Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kůrovec vyhrál, v tom mají vědci celkem jasno. A vědí také, co dělat pro zdravý les. Jen holt nebude smrkový

25.08.2019
Kůrovec vyhrál, v tom mají vědci celkem jasno. A vědí také, co dělat pro zdravý les. Jen holt nebude smrkový

Autor: Facebook / SPD

Popisek: Kůrovcová kalamita zasáhla Vysočinu s plnou silou... Na kůrovci chtějí ´udělat´ body politici, ale Krajské listy.cz mají zato, že problém daleko lépe a účinněji řeší vědci. Ostatně, čtěte v článku

„Vetřelci se adaptují: kůrovec se už zastavit nedá,“ píše Jičínský deník v červnu s tím, že když je teplo, holt se rojí kůrovec a ničí naše lesy. Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká již několik let a kůrovec je stále horké mediální téma. Podle odborníků je dokonce situace nejhorší v historii českého lesnictví. Mezi nejhůře postižené oblasti patří sedm krajů od středu ČR dále na východ, část kraje Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského, Jihomoravského, Jihočeského, Pardubického a Vysočiny, zde třeba prakticky celý okres Třebíč. A vše nasvědčuje tomu, že Ministerstvo zemědělství i Lesy ČR stále bojují již prohranou bitvu.

V Česku od počátku dubna vznikly kvůli boji s kůrovcem dvě zóny s různými stupni opatření. Veškeré síly se napřely na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Na tiskové konferenci to počátkem dubna  oznámili ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a náměstek ministra pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář.

Odborníci ostře nesouhlasí

Rajonizace lesů z pera ministra Miroslava Tomana se jejich doporučeními neřídí a kalamitu neřeší, píše web Zachranmelesy.cz. A pokračuje: Závěry vědců prezentované na konferenci, která se konala 4. dubna, a ve zveřejněné studii jsou v rozporu s „bojem s kůrovcem“, který prosazuje Ministerstvo zemědělství, a to i v nové rajonizaci. Rajonizace neřeší kůrovcovou kalamitu, protože dál požaduje v nejvíce napadených oblastech zbytečné zásahy, které vedou k velkým holosečím a výraznému používání jedovaté chemie. Ministerstvo zemědělství se přitom na vzniku odborné studie finančně podílelo.

V Praze 4. dubna se konala prestižní konference EFI. Teď jen to, co zde zaznělo, začít zavádět do praxe... Foto Lesy ČR

Na mezinárodní konferenci Evropského lesnického institutu (EFI) v Praze za přítomnosti ministra zemědělství Miroslava Tomana a zástupců ministerstev dalších evropských zemí, vlastníků lesů a odborníků z celé Evropy uvedl v hlavním příspěvku člen vedení Institutu lesnictví vídeňské univerzity BOKU Rupert Seidl: „Kalamity budou silně narůstat a nedostaneme je pod kontrolu. Budeme se muset naučit s poškozeními lesa jako přirozenými procesy žít. Musíme to vidět jako šanci, jako příležitost vytvořit nové adaptované lesy. Když vše vytěžíme, vyčistíme a znovu vysadíme smrky, tak tu příležitost zahodíme. Pojďme využít tu krizi. Není dobré holiny nyní zalesnit znovu smrkem jenom proto, že ho máme ve školkách.” Mimochodem, docent Seidl  je velká kapacita, zabývá se efektem klimatických změn na lesy a tím, jak by se na tyto klimatické dopady mělo reagovat. Je nositelem více než 10 ocenění, recenzentem pro více než 50 odborných časopisů a autorem mnoha desítek odborných článků.

Návod, jak prohrát boj s kůrovcem

Rajonizace, prosazovaná ministerstvem, by mohla omezené těžební kapacity lesníků uvolnit, pokud by byli vlastníci zbaveni povinnosti těžit napadené stromy v silně napadených oblastech, například na Vysočině nebo v Jeseníkách. Smrkové porosty jsou v těchto oblastech již za hranicí možné záchrany, a tak další kácení napadených stromů pozbývá z hlediska ochrany hospodářského lesa proti kůrovci smysl a navíc škodí lesní půdě a obnově budoucího lesa. Kdyby zde vlastníci nemuseli zasahovat, mohli by naplno soustředit na lesy, kde lze postup kůrovce ještě zpomalit. Původní návrhy rajonizace tato území, na kterých by byli vlastníci zcela zbaveni povinnosti zasahovat proti kůrovci, vymezovala. Původní, ovšem nakonec ministerstvem nevyhlášený návrh by tedy uvolnil vlastníkům lesů ruce a umožnil bránit kůrovci v postupu tam, kde ještě zpomalit jde.

Bude za pár let Vysočina holá? Foto Facebook / SPD

Naproti tomu nyní vyhlášená podoba rajonizace žádné takové účinné řešení neobsahuje. Ministr Miroslav Toman nutí lesníky dál zasahovat i tam, kde je to neúčinné. Zrušení nutnosti kácet souše lesníky nespasí, když podle zpráv MZe a MŽP jen nově napadených stromů, které se dál musejí podle zákona všude asanovat, bude dvojnásobek, než jsou kapacity lesnického rezortu. Lesníkům pak nezbude, než zákon ignorovat nebo velkou část stromů pokácet a postříkat chemií. Spotřebovávají se tím nedostatkové kapacity i v místech, kde již není možné kůrovce zastavit.

Role hospodaření a role klimatické změny je podobná

Rupert Seidl na konferenci dále uvedl: „V ČR tu máte rigidní zákonné požadavky na zásahy, na povinnost těžit napadené porosty. Doporučil bych je uvolnit. Těžba je v řadě případů zbytečná. Jen ničí biodiverzitu a deformuje i trh se dřevem.” Dodává: „Způsoby minulého lesního hospodaření zvýšily pravděpodobnost kůrovcových kalamit zhruba stejně jako změna klimatu. Rychlost rozpadu lesů bude v budoucnu růst a nebudeme schopni jej kontrolovat. Navrhuji přehodnotit pravidla, která vedou k nutnosti okamžitého zalesnění. Proč totiž zalesňovat smrkem na místech, kde umírá? Je lepší vysadit stromy ve vhodné druhové skladbě za čtyři roky, než smrky nyní. Inženýrský přístup kontroly a dohledu v lesích používaný v současném lesnictví už nebude fungovat.”

Na konferenci v Praze hovořil velmi zajímavě docent Seidl z Vídně... Foto Universität für Bodenkultur Wien

Docenta Seidla doplnil svým vystoupením docent Tomáš Hlásny z České zemědělské univerzity, který blíže představil analýzu opatření proti rozpadu lesů, na které rok pracoval široký mezinárodní tým. „Nevyužili jsme účinně posledních dvacet let, kdy byly již známé dopady změny klimatu i problémy spojené s pěstováním smrku. Kalamity kůrovců, které dříve byly ojedinělé a geograficky rozptýlené, budou v budoucnu suchem synchronizované na ploše stovek kilometrů a nebudeme schopni je zvládat. Postupy tradičně používané vůči kůrovci budou v teplejším klimatu ztrácet účinnost. Nejsme schopni zastavit kalamitu a nebudeme toho schopni ani v budoucnosti. Je zde riziko, že vypěstujeme opět stejnorodé lesy a to zvláště, pokud budeme plošně těžit kůrovcové stromy.”

Dotkne se to nás všech

„Vědci z mnoha evropských států dnes potvrdili to, co kampaň Zachraňme lesy českým politikům říká již více než rok. K dosažení pestrých a zdravých lesů bez holosečí nyní potřebujeme upravit lesní zákon. Poslanci jej mohou změnit svými pozměňovacími návrhy již nyní,“ zakončuje Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy.

Takhle si Češi představují les. Jenže vše nasvědčuje tomu, že tuto představu budeme muset opustit. Foto Facebook / EFI

Uvážit, kde (ne)zasáhnout

„Pokud v některých oblastech Česka nejsme schopni zastavit nebo zmírnit průběh kalamity a těžba napadených stromů je ekonomicky neefektivní, protože cena dřeva je nízká, je lepší soustředit se na místa, kde zásah může být úspěšný,“ uvedl pro ECHO 24 Tomáš Hlásny z Katedry ochrany lesa a entomologie ČZU. Velmi důležitá je podle něj obnova lesa a zalesňování vhodnými druhy, což sice starý les nezachrání, ale vytvoří dobrý základ pro nový.

Nechceme holiny, takže... Foto Facebook / EFI

Kůrovec je podle vědců významný pro ekostystém a v národních parcích a rezervacích je potřeba k němu přistupovat jinak. Mrtvé stromy tvoří různorodou porostovou strukturu a jsou součástí koloběhu živin. Někteří živočichové jsou vázaní na kalamity a kůrovec je součástí jejich potravy. „Z ekologického hlediska není boj proti kůrovci v národních parcích a rezervacích na místě, jelikož nejsou součástí hospodářských lesů. Nejde však jen o bezzásahová území, ale také o sousedící lesy,“ doplnil Hlásny.

Les se stromy různého druhu a různého věku

Vědci proto doporučují nevést se škůdcem válku, ale zaměřit se spíš na vytváření takových lesů, které se po kalamitách dokážou obnovit samy. „Je potřeba cíleně podporovat druhovou a věkovou rozmanitost hospodářských lesů na úrovni krajiny,“ nabádá profesor Miroslav Svoboda.

Vědci by také uvítali větší uplatňování výsledků výzkumu, které se týkají kůrovce, v praxi zejména státních lesů. Dále také navrhují vyjmutí problematických oblastí z veřejných zakázek. Také by to chtělo uvolnit rigidní, zastaralý systém zákonné ochrany. A co hlavního – změnit přemýšlení o lese. A nevysazovat všude smrky, „i když je máme ve školkách“. Budoucností Česka jsou prostě lesy druhově i věkově smíšené, proti kůrovci odolné. „Není žádná jistota, že se situace s kůrovcem vrátí do normálu. Každý z nás bude mít dříve či později spojenou svou osobní situaci se změnou klimatu,” řekl případně bývalý premiér Švédska Göran Persson, když zmíněnou mezinárodní konferenci zahajoval… I my, když se řekne les, máme před očima ten pěkný, tmavý, voňavý smrkový. Ale protože na mnoha místech naší země již nyní zbývají jen dvě možnosti – mrtvá holina po vytěžení kůrovcem zasažených smrků a ´nový´ smíšený les, musíme svou ideální představu lesa vážně přehodnotit. Totéž by mělo udělat i ministerstvo a Lesy ČR, přesto, že těžba rychle rostoucího smrku je v jednodruhovém smrkovém lese, kde rostou stromy zhruba stejného věku, mnohem snazší a vynáší tudíž větší peníze…    

Smíšený les je také krásný, navíc zde kůrovec ostrouhá... Foto Facebook / Irena Čani

Musíme se naučit s tím žít

„Nevyužili jsme účinně posledních dvacet let, kdy byly již známé dopady změny klimatu i problémy spojené s pěstováním smrků. Kalamity kůrovců, které dříve byly ojedinělé a geograficky rozptýlené, budou v budoucnu suchem synchronizovány na ploše stovek kilometrů a nebudeme schopni je zvládat. Postupy tradičně používané vůči kůrovci budou v teplejším klimatu ztrácet účinnost. Nejsme schopni zastavit kalamitu a nebudeme toho schopni ani v budoucnosti. Je zde riziko, že vypěstujeme opět stejnorodé lesy, a to zvláště pokud budeme plošně těžit kůrovcové stromy. Z toho vyplývá, že kalamity budou silně narůstat a nedostaneme je pod kontrolu. Budeme se muset naučit žít s poškozeními lesa jako s přirozenými procesy," varuje v Deníku N docent Tomáš Hlásný z České zemědělské univerzity.

 

Kůrovci jsou brouci, kteří se vyvinuli už na konci druhohor a dnes patří se šesti tisíci druhy mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu. Vyskytují se po celém světě, v lýku i ve dřevě naprosté většiny stromů a také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužině větviček, ve stoncích bylin včetně kapradin nebo dokonce ve vzdušných kořenech mangrovů. V lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům lýkožrout smrkový. Při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich kulturních lesích nejrozšířenější dřevinou.

Jaká je obrana? Základem úspěšné obrany je včasné nalezení všech napadených stromů a následné přednostní těžení kůrovcem napadeného dřeva. Za asanaci ovšem nelze považovat pouhé vyvezení napadeného dříví z lesa, protože kůrovec je dobrý letec a do lesa se vrátí. Asanací se rozumí jak odkorňování stromů, které je účinné ve stadiích vývoje larvy a kukly, tak chemické postřiky, které nemají z hlediska vývojového stadia omezení. Na počátku rojení lze množství kůrovců, a tím i napadených stromů snížit také pomocí odchytů kůrovců do lapačů. Podstatnou radou je i fakt, že v situaci kůrovcové kalamity na významné části území střední Evropy a nedostatku pracovníků a technologií není efektivní soustředit kapacity na těžbu sterilních kůrovcových stromů. Těžbu smrků, které již nemají kůru, lze odložit do konce roku 2022. Prioritou má údajně být provedení těžby a asanace stromů, kde se kůrovci ještě vyskytují a hrozí jejich vyrojení.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace