Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nad tím srdce usedá... Začíná tradiční srnoseč. Na Žďársku přišli myslivci s jednoduchým, levným řešením. Inspirují se i ostatní, aby neumíraly tisíce malých srnčátek?

28.05.2020
Nad tím srdce usedá... Začíná tradiční srnoseč. Na Žďársku přišli myslivci s jednoduchým, levným řešením. Inspirují se i ostatní, aby neumíraly tisíce malých srnčátek?

Autor: Pixabay

Popisek: Srnečka Bambi; ilustrační foto

Před třemi roky publikoval myslivec Petr Slaba na svém facebookovém profilu velmi silný komentář plný bolesti a smutku. Komentář byl o lidské aroganci, sobectví a zpupnosti, a pokud neměl člověk srdce z železobetonu, musel mu nutně vehnat slzy do očí. Dovolím si sem jeho část přetisknout…

„Chvíli jsem seděl, když z trnek vedle louky vyšla na posekanou louku mladá srnka, byl červen, čas mláďat a já tušil, co se bude dít, ale netušil, že zažiju tak emotivní smutný zážitek… Srna začala sem a tam chodit mezi řádky a volala jemným pískáním srnče, které se jí ale neozývalo, trvalo to asi čtvrt hodiny, nežli ho našla… malé tělíčko leželo v jednom z pruhů trávy, kde ho zastihla dlouhá a nemilosrdná kosa sekačky, nemělo vůbec šanci na přežití. Srna k němu došla, chvíli ho očuchávala a pokoušela se ho větrníkem postavit na běhy. Přitom opět pískala, ale tentokráte jinak. Úplně změnila hlas, v jejím pískání byl jasně poznat smutek a obrovská bolest, protože zjistila, že její nejmilejší už nežije, že ho ta velká burácivá věc, co po louce jezdila a kosila trávu, ve které si srnče schovala, strašlivě zahubila. Její hvězdičku, její malou holčičku, její první v životě…“

 

Srnčátko v trávě... Pokud by někdo čekal, že sem dáme realistické obrázky toho, jak to vypadá, když kombajn ´poseče´ i srnčátko, tak račte prominout, na to fakt nemáme žaludek

Proč to děláte, lidé hloupí?

Petr Slaba ve svém komentáři úpěl podobně jako srnčí maminka. Proč to děláte, lidé hloupí? Proč si nevážíte života? Psal o tom, že zemědělci nenahlásili, že budou louku sekat. Prostě potkal traktor, který právě dosekal, a tak se šel podívat na dílo zkázy. Psal i o tom, že na jedné louce po sekání našel 17 posečených srnčat. Sekačka srnčeti odtrhne nohu, strhá mu kůži. A ano, srnče může i přežít, odplíží se ve strašlivých bolestech k lesu, kde po hodinách utrpení zhasne. Kolik takových životů zhaslo, protože začala tradiční senoseč? Myslivci odhadují, že kolem 60 000 ročně. A to nejde mluvit jen o srnkách. Pod řvoucími sekačkami končí zajíci, koroptve, ježci, bažanti, daňci.

Ale přichází záchrana

A je jednoduchá. Až primitivně jednoduchá, ale nesmírně účinná. „Osvědčila se nám nová metoda, kdy se smotky slisované dřevité vlny ve formě válečků napustí koncentrátem a rozházejí zhruba dva týdny předem do porostu určeného pro sečení. Samice pak v tomto prostoru kvůli pachu nenakladou mláďata. Tudíž nedojde ani k jejich vysečení. Naklade-li samice mláďata před rozmístěním válečků, tak po jejich aplikaci vyvede mladé kvůli zápachu pryč,“ vysvětlil princip ochrany zvěře pro iDnes Stanislav Císař, jednatel Okresního mysliveckého spolku (OMS) ve Žďáru nad Sázavou. A jaký byl výsledek po první senoseči? Nula. Žádné posekané zvíře. A tato metoda nabírá na oblíbenosti. Nejdříve vyzkoušeli pachové smotky na čtyřech honitbách. A po výborném výsledku jen na Žďársku přistoupilo na novou metodu 50 honiteb.

