Kraje řeší elektronické služby pro občany, chybí ale aktivnější přístup státu

Foto: Kraj Vysočina

Popisek: Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek

Slova jako e-government, elektronizace veřejné správy, či digitální Česko jsou skloňována na nejrůznějších úrovních. V České republice máme přibližně sedm stovek různorodých elektronických služeb a aplikací e-governmentu.  To jasně dokládá, že všechny rezorty se elektronizaci intenzivně věnují. Nejen mě osobně, ale i IT odborníkům z krajů i měst chybí vzájemná provázanost systému. Ta by přitom pomohla zatraktivnit služby občanům našeho státu a umožnit jim rychlou a efektivní komunikaci s veřejnou správou. Znepokojuje mě, že ve srovnání s vývojem v ostatních oblastech, IT ve veřejné správě velmi pokulhává.

Všichni přes internet běžně vzájemně komunikujeme, nakupujeme, ovládáme své bankovní účty, ale našemu století odpovídající elektronické služby státu pro občany buď vůbec nefungují, nebo jsou složité a díky tomu v praxi nevyužívané. Centrální orgány, vláda, ministerstva a jimi přímo řízené organizace spolu nedostatečně mluví a není jasně stanovený směr, ani cíl, kterého je nutné v oblasti rozvoje informačních technologií ve veřejné správě dosáhnout. Spravedlivě musím ocenit snahu státu a Ministerstva vnitra ČR o stanovení vizí a priorit v e-governmentu i práci týmu vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci. Stále se však nedaří realizaci plánů v oblasti IT včasně zapracovávat do legislativy státu, chybí tahouni a mnozí nadšení odborníci na e-government už dávno rezignovali. Jasná není ani otázka financování.

 Suplujeme roli státu

Velkou část krajských kapacit vyplňují projekty, kterými suplujeme roli státu.  Řešíme všechny návaznosti na infrastrukturu státu, projekty CMS, podílíme se na portálu veřejné správy. Aktivně jsme se vložili do řešení digitálních technických map, rozvoje eHealth i rozvoje vysokorychlostní internetu. Naše zkušenosti i zkušenosti evropských partnerů ukazují, že pro elektronizaci veřejné správy má velký potenciál využití elektronické identity. Ta je v ČR dle mého názoru v podobě projektu NIA a elektronického občanského průkazu dobře nastartována. Proto se snažíme na úrovni samospráv podporovat další služby, které budou tyto nástroje využívat a zpřístupňovat tak veřejnosti další online služby v bezpečném prostředí. Zároveň pracujeme v rámci AKČR na konceptu využití elektronické identity pro úředníky a další pracovníky veřejného sektoru. Dalším výrazným krajským „digitalizačním“ projektem je vedení série tří mezinárodních projektů zaměřených na elektronizaci zdravotnictví, kde Kraj Vysočina jako lídr ve spolupráci s dalšími odborníky z ostatních krajů zastupuje na evropském poli celou ČR. Jde o projekty vnitrostátní i mezinárodní výměny tzv. pacientského souhrnu (dat o pacientovi nutných pro urgentní péči), přeshraniční výměnu elektronického receptu a zapojení nově vznikajících systémů elektronické identity do zdravotnických systémů (např. náš elektronický občanský průkaz).

Bezpečnost a edukace

Pozadu nezůstáváme ani v oblasti bezpečnosti a edukace. Mezikrajský projekt Kraje pro bezpečný internet nabízí ucelený vzdělávací program pro širokou veřejnost. Prostřednictvím neustále aktualizovaných e-learningových lekcí, videospotů i kvízů se snažíme oslovovat nejen děti, studenty, pedagogy, rodiče, ale zaměřujeme se i na sociální pracovníky či policisty. Informovanost o rizicích internetu, prevenci i možnostech pomoci je důležitým nástrojem na cestě k zodpovědnému chování v kyberprostoru. Takzvaně od spodu se krajům a obcím podařilo mnohé a ani nadále nebudeme v našem úsilí polevovat

MUDr. Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina

předseda Komise pro informační technologie ve veřejné správě Rady Asociace krajů ČR

Komerční sdělení

Vložil: Redaktor KL