Slepička se nikdy neproběhne, neroztáhne křídla, neucítí na pařátkách trávu. Na protest proti klecovým chovům plyšáci

Plyšové slepice již proletěly první půlkou své tour po republice a lidé jsou nadšení, hlásí pořádající spolek OBRAZ (Obránci zvířat, nezisková organizace, která bojuje právě proti klecovým chovům, množírnám a podobným ´prasárnám´, které do našeho století nepatří). O co vlastně jde? Obránci zvířat vypustili hejno plyšových slepic na Slepičí tour, do které se zapojilo celé Česko. Přesněji, sedm plyšových slepic vyrazilo na svou pouť čtrnácti kraji v ČR. Cílem je podpořit snahu o legislativní zákaz klecových chovů. Plyšová partička cestuje během čtrnácti dní, z nichž polovina již uplynula, přes sto měst a šíří poselství o utrpení slepic v klecích... Každá slepička má své jméno a svého patrona. Misska Kateřina Šonková je patronkou slepičky Libi, která projíždí Jihočeský kraj a právě Vysočinu, kde celá akce příští víkend vrcholí… V článku se věnujeme také popisu klecových a podestýlkových chovů, kde najdete alarmující informace o ´obvyklé´ praxi, které ubohé slepice čelí a na závěr pak máme jeden příklad, dokazující, že i byznysmeni mají srdce, tedy čupr byznysmeni...

Hejno sedmi plyšových slepic, které vyrazilo minulý pátek na pouť po České republice, je v půlce své cesty. Kromě důležitého sdělení o utrpení slepic uvězněných v klecových chovech šíří plyšová parta mezi zúčastněné i spoustu radosti, motivace a poskytuje možnost navázat nová přátelství. Akce spolku OBRAZ na podporu legislativního zákazu klecových chovů přitahuje spoustu pozornosti.

Hejno všech sedmi plyšových slepic, foto OBRAZ

„Velmi mě překvapilo, kolik kolemjdoucích kampaň oslovila. Nejenže se s radostí vyfotili a podepsali petici, ale mnozí z nich se s námi také podělili o své osobní zkušenosti s klecovými velkochovy, které nebyly vůbec pozitivní. Každý takový příběh člověku dodává pocit, že dělá správnou věc. Je to motivací k pokračování v úsilí o lepší svět pro zvířata,“ říká David Antoš, účastník Slepičí tour. „Díky Slepičí tour jsem se seznámil se spoustou lidí, kteří mají podobné názory a hodnoty jako já. Nyní se můžeme spojit a i v budoucnu pomáhat zvířatům společně,“ dodává.

Vzniklo i rapové video

Na instagramových profilech každé z plyšových hrdinek denně přibývají zajímavé příspěvky s prožitými příběhy. Slepička Freeda se proletěla vzduchem při vystoupení roztleskávaček, Jasmína  dokonce natočila rapové video o Slepičí tour i o životě v klecovém chovu (video najdete ZDE.). Na sociálních sítích si hned získalo velkou oblibu. „Přemýšlela jsem, co by zvířata držená v klecích chtěla lidem vzkázat. Napadlo mě, že bych za ně mohla prostřednictvím Jasmínky zábavným způsobem promluvit, aby se toto poselství šířilo,“ komentuje vznik rapového videa jeho tvůrkyně Andrea Moulisová. Textařsky se podílel i její přítel Matyáš Mach a ona sama propůjčila písni svůj hlas. „Jsem ráda, že na sociálních sítích má video kladný ohlas a jsem vděčná za každé jeho sdílení. Kdyby otevřelo oči jen jedinému člověku, stálo to za to,“ dodává Moulisová.

Tato akce spolku OBRAZ má velký ohlas - není divu, je výborná, dobře připravená a hlavně, chytila nás za srdce. Protože ušetřit pár halířů nebo i korun na levnějších vajíčkách a vědět přitom, jak moc slepičky trpějí, to si napříště dobře rozmyslíme... Foto OBRAZ  

Se slepičkami se na podporu zákazu klecových chovů fotí lidé všech věkových kategorií. Na fotografiích se tak objevují maminky s dětmi i jejich prarodiče. Slepička Pepča navštívila přímo domov důchodců, kde i senioři vyjádřili svůj nesouhlas s utrpením zvířat. "Je na čase i v Česku klecový chov slepic úplně zakázat. S politiky o tom intenzivně jednáme a už také nacházíme první podporu. Někteří politici ale stále váhají. Mají pocit, že ještě nejsme tak daleko jako Rakousko a Německo, abychom si zákaz klecí mohli dovolit. Úspěch Slepičí tour dokazuje, že se mýlí. Se slepicemi soucítí lidé ze všech koutů země, mladí i staří, bohatí i chudí. Nikdo z nich nechce nechat slepice trpět kvůli 20 haléřům na jednom vejci. Věřím, že to politici budou reflektovat," komentuje průběh akce Jana Menčíková, místopředsedkyně spolku OBRAZ.

Nejzcestovalejší hejno slepic uvidíte v Pelhřimově

Plyšové hrdinky před sebou mají ještě menší polovinu cesty, než se 8. června sejdou v Pelhřimově na festivalu rekordů a kuriozit, kde získají zápis do České knihy rekordů jako nejzcestovalejší hejno slepic. Svým živým sestrám uvězněným v kleci však budou pomáhat i po skončení Slepičí tour. Spolek OBRAZ totiž plánuje celé hejno vydražit a výtěžek využít pro úspěch kampaně proti klecovým chovům, kromě plyšových slepic budou v benefiční dražbě také tetovací motivy od spřátelených tatérů. Obránci zvířat už mají ostatně s podobným projektem zkušenosti. Před dvěma lety podnikli akci nazvanou Měsíc v kleci na podporu zákazu kožešinových farem. Jejich snažení bylo tehdy úspěšné a kožešinové farmy jsou od ledna 2019 v České republice zakázány. Kde všude se slepičky ještě zastaví, se můžete podívat ZDE.

 

29. ročník festivalu Pelhřimov – město rekordů se koná 7. a 8. června. Festival je příležitostí pro rekordmany, aby se zapsali do České knihy rekordů, a zároveň je to i tak trochu rekapitulace toho, co se za uplynulý rok ve světě rekordů odehrálo, vyhlašují se rekordmani roku a do Rekordmanské síně slávy letos vstoupí herec Josef Dvořák, což je mimochodem rodák ze „sousední“ Horní Cerekve, který kromě stovek filmových a televizních rolí hrál nejvíckrát ze všech postavu vodníka. Pro stejné ocenění si do Pelhřimova přijedou i sportovci, kteří nejvíckrát reprezentovali ČR na olympiádách – Štěpánka Hilgertová a Václav Chalupa (každý se účastnil šestkrát). Na diváky ale čeká i bohatý hudební program (revivaly skupin ABBA, Beatles, QUEEN, folková legenda Slávek Janoušek, 3S Revival Banda s písněmi kapely Tři sestry…) a samozřejmě sprška rekordů (akrobatické výkony, nejdelší auto, dřevosochaři, humanoidní robot Matylda i se svým bratrem, největší pletený sněhulák, Dinosauří sprint na 50 metrů, největší pes, ohně, muzeum Jaroslava Foglara, trabanti a řada stanovišť pro diváky…). Celý program festivalu najdete ZDE.

 

Jak Slepičí tour vznikla?

Princip Slepičí tour je jednoduchý. Vše začalo u celebrit, kterým není utrpení zvířat lhostejné. Známé osobnosti – například herečka Patricie Solaříková nebo zpěvačka Ewa Farna – se plyšových slepic ujaly, pojmenovaly je a vytvořily jim osobitou vizáž, aby tak ukázaly, že legislativní zákaz podporují. „Existuje šance legislativně zakázat nejhorší způsob chovu slepic, což je klecový chov. Denně v něm trpí 5 milionů těchto zvířat,“ vysvětluje Ewa Farna, proč se rozhodla podpořit Slepičí tour. Její pěvecký kolega Ben Cristovao se do akce zapojil, protože by rád pomohl změnit přístup lidí ke zvířatům: „K tomu, abychom si opět mohli říkat lidé i v chování ke zvířatům, máme ještě daleko,“ míní Ben.

Patricie Solaříková se slepičkou Filipkou, foto OBRAZ

Podpořit Slepičí tour se rozhodla i Patricie Solaříková: „Klecové chovy do 21. století nepatří. Všichni jsme viděli děsivé záběry českých klecí, které nedávno obletěly internet. Jsem přesvědčená, že přece není nutné slepice takhle trápit, když existují i šetrnější varianty. Proto jsem pro zákaz klecového chovu slepic a jsem ráda, že můžu být patronem této důležité akce,” uvedla herečka.

Plyšáci zastupují miliony trpících slepic

Celebritami upravené plyšové hrdinky cestují za pomoci dobrovolníků a aktivistů z města do města a vyprávějí hrůzné příběhy zažité v klecových chovech. Každá z nich symbolicky zastupuje miliony dalších, které se nemohou v přeplněných klecích ani pořádně proběhnout, natož procestovat republiku. Dobrovolníci se na podporu zákazu klecových chovů se slepičkou fotí u dominant svých měst, podepisují petice a zapojují do akce další lidi. Fotky jednotlivé slepičí hrdinky sdílejí na svých instagramových profilech. Vznikla už tak řada zajímavých obrázků, jejichž prostřednictvím lidé dávají jasně najevo, že s klecovými chovy nesouhlasí.

Slepička Oliva v Kutné Hoře, foto Instagram

„Slepice v klecových chovech zažívají peklo. Celý svůj život stráví namačkané v drátěné kleci, ze které není úniku. Mnozí politici tvrdí, že to nikoho mimo Prahu nezajímá. Chceme je vyvést z omylu a ukázat, že Čechům ze všech koutů země na zvířatech záleží a jsou soucitní stejně jako lidé v Německu a Rakousku. Tam už tento krutý způsob chovu zakázali,“ říká Jana Menčíková, místopředsedkyně spolku OBRAZ. „Chceme dokázat, že i ti Češi, kteří mají hluboko do kapsy, nechtějí ušetřit za každou cenu. Rozdíl 20 haléřů na jednom vejci je totiž vykoupený celoživotním utrpením slepic,” dodává Menčíková.

Každá slepička má svého patrona, na Vysočině je to Miss Šonková

Do Slepičí tour se zapojili i patroni hejna z řad celebrit: „Spolu s Olivou chceme ukázat, že téma klecových chovů řeší celá republika a že je chceme vymýtit,“ uvedla kuchařka Kamu. „Je nejvyšší čas, aby se bojovalo proti klecovým chovům. Například v Rakousku už jsou klece dávno zakázané a já bych tohle chtěla vybojovat tady v Česku. Doufám, že se zapojí co nejvíc lidí a už brzy bude klecový chov u nás zakázán,“ vyjádřila se internetová hvězda Not So Funny Any.

Kateřina Šonková se slepičkou Libi, foto OBRAZ

Misska Kateřina Šonková je patronkou slepičky Libi, která projíždí Jihočeský kraj a Vysočinu. „Klecový chov znamená, že se slepička v životě neproběhne, neroztáhne křídla, neucítí na svých pařátkách trávu a nepozná denní světlo. Mně to přijde opravdu šílené, že něco takového v téhle době ještě existuje,“ řekla k akci. Zážitek slepičky Libi z klecového chovu: „Z klecáku jsem se chtěla dostat už dlouho. Vůbec jsem nechápala, za co tam sedím. Ze všeho nejhorší mi přišlo to, jak dráty řezaly do mých pařátků. Měla jsem je samou bouli a celé mě bolely. Někdy jsem měla žízeň, ale radši jsem se nešla napít, protože jsem věděla, že mě každý krok bude řezavě bolet.“ Slepičku Libi můžete na Vysočině zastihnout ještě v Třebíči, v Jihlavě, ve Žďáru nad Sázavou, v Havlíčkově Brodě, v Kejžlicích, v Humpolci a 8. června v Pelhřimově, kde, jak jsme již psali, celá Slepičí tour vyvrcholí na festivalu rekordů a kuriozit.

Patricie Solaříková z Ulice: Klecové chovy do 21. století nepatří

Herečka Patricie Solaříková je patronkou slepičky Filipky, která projíždí Liberecký a Ústecký kraj. „Klecové chovy do 21. století nepatří. Všichni jsme viděli děsivé záběry českých klecí, které nedávno obletěly internet. Jsem přesvědčená, že přece není nutné slepice takhle trápit, když existují i šetrnější varianty. Proto jsem pro zákaz klecového chovu slepic a jsem ráda, že můžu být patronem této důležité akce,“ řekla herečka k akci.

Zážitek slepičky Filipky z klecového chovu: „V kleci nemáte vůbec žádné soukromí! A já si myslím, že snášení vajíček je intimní věc. Hrozně mi vadilo, že hnízdo bylo pořád obsazené. Styděla jsem se před holkama vajíčka snášet. Navíc by vás možná zajímalo, jak v klecáku takové snáškové hnízdo vypadá? Je to plastová zástěna. I tak mi to přišlo jako oáza bezpečí. Skoro jsem se tam ale nedostala“.

Ben Cristovao se slepičkou Jasmínou, foto OBRAZ

Zpěvák Ben Cristovao je patronem slepičky Jasmíny, která projíždí Karlovarský a Plzeňský kraj. „K tomu, abychom si opět mohli říkat lidé i v chování ke zvířatům, máme ještě daleko,“ řekl zpěvák k akci. A zážitek slepičky Jasmíny z klecového chovu? „Já jsem už odmala byla taková malinká. Ostatní slépky mě nepouštěly ke krmení. Nemám jim to za zlé, ony mi nechtěly ubližovat. Samy měly obrovský hlad, a tak se snažily sníst, co mohly. Často mě ještě v noci budilo kručení v břiše. Nebyla jsem průbojná, a tak jsem byla odsouzena k hladu. Vybírala jsem po kleci jen ta sousta, která holkám vylétla ze zobáčku.“

Ewa Farna: Denně trpí pět milionů slepiček

Zpěvačka Ewa Farna je patronkou slepičky Alšounky, která projíždí Jihomoravský a Zlínský kraj. „Existuje šance legislativně zakázat nejhorší způsob chovu slepic, což je klecový chov. Denně v něm trpí pět milionů těchto zvířat,“ řekla k akci zpěvačka. Zážitek slepičky Alšounky z klecového chovu: „V klecáku jsem trpěla hlavně proto, že jsem se chtěla popelit. Když jsem se o to pokusila, jenom jsem se pomlátila o mříže. A bez popelení jsem si přišla špinavá – neměla jsem jak svá zbylá peříčka očistit. Po každém dalším neúspěšném pokusu jsem si připadala smradlavější a bolelo mě omlácené tělo.“

Ewa Farna se slepičkou Alšounkou, foto OBRAZ

Youtuberka Not So Funny Any - Anežka Chudlíková je patronkou slepičky Josefíny alias Pepčy, která projíždí Pardubický a Královéhradecký kraj. „Je nejvyšší čas, aby se bojovalo proti klecovým chovům. Například v Rakousku už klece dávno nejsou a já bych tohle chtěla vybojovat tady v Česku. Proto jsem se rozhodla, že Slepičí tour podpořím. Doufám, že se zapojí co nejvíc lidí a už brzy bude klecový chov u nás zakázán,“ řekla k akci. Zážitek slepičky Josefíny z klecového chovu: „Já vím, že se říká, že slepice je hejnové zvíře. U sebe o tom ale pochybuju. Co já bych dala za chviličku klidu v kleci. Dokážete si představit, že na vás 24 hodin denně někdo kouká? Zprava, zleva, zepředu, zezadu, ale dokonce i shora a zespoda? Klece jsou v mnoha řadách i patrech. Neměla jsem tam nikdy ani vteřinu klidu.“

Svoji plyšovou slepici jsem pojmenoval Freeda, aby symbolizovala svobodu

Rapper Rest - Adam Chlpík je patronem slepičky Freedy, která projíždí Moravskoslezský a Olomoucký kraj. „Moc rád jsem podpořil Slepičí tour. Svoji plyšovou slepici jsem pojmenoval Freeda, aby symbolizovala svobodu, kterou si zaslouží všechna zvířata. Jde o zrušení velkochovů slepic, které „žijí“ v klecích a jen snášejí vejce. Nikdy v podstatě nechodily po trávě a neviděly nic než klec. To není život,“ řekl rapper k akci. Zážitek slepičky Freedy z klecového chovu: „Holky z klecáku mi říkaly kvočna. Hrozně jsem je rozčilovala tím, jak jsem pořád mluvila o tom, že bych chtěla mít svého statného kohouta a s ním spoustu krásných žlutých kuřátek. Říkaly mi, že jsem naivní, že si o svém kohoutkovi mám leda nechat zdát.“

Adam Chlpík alias Rest se slepičkou Freedou, foto OBRAZ

Kuchařka Kamu - Kamila Rundusová je patronkou slepičky Olivy, která projíždí Středočeský kraj. Zážitek slepičky Olivy z klecového chovu: „Těžko vybrat, co bylo na klecáku to nejhorší. Hodně mě poznamenalo to, když mi umřela má nejlepší kamarádka. Sotva jsem se z toho oklepala, hned jsem mohla začít oplakávat tu další, která klecové vězení nepřežila. Pochopila jsem, že přátelství a klec moc dohromady nejdou.“

 