 

´Zázračné´ smotky, foto ČT / repro

Doposud platilo, že by zemědělci měli myslivcům nahlásit, kdy budou sekat. Myslivci pak den před sekáním prošli celou plochu a nalezená srnčata odnášeli. A to tak, aby srnčata nenačichla lidským pachem. Ale i tak zůstávalo pod sekačkami příliš mnoho srnčat. Už jen proto, že srnčí máma své mládě večer do louky zase zavedla. Používala se i moderní technika. Za pomoci dronů se ukrytá srnčata v trávě vyhledávala. Pak musel nastoupit myslivec a srnče opět odnést. Jenže cena jednoho takového dronu je 200 000,- a jeden průzkum louky stál 2 000,-. A na Žďársku přišli se zcela přirozenou ochranou. Prostě srnky z louky vypudit jejich přirozenou cestou, tedy přes pachy, kterých se srnka bojí. Pokud je na louce ucítí, neslehne na ní. A zároveň se na tom i ušetří. Jeden dřevitý smotek vyjde myslivce na 40,- za kus. Na louku jich přitom stačí rozhodit jen několik málo.

Mohou za to zemědělci?

Nejde dělat ze zemědělců nelidy, kteří si mnou ruce, když rozseknou srnče. To v žádném případě. Pravdou je, že mnozí sekání louky myslivcům nenahlásí. Platí ale i to, že mnozí myslivci nad tím mávnou rukou a prostě louku neprojdou. I reakce jednoho ze zemědělců, kterému pod sekačkou jednoho sečení zůstalo jedenáct srnčat, mluví za vše. Loni na louce u lesa Velký remíz poblíž místní komunikace mezi Horním Žďárem a Jindřichovým Hradcem zemědělec Josef Elmer nechtíc posekal jedenáct srnčat.

 

Senoseč, nebo srnoseč?

Na pozemku pěstoval pícninu, která je pro srnky lákavá. Den před sekáním informoval myslivce, že bude sekat. Ti louku prohledali se psy ráno těsně před sekáním. Mnoho srnčat uteklo, mnoho jich odnesli, přesto pod sekačkou skončilo jedenáct srnčat. „Jednu žací lištu mám u traktoru vepředu a druhou ze strany. Do metr vysokého porostu přes ně zkrátka nevidím. Neměl jsem šanci srnčata zachránit,“ vyjádřil svou lítost zemědělec pro Žďárský deník.

Neplacená dovolená

Na to konto vznikla iniciativa ‘Stop sečení srnčat‘. Lidé z této iniciativy si dokonce brali volno ve svém běžném zaměstnání, aby mohli den co den procházet louky před sečením a vyhánět nebo odnášet srnčata. „Kdyby se posunula doba sečení, hodně by to pomohlo, ale vláda je proti,“ řekla v rozhovoru pro Lidovky.cz koordinátorka iniciativy Pavla Bennetová.

 

Srnčátka mají bílé flíčky, v dospělosti je ztratí, foto Pixabay

A proč srnče samo před hlomozícím strojem neuteče? I k tomu má Pavla Bennetová co říct: „Když se mládě narodí, není v prvních dnech schopno rychle reagovat a bránit se predátorům, proto je pro něj nejbezpečnější zalehnout na otevřeném místě, jako je louka. Tam je například divoké prase nebo liška nenajde, protože se tam přes den neodváží. Výhodou pro srnčata je, že jsou pachově imunní a žádný predátor je nenavětří. Mláděti však instinkt velí ještě více se v případě nebezpečí přikrčit. Mládě uteče, až když je tak tři týdny staré nebo starší. Škody jsou nejen na mláďatech. I dospělá srna má mateřský cit, takže když matka mrtvolku mláděte nenajde, pláče, píská a několik dní se na místo vrací. Je to tedy nejen utrpení pro mládě, ale i pro matku srnu.“

 

Plašení zvěře před senosečí, foto Myslivecky spolek Šibeník Nový Hrádek

Online svolávání

I díky aktivistům, kteří chtějí sečení srnčat zabránit, vznikla pod značkou České zemědělské univerzitě v Praze on-line služba, kde mohou zemědělci nahlásit plánované sečení a tím dát echo jak myslivcům, tak i dobrovolníkům, kteří lokalitu projdou a ukrytá mláďata odnosí. Hlavní funkcí portálu je rozesílání SMS zpráv o nahlášeném sečení nebo o změně termínu preventivní akce. A má to i vedlejší efekt. Zemědělec bude mít důkaz, že sečení nahlásil. Ovšem otázka by mohla stát i trochu jinak – kam až srnky vyženeme? A budou mít vůbec kde slehnout? Pokud budou zápachové dřevité smotky všude, nenaučíme srnky je prostě ignorovat? Protože ony musí někde slehnout, ale my si přírodu přivlastňujeme beze zbytku. A buďto vraždíme, nebo vyháníme. Možná bychom měli začít uvažovat nad trochou té skromnosti. Ne všechno je naše, ne všechno se musí zužitkovat, posekat, rozsekat, přetvořit pro náš užitek.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace