Dnes mají včely svůj den. Jenže to vypadá, že v Česku tak nějak nemají ´svůj rok´, jednak umírají na včelí mor a pak ta řepka…
20.05.2020
Foto: Facebook / Andrea Palková
Popisek: Jak uvedl list The Guardian v roce 2008, na schůzi Královské geografické společnosti v Londýně organizace Earthwatch Institute prohlásila včely za nejcennější živočišný druh na naší planetě. Kdyby dnes zmizely včely, lidstvo by je velice rychle následovalo
20. květen je světový den včel. A jaký by byl život na Zemi bez včel, už snad všichni tušíme. S největší pravděpodobností by tu nebyl život žádný, protože na opylovačích závisí celá příroda. V Izraeli zkouší mechanické opylování mandloní za pomoci traktoru, který vstřikuje do květů pyl, protože včely i v Izraeli vymírají. Ale mechanizace je drahá, méně efektivní, neekologická a zbytečně pracná. My bychom se měli zaměřit na to, abychom udrželi stavy našich včelstev na zdravé a hojné úrovni. Používání chemických postřiků na zemědělské plodiny včelám ovšem neprospívá. Ale stejně tak je decimuje i mor včelího plodu. Jak jsou na tom v tomto ohledu na Vysočině?
Na začátku května chtěl jihlavský magistrát slavnostně ‘otevřít‘ tři včelstva na střeše budovy. Tři úly, kde by bylo na 200 000 včel. Plán musel být odložen, protože na území nedalekých obcí Velký Beranov a Malý Beranov se objevil mor včelího plodu. Postiženo bylo 60 včelstev. A nařízení jsou jasná, zákaz nových včelstvech v okruhu 10 kilometrů od ohniska nákazy moru včelího plodu. Projekt byl tedy přesunut. Na jak dlouho? To se neví, protože Jihlava je stále pod nařízením a nesmí otevřít nová včelstva.
„Včelí úly v sídle kraje už jsou připraveny k zabydlení. Během hodinky bylo sešroubováno a sestaveno a přibližně za týden budeme mít první včelky,“ radovali se na krajském úřadu v Jihlavě již v dubnu. Jenže jim do toho šlápl včelí mor a teď se čeká. Foto Kraj Vysočina
Mor včelího plodu
K čemu v obou Beranovech došlo? Tamní včelaři nalezli poškozené larvy včel, jasný příznak včelího moru. Museli sáhnout tedy k jedinému možnému opatření – ke spálení všech včelstev v chovu. A to včetně těch zdravých, doposud nenapadených. Včelí mor je totiž schopný se držet v místě až 50 let. Včelař po zjištění včelího moru musí spálit vše hořlavé, čím obsluhoval úly a zbytek nástrojů, objektů i celé okolí vyčistit a vydezinfikovat.
Mor včelího plodu se nalézá výhradně ve včelstvech včely medonosné. Původcem onemocnění je sporogenní tyčinkovitá bakterie Paenibacillus larvae, její spory jsou velmi odolné vůči vysokým a nízkým teplotám a vůči dezinfekčním prostředkům. Na šíření nemoci se podílejí rovněž parazité, škůdci včel a bohužel i nedodržování hygienických pravidel.
Vědci a odborníci na život v přírodě přidali včely na seznam druhů odsouzených v blízké budoucnosti k vyhnutí, pokud lidstvo ohledně svého nejcennějšího hmyzu něco neudělá. Foto Facebook / Český svaz včelařů
Státní veterinární ústav Jihlava v období veřejné zakázky od 27. 9. 2019 – 31. 3. 2020 vyšetřil celkem 4 873 vzorků. Zjistil při tom 23 napadených včelstev, což je 0,47 % z celkové populace. Oproti loňsku se tak na Vysočině nákaza nepatrně zvedla. Ke dni 19. května je právě Jihlava podle Státní veterinární správě v ohnisku tří nákaz.
Co jste o včelách možná nevěděli?
- Včela létá rychlostí 29 kilometrů za hodinu
- Včelka mávne křídly 200krát za vteřinu, tato nebývalá rychlost vytváří bručení, které slyšíme
- Za jedinou minutu navštíví přibližně 10 květů
- Život včely trvá pouhých 6 týdnů, dělnice při sběru nalétají více než 57 000 kilometrů
- Jedna včela vyprodukuje za svůj život přibližně 9 gramů medu
- K nasbírání 0,5 kg medu pracuje zhruba 556 včel celý svůj život, ten trvá na jaře a v létě přibližně 6 týdnů
- Češi jsou národ včelařů, v Evropě jsme ve včelaření na třetím místě. Čerstvé včelařské statistiky říkají, že v roce 2019 u nás 778 300 včelstev chovalo 62 480 včelařů. Zatímco počet včelařů od roku 2018 vzrostl o 240, včelstev je ale takřka stejný počet.
- Med slouží lidstvu ke slazení od nepaměti, je zdravější alternativou než rafinovaný cukr.
- Med je zdravý a podporuje imunitu. Obsahuje mnohé vitaminy, minerální látky, stopové prvky, enzymy, koenzymy, flavonidy, antioxidanty a další bioaktivní látky
- Chcete med přímo od včelaře? Najděte si ho jednoduše ve svém okolí ZDE
|
Řepkové inferno
Poté, co premiér Andrej Babiš vypustil z úst slova o tom, že „včele mají přeci řepku rády“, se strhla mela. A následovala smršť vyjádření samotných včelařů i odborníků, že ‘včele‘ řepku nejen že nemají rády, ale že jim řepka ubližuje. Nevadí tak samotná řepka, jako spíše chemické postřiky, které včely dokáží zahubit.
„Naše jarní Vysočina,“ píší na facebookových stránkách kraje. Naše řepková Vysočina, mohli bychom parafrázovat… Na území Kraje Vysočina působí aktuálně 5026 včelařů, kteří se starají o 62 776 včelstev. Jejich počet za posledních pět let mírně vzrostl. Kraj Vysočina na činnost včelařů přispívá ročně 400 tisíci korun, další dva milióny korun letos kraj vynaloží na vyšetření plodu na včelí mor
„Včely byly zmatené, točily se dokola. Padaly na plech pod česny, ale byly i na louce, na asfaltové cestě, další možná zůstaly i přímo na poli. Chovaly se strašně agresivně, byly podrážděné. Tolik žihadel jako v sobotu jsem už dlouho nedostal,“ popsal včelař Radek Horálek z Kramolny pro iDnes. „Už jednou jsme měli podobný problém asi před dvěma lety, ale tehdy jsme příčinu přičetli něčemu jinému, přece jen se to odehrává v přírodě. Protože mám včelnici u domu a viděl jsem, co se s včelami dělo, když právě na poli jezdil traktor s postřikem, můžu si to dát do přímé souvislosti. Někteří kolegové se ale ozývali až v neděli, protože se k včelám nedostali třeba úplně hned.“
„Řepka obecně potřebuje velkou chemizaci, více než jiné plodiny. Potřebuje více pesticidů a herbicidů, čímž zvyšuje zátěž podzemních a povrchových vod, kam se část chemických přípravků dostane. Do vody se také dostane více nafty,“ uvedl již dříve pro Echo24 ekolog David Pithart ze společnosti Beleco.
Postřik aplikujte až večer
Včelař Petr Špaček z Cidliny pro Český rozhlas zase řekl, že problém může být v době stříkání pesticidů na řepkové pole. Podle něj mají zemědělci postřiky aplikovat navečer, kdy jsou včely v úlech. Nikoliv přes den, kdy jsou na pastvě. Čerstvý postřik může včely ohrozit. Ale postřik, který se aplikuje navečer, se do příštího rána vstřebá a včelám neublíží. Z toho plyne, že stačí domluva s konkrétním zemědělcem. Alespoň co se včel a jejich ochrany týká. Ten zbytek už je jen vysoká dotační politika, kam obyčejný včelař nedosáhne. Pogratulujme tedy včelám k jejich dnešnímu světovému dni a začněme to s jejich ochranou myslet trochu vážněji. Nemá to být politická otázka, ale otázka… života a smrti.
Vložil: Kamil Fára