropská civilizace jsme. Brambory stály za tím, že se naši předci vyhnuli smrti vyhladověním při četných hladomorech. Nu, Irové by mohli vyprávět. Mezi roky 1845-49, kdy byla katastrofální neúroda brambor. Důsledky byly hrozivé.
V roce 1995 se brambory dostaly jako jediné rostliny do vesmíru. A to na palubě raketoplánu Columbia.
Bramborový květ si vetkli do vlasů Marie Antoinetta a její choť Ludvík XVI. Důvod? Prostý. Marketing. Potřebovali zpropagovat novou rostlinu, kterou dobrodruzi přivezli z Nového světa.
A pozor na jedy. Brambory jako takové jsou pochoutka. O tom žádná. Ale květy společně s klíčky obsahují alkaloid solanin. Požití většího množství se neslučuje s životem, abychom to řekli hezky od podlahy.
|
Sídlem bramborářského výzkumu je Havlíčkův Brod, kde se také nachází Výzkumný ústav bramborářský. Každoročně na podzim zde Ústřední bramborářský svaz České republiky společně s Výzkumným ústavem bramborářským pořádají několikadenní Bramborářské dny, doprovázené odbornými semináři, přednáškami pro odbornou veřejnost, prezentacemi odrůd brambor, ochutnávkami, prodejem brambor a bramborářských výrobků na Havlíčkově náměstí, kde se také koná farmářský trh s ochutnávkou Regionálních potravin Kraje Vysočina. Nechybí ani bohatý kulturní program a soutěže. A ne, není to jen o pěstitelích a odbornících. Součástí je i kulinářská soutěž. Letos by se měly Bramborářské dny konat 15. až 17. října.
Řepkové dny nebudou?
Ano, jsme bramborářská velmoc, ale pro srovnání, abychom zase tolik nejuchali. Brambory jsme v roce 2018 pěstovali na celkové rozlože bez mála 30 000 hektarů, dotačně podporovanou řepku jsme pak pěstovali na 391 490 hektarech. Takže ano, v titulku článku je trochu nadsázky. Jsme bramborářskou velmocí. Nikoliv co do pěstování, ale co do konzumace. Ale i to se počítá. Zda se to někdy změní, to záleží na Evropské unii, která by mohla, někdy, až se to bude hodit, snížit dotace na pěstování krmiva pro automobily a zvýšit dotace na pěstování krmiva pro lidi. Třeba se toho naši vnuci, nebo alespoň vnuci našich vnuků, dožijí.
Vložil: Kamil Fára