Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Každý z nás sní za rok průměrně 60 kilo brambor. I proto jsme tak trochu bramborářskou velmocí

10.08.2020
Každý z nás sní za rok průměrně 60 kilo brambor. I proto jsme tak trochu bramborářskou velmocí

Foto: Akademie kvality (jako v článku)

Popisek: Brambory, brambůrky, prostě nádherné kartofle

FOTO Vysočina je kraj, který se pěstováním brambor u nás proslavil nejvíc. Bramborám se tu daří díky příznivým půdním podmínkám – lehké zemi a dostatku vláhy. Proto není náhoda, že na Vysočině zemědělci osazují bramborami největší plochu v Česku, téměř 9,5 tisíce hektarů. Říká se, že každý třetí český brambor vyroste na Vysočině. Vysočina tak právem získala pověst bramborářského kraje.

Brambory získaly v celosvětovém porovnání bramborovou medaili. Před nimi se umístily jen rýže, pšenice a kukuřice. U nás jsou brambory stříbrné. Více jíme co do počtu jen pšenici, pak hnedle brambory. Maštěné, pečené, smažené, vařené, i ty upečené hezky ve žhavém popelu letního táboráku. A přestože se jejich cena zvedá, co by se nezvedala, všechny ceny se zvedají, jedná se (stále ještě) o dostupnou potravinu, kterou si (stále ještě) můžeme dovolit. V ČR ročně vypěstujeme zhruba 700 až 900 tisíc tun brambor.

 

Komu u takové fotky nekane slina, měl by vyhledat odbornou pomoc, ty brambory totiž vypadají lahodně

Ekobrambor v ČR

U nás se jede s řádnou péčí hospodáře, jak ukazuje Ing. Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu: „Velice dobrou zprávou pro domácí spotřebitele je skutečnost, že během pěstitelské sezóny používáme významně nižší množství průmyslových hnojiv než v ostatních bramborářských státech Evropy. Totéž platí pro přípravky na ochranu rostlin, které používáme proti plevelům, chorobám a škůdcům, obecně nazývané pesticidy. Jejich spotřeba při pěstování brambor, např. při ochraně porostů proti plísni bramboru, je zhruba poloviční,“ zmínil benefity pěstování brambor v ČR pro Akademii kvality Josef Králíček. „Od příštího roku navíc plánujeme zavést tzv. Režim jakosti konzumních brambor Q CZ, který klade mj. velký důraz na ochranu životního prostředí. Díky těmto šetrným postupům i pečlivému sledování pěstitelského cyklu dokážeme spotřebitelům nabídnout opravdu kvalitní potravinu, můžeme říci kvalitní, zdravou zeleninu.“ Jak vidno, jsme dobří pěstitelé.

 

Divné, cpát do článku o bramborách meruňkový koláč? Ale vůbec ne. On je totiž z bramborového těsta. Koukněte na recept a žasněte

 

Zajímavosti ze světa brambor

Největší zaznamenaná brambora vážila 3,76 kilogramu. Což je více, než váha většiny novorozenců. Kromě váhy autora tohoto textu, ten vážil přes pět kilo a v porodnici získal přezdívku tygr. Přezdívka mi nezůstala, přiznávám.

Bramborový Temelín? Podívejte se na to asi následovně – když do jedné brambory zapíchnete zinkovou katodu a do druhé měděnou katodu, utáhne takový pohon jedny kapesní hodinky. Deset takto propojených brambor rozsvítí LED žárovku. Abychom utáhli provoz celého domu, potřebovali bychom horu Říp, plnou brambor, propojených zinkovou a měděnou katodou. A to za to stojí.

Brambory obsahují velké množství minerálů – draslík, hořčík, železo, fosfor, mangan, jód a další, vitaminů (C, B1, B2, B3, B5, B6, B9 – kyselina listová) i bílkovin. Zato v nich nenajdete skoro žádný tuk. Brambory se částečně postaraly o to, že tu jako evropská civilizace jsme. Brambory stály za tím, že se naši předci vyhnuli smrti vyhladověním při četných hladomorech. Nu, Irové by mohli vyprávět. Mezi roky 1845-49, kdy byla katastrofální neúroda brambor. Důsledky byly hrozivé.

V roce 1995 se brambory dostaly jako jediné rostliny do vesmíru. A to na palubě raketoplánu Columbia.

Bramborový květ si vetkli do vlasů Marie Antoinetta a její choť Ludvík XVI. Důvod? Prostý. Marketing. Potřebovali zpropagovat novou rostlinu, kterou dobrodruzi přivezli z Nového světa.

A pozor na jedy. Brambory jako takové jsou pochoutka. O tom žádná. Ale květy společně s klíčky obsahují alkaloid solanin. Požití většího množství se neslučuje s životem, abychom to řekli hezky od podlahy.

 

Sídlem bramborářského výzkumu je Havlíčkův Brod, kde se také nachází Výzkumný ústav bramborářský. Každoročně na podzim zde Ústřední bramborářský svaz České republiky společně s Výzkumným ústavem bramborářským pořádají několikadenní Bramborářské dny, doprovázené odbornými semináři, přednáškami pro odbornou veřejnost, prezentacemi odrůd brambor, ochutnávkami, prodejem brambor a bramborářských výrobků na Havlíčkově náměstí, kde se také koná farmářský trh s ochutnávkou Regionálních potravin Kraje Vysočina. Nechybí ani bohatý kulturní program a soutěže. A ne, není to jen o pěstitelích a odbornících. Součástí je i kulinářská soutěž. Letos by se měly Bramborářské dny konat 15. až 17. října.

Řepkové dny nebudou?

Ano, jsme bramborářská velmoc, ale pro srovnání, abychom zase tolik nejuchali. Brambory jsme v roce 2018 pěstovali na celkové rozlože bez mála 30 000 hektarů, dotačně podporovanou řepku jsme pak pěstovali na 391 490 hektarech. Takže ano, v titulku článku je trochu nadsázky. Jsme bramborářskou velmocí. Nikoliv co do pěstování, ale co do konzumace. Ale i to se počítá. Zda se to někdy změní, to záleží na Evropské unii, která by mohla, někdy, až se to bude hodit, snížit dotace na pěstování krmiva pro automobily a zvýšit dotace na pěstování krmiva pro lidi. Třeba se toho naši vnuci, nebo alespoň vnuci našich vnuků, dožijí.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace