Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Každý z nás sní za rok průměrně 60 kilo brambor. I proto jsme tak trochu bramborářskou velmocí

10.08.2020
Každý z nás sní za rok průměrně 60 kilo brambor. I proto jsme tak trochu bramborářskou velmocí

Autor: Akademie kvality (jako v článku)

Popisek: Brambory, brambůrky, prostě nádherné kartofle

FOTO Vysočina je kraj, který se pěstováním brambor u nás proslavil nejvíc. Bramborám se tu daří díky příznivým půdním podmínkám – lehké zemi a dostatku vláhy. Proto není náhoda, že na Vysočině zemědělci osazují bramborami největší plochu v Česku, téměř 9,5 tisíce hektarů. Říká se, že každý třetí český brambor vyroste na Vysočině. Vysočina tak právem získala pověst bramborářského kraje.

Brambory získaly v celosvětovém porovnání bramborovou medaili. Před nimi se umístily jen rýže, pšenice a kukuřice. U nás jsou brambory stříbrné. Více jíme co do počtu jen pšenici, pak hnedle brambory. Maštěné, pečené, smažené, vařené, i ty upečené hezky ve žhavém popelu letního táboráku. A přestože se jejich cena zvedá, co by se nezvedala, všechny ceny se zvedají, jedná se (stále ještě) o dostupnou potravinu, kterou si (stále ještě) můžeme dovolit. V ČR ročně vypěstujeme zhruba 700 až 900 tisíc tun brambor.

 

Komu u takové fotky nekane slina, měl by vyhledat odbornou pomoc, ty brambory totiž vypadají lahodně

Ekobrambor v ČR

U nás se jede s řádnou péčí hospodáře, jak ukazuje Ing. Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu: „Velice dobrou zprávou pro domácí spotřebitele je skutečnost, že během pěstitelské sezóny používáme významně nižší množství průmyslových hnojiv než v ostatních bramborářských státech Evropy. Totéž platí pro přípravky na ochranu rostlin, které používáme proti plevelům, chorobám a škůdcům, obecně nazývané pesticidy. Jejich spotřeba při pěstování brambor, např. při ochraně porostů proti plísni bramboru, je zhruba poloviční,“ zmínil benefity pěstování brambor v ČR pro Akademii kvality Josef Králíček. „Od příštího roku navíc plánujeme zavést tzv. Režim jakosti konzumních brambor Q CZ, který klade mj. velký důraz na ochranu životního prostředí. Díky těmto šetrným postupům i pečlivému sledování pěstitelského cyklu dokážeme spotřebitelům nabídnout opravdu kvalitní potravinu, můžeme říci kvalitní, zdravou zeleninu.“ Jak vidno, jsme dobří pěstitelé.

 

Divné, cpát do článku o bramborách meruňkový koláč? Ale vůbec ne. On je totiž z bramborového těsta. Koukněte na recept a žasněte

 

Zajímavosti ze světa brambor

Největší zaznamenaná brambora vážila 3,76 kilogramu. Což je více, než váha většiny novorozenců. Kromě váhy autora tohoto textu, ten vážil přes pět kilo a v porodnici získal přezdívku tygr. Přezdívka mi nezůstala, přiznávám.

Bramborový Temelín? Podívejte se na to asi následovně – když do jedné brambory zapíchnete zinkovou katodu a do druhé měděnou katodu, utáhne takový pohon jedny kapesní hodinky. Deset takto propojených brambor rozsvítí LED žárovku. Abychom utáhli provoz celého domu, potřebovali bychom horu Říp, plnou brambor, propojených zinkovou a měděnou katodou. A to za to stojí.

Brambory obsahují velké množství minerálů – draslík, hořčík, železo, fosfor, mangan, jód a další, vitaminů (C, B1, B2, B3, B5, B6, B9 – kyselina listová) i bílkovin. Zato v nich nenajdete skoro žádný tuk. Brambory se částečně postaraly o to, že tu jako evropská civilizace jsme. Brambory stály za tím, že se naši předci vyhnuli smrti vyhladověním při četných hladomorech. Nu, Irové by mohli vyprávět. Mezi roky 1845-49, kdy byla katastrofální neúroda brambor. Důsledky byly hrozivé.

V roce 1995 se brambory dostaly jako jediné rostliny do vesmíru. A to na palubě raketoplánu Columbia.

Bramborový květ si vetkli do vlasů Marie Antoinetta a její choť Ludvík XVI. Důvod? Prostý. Marketing. Potřebovali zpropagovat novou rostlinu, kterou dobrodruzi přivezli z Nového světa.

A pozor na jedy. Brambory jako takové jsou pochoutka. O tom žádná. Ale květy společně s klíčky obsahují alkaloid solanin. Požití většího množství se neslučuje s životem, abychom to řekli hezky od podlahy.

 

Sídlem bramborářského výzkumu je Havlíčkův Brod, kde se také nachází Výzkumný ústav bramborářský. Každoročně na podzim zde Ústřední bramborářský svaz České republiky společně s Výzkumným ústavem bramborářským pořádají několikadenní Bramborářské dny, doprovázené odbornými semináři, přednáškami pro odbornou veřejnost, prezentacemi odrůd brambor, ochutnávkami, prodejem brambor a bramborářských výrobků na Havlíčkově náměstí, kde se také koná farmářský trh s ochutnávkou Regionálních potravin Kraje Vysočina. Nechybí ani bohatý kulturní program a soutěže. A ne, není to jen o pěstitelích a odbornících. Součástí je i kulinářská soutěž. Letos by se měly Bramborářské dny konat 15. až 17. října.

Řepkové dny nebudou?

Ano, jsme bramborářská velmoc, ale pro srovnání, abychom zase tolik nejuchali. Brambory jsme v roce 2018 pěstovali na celkové rozlože bez mála 30 000 hektarů, dotačně podporovanou řepku jsme pak pěstovali na 391 490 hektarech. Takže ano, v titulku článku je trochu nadsázky. Jsme bramborářskou velmocí. Nikoliv co do pěstování, ale co do konzumace. Ale i to se počítá. Zda se to někdy změní, to záleží na Evropské unii, která by mohla, někdy, až se to bude hodit, snížit dotace na pěstování krmiva pro automobily a zvýšit dotace na pěstování krmiva pro lidi. Třeba se toho naši vnuci, nebo alespoň vnuci našich vnuků, dožijí.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace