Vymírají nám vesnice. Jednoduchá evoluce, ta jde ovšem zvrátit. Komentář Štěpána Chába
komentář
14.06.2019
Foto: ČT / repro
Popisek: Největší problém mají, podle ČSÚ, na Vysočině
Lidé se stěhují z vesnic do měst. A trend stále pomalu roste. Mladí lidé na vesnicích nechtějí žít, nemají tu perspektivu, práce chybí, občanská vybavenost mizí. K lékaři daleko, do obchodu daleko. Proč by tu někdo chtěl v bídě živořit?
Stát na řešení problému kašle. Nechává vše na místních samosprávách, neziskovkách, spolcích. Za těch třicet let, co tu máme kapitalismus, selhal stát v budování a udržování infrastruktury, dotační byznys se přehoupl z podpory venkova a podpory malých firem na vsích v dotování mamutích zemědělských korporací, kterým vévodí Andrej Babiš. Všechen kapitál se slévá ve městech a za kapitálem se samozřejmě stahují i lidé z vesnic, protože z něčeho žít musí a ne každý chce být malým zemědělcem (obzvláště v této době). Útěk z vesnic je logický.
Ale má to řešení
To řešení je kupodivu v technologiích a ve větší ochotě firem. Prakticky veškerá práce vykonávaná hlavou, kde není nutný kontakt člověka s člověkem, jde dělat externě. Na dálku. Za pomoci telefonu a internetu. Proč nutit člověka sedět v kanceláři nebo v redakci, když stejnou práci odvede z domova? Lidé, kteří by měli skutečně na výběr z pracovních pozic v externí podobě, by rozhodně uvažovali nad tím, že utečou z předražených měst a koupí si na vesnici dům. Se zahradou. A s přírodou na všech stranách.
Co by mohl udělat stát?
Převážně to, v čem selhal v posledních třiceti letech. Dohnat zanedbaný stav infrastruktury, evropskou podporu venkova skutečně směrovat na venkov, k malých firmám, nikoliv do premiérova svěřeneckého fondu, drasticky zjednodušit a zpřístupnit podporu začínajícím a malým firmám na venkově. Svým vlivem zvýhodnit jak externí zaměstnanost, tak i schvalování hypoték pro lidi, kteří si chtějí koupit a užívat pro vlastní potřebu nemovitost v ohrožených oblastech. Samozřejmě podchytit, aby podobného systému nemohli zneužít spekulanti. K tomu všemu pak zajistit plné a dobré pokrytí internetu na celé rozloze republiky. Včetně té nejzapadlejší vesnice.
Co by mohly udělat firmy?
Otevřít se externím zaměstnaneckým smlouvám. Nebát se jich. Kancelář je vlastně relikt minulého století, kdy to jinak nešlo. Teď už to jde. A firmy by v tom měly hledat i výhodu pro sebe. Ušetření za administrativní budovy, za provozování kancelářské budovy, za vybavení takových budov, za náklady na pobyt zaměstnance na pracovišti. Ale zároveň by z externích pozic nesměly dělat pozice druhořadé (nezavádět u nich švarcsystém bez nároku na dovolenou, nemocenskou, bez sociálního i zdravotního pojištění).
Co by (potom) mohli dělat lidé
Hlavně, měli by na výběr. Mohou zůstat ve městě. Ale nemusí. A systém je nenásilně v odstěhování na vesnici podpoří. Nabídne jim výhodnější hypotéku, vesnice sama jim nabídne domy za nízké ceny (oproti městům), nabídne jim přírodu, klid a možnost. Zároveň (nejsme Čína, že) jim nabízí i krátký dojezd do města, z celé republiky se dá do tří hodin dojet autem do Prahy. Firmy by jim nabídly to, co nabízí při práci v kanceláři, ale lidé by práci mohli odvádět hezky v trenkách rozvalení pod vlastní pergolou na vlastní zahradě s výhledem na nedaleký les.
Takhle se celá ekonomika, zaměstnanost soustředí kolem měst a ve městech. Což je vlastně z dlouhodobého hlediska hloupé, protože to povede k vytváření chudinských čtvrtí, k narůstání měst, k cenovým bublinám za bydlení, k většímu zápřahu pro přírodu (ono třeba dovést do Prahy pitnou vodu, to je veledílo. A bude čím dál větší, protože lidé se prostě sestěhovávají k Praze a všichni mají žízeň a chuť se v parnu osprchovat). Takže vylidňování vesnic má svůj pozitivní aspekt – mohou se začít zase zalidňovat.
Vložil: Štěpán Cháb