Jak je to s klecovými a podestýlkovými chovy z pohledu vědy   Chovy nosnic můžeme rozdělit na čtyři typy. Prvními jsou klecové, dříve konvenční bateriové, které jsou však od roku 2012 zakázány. Klece se musely mírně upravit, aby se staly tzv. „obohacenými.“ Nově získaný prostor však činil jen 50cm2 (prostor odpovídající asi třem krabičkám od zápalek). Dále existují podestýlkové (halové) chovy, chovy s volným výběhem a bio chovy. Zde se budu věnovat právě prvním dvěma, teda klecovému a podestýlkovému chovu, protože jsou nejrozšířenější. Klecový chov (na snímku) je takový chov, kde na jednu slepici vychází 600cm2, což je vlastně rozměr odpovídající jedné A4. Dokážete si představit život na tak malém prostoru? V ČR je 87,6 procenta nosnic právě v klecových chovech. Klece musí od roku 2012 obsahovat hnízdo a hřady, které umožňují pro jednoho tvora prostor na bidýlku o patnácti centimetrech. Slovo obohacené je však docela ironické, pokud si vzpomeneme na záběry z takto zařízených chovů, musí nám to připadat nemístné. V podestýlkových chovech mají slepice možnost většího pohybu. Na jednu slepici zde podle normy vychází 1111cm2, což je téměř dvakrát více místa. Slepice zároveň má k dispozici mnohem větší celkový prostor k pohybu. I zde se nacházejí místa určená k hnízdění a hřadování. Podestýlkou musí být pokryta nejméně třetina podlahy, což je značný rozdíl právě i pro možnost popelení, které má pro nosnice tak velký význam. Hnízdění je v klecových chovech problém Hnízdění v klecových chovech je obtížné a stává se tak velkým problémem. Není ojedinělé, že vznikají boje a agresivní chování, neboť potřebu hnízdit mají všechny nosnice, zatímco prostor pro uskutečnění tohoto přirozeného chování je nedostatečný. V dobře navržených halách bývají prostory ke hnízdění většinou realizované lépe a jedno hnízdo vychází na sedm slepic. Výzkum chování slepic prokázal, že slepice upřednostňují přístup k hnízdu (a tedy snášku v relativním klidu a soukromí) dokonce i před ziskem potravy, a to i po delší době hladovění. To dokazuje, proč bychom měli klást takový důraz na míru pohody při hnízdění. Stres, agresivita a kanibalismus, proč? Jedním z největších problémů chovu nosnic bývá špatná kvalita peří, jehož příčinou jsou nedostatečné podmínky pro život, odírání o mříže klece a agresivita vzniklá z frustrace. Frustrace u slepic vzniká z nedostatku prostoru, navíc je jim odepřeno uskutečňování základních přirozených aktivit, které mají ukotveny hluboko ve svých genech. Obvyklým důsledkem je potom přechod na jiný typ chování. Pokud tedy slepici odepřeme možnost popelení, bude ve stresu a bude chtít svou potřebu uspokojit něčím jiným, repetetivním neuspokojivým ´popelením´ se na drátech, případně napadáním okolních jedinců. Kanibalismus je více než častým problémem téměř všech velkochovů. Je dokázáno, že v kvalitních halových systémech mají slepice výrazně lepší stav peří, než v těch klecových. Po slepicích se chce příliš mnoho vajec, umírají tak dříve Nepřirozeně vysoká produkce vajec znamená pro slepici velký nápor na celý organismus. Nekvalitní podmínky pro život jsou pak dalšími faktory toho, proč délka života neodpovídá ani zdaleka délce života slepic v minulosti nebo například v ohleduplnějším domácím chovu. Vysoká snáška znamená pro slepici obrovskou ztrátu vápníku, a to vede k častým osteoporózám. V klecových chovech se pak již tak slabým jedincům zasekávají končetiny ve mřížích a dochází ke zlomeninám. Ostatně asi jen málokdo by si vybral stát celý svůj život v kleci na mřížích místo měkkého sypkého povrchu v hale. Limitující prostor v klecích zvířatům neničí pouze psychický stav. Pokud zvíře nemá možnost roztáhnout křídla, protáhnout končetiny, popoletět, popoběhnout, popojít, znamená to následné chřadnutí pohybového aparátu, což vede opět k celkovému oslabení, kanibalismu, vyčerpání a smrti. Slepičky nemohou hrabat, klovat a popelit se Slepice, tak jako každý jiný živý tvor, si tvoří své vlastní skupiny a v nich členěné hierarchie.  Pokud však slepice násilně umístíme do klecí, odkud nemohou uniknout, má to tragické důsledky především pro slabší jedince. V halových a dalších alternativních systémech mají zvířata větší možnost útěku před agresivnějšími jedinci. Díky studiím víme, že slepice upřednostňují menší skupiny oproti větším. To ovšem platí pouze za podmínek, že mají dostatek prostoru. Ze studie provedené v roce 1996 však vyplývá, že slepice raději budou ve velkých skupinách, pokud budou mít zajištěno více prostoru. Prostor v halách lze také členit tak, aby jednotlivá hejna měla třeba sto jedinců a mohly se tak mezi nimi vytvořit funkční vazby a hierarchie. V přirozených podmínkách stráví slepice zhruba 50 až 90 % svého bdělého času hledáním potravy (cca 1500 zobů za den). Toto přirozené chování opeřencům zůstává i přes to, že mají pravidelnou potravu zajištěnou v krmítkách. V chovu slepic v klecích je vyhledávání, hrabání a vyzobávání potravy ze země nemožné, a tak zvířata opět velice strádají. Svou potřebu klovat si pak mohou vybíjet skrze kanibalismus, ať již jsou jeho cílem živé nebo mrtvé slepice. Popelení je dalším silným vzorcem slepičího chování. Klasicky má podobu „vyválení se“ v sypkém materiálu. Slepice se potřebují popelit alespoň jednou za dva dny a celý proces trvá zhruba půl hodiny. Tato aktivita umožňuje zvířeti hygienu a péči o peří a povrch těla. V klecových chovech slepice nemají k popelení dostatečné podmínky, a tak opět dochází ke zvýšení agresivity mezi jedinci. Hřadování je instinkt, sedmicentimetrové bidýlko je na nic Instinktivní hřadování má u slepic význam jako ochrany před predátory, kdy se ve volné přírodě přes noc ukrývaly na stromy. Podle legislativy má délka hřadu (bidýlka) patnácti centimetrů odpovídat potřebám jedné slepice. Bohužel, podle výzkumu Appleby z roku 1995 víme, že reálně je tato délka mnohdy nedostačující. V některých klecích jsou hřady navrženy dokonce tak, že se překrývají, a tak úplně zamezují možnost usadit se. V obohacených klecových chovech je výška klece klasicky 45 centimetrů, což znamená, že hřady nemohou být umístěné příliš vysoko. Většinou jsou dány 7 centimetrů nad podlahou, aby bylo umožněno skutálení vejce do sběrného kanálu. Například Evropská vědecká veterinární komise uvedla, že hřady umístěné 5 centimetrů nad podlahou nejsou ani považovány za hřady. Jedná se pak pouze o další typ podlahy. V halových chovech jsou pro hřadování lepší podmínky, protože není omezen prostor do výšky, a tak mohou hřady uspokojit slepice zejména svým umístěním výš od podlahy. Zdroj: OBRAZ, autorkou textu je Vendula Brabcová, studentka Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, obor Ochrana zvířat a welfare; titulek a mezititulky jsou redakční

 

Rohlik.cz natrvalo stahuje vejce z klecových chovů!

Největší domácí online supermarket od 1. června nebude nabízet vejce z klecových chovů. Plně zaměřit se Rohlik.cz hodlá na nabídku vajec z podestýlek, v biokvalitě a z volného chovu. Podestýlková navíc výrazně zlevní. Cenově tak budou vycházet stejně jako méně ekologické klecové vejce. „Přibližně před rokem jsme jako první prodejce prohlásili, že se těchto vajec zbavíme do konce roku 2019. Slib plníme předčasně, protože jsme na to provozně připraveni,“ prohlásil Olin Novák, komerční ředitel Rohlik.cz.

Klecové chovy již NE, říká Rohlík.cz a zlevňuje podestýlkové. Velká pochvala!

Vejce z volných chovů jsou kvalitnější a chutnější. Zároveň má jejich produkce ohled na životní prostředí a respekt ke zvířatům. Pro Rohlik.cz jsou tyto hodnoty důležité. Podle spotřebitelského výzkumu společnosti Response Now se 68 % procent zákazníků největšího domácího online supermarketu zajímá o to, v jakých podmínkách jsou zvířata chována. „Velké řetězce roky lidem tlačí do hlavy, že vejce musí stát co nejméně a prodejci se bojí tabu ´kvalita versus cena´ prolomit. Od června jdeme do toho naplno. Věříme, že to naši zákazníci ocení,“ prohlásil Tomáš Čupr, majitel a zakladatel Rohlik.cz.

Podestýlková vejce zlevňují

Obvykle vejce z podestýlkových chovů stojí o trochu více korun než z klecové produkce. Rohlik.cz se rozhodl právě tyto vejce výrazně zlevnit, aby stály stejně jako z klecových chovů. „Cílem je, aby si zákazníci navykli na tuto nesporně lepší kvalitu,“ doplnil Olin Novák, podle kterého se od poloviny loňského rok zdvojnásobila poptávka po ekologičtějších vejcích. „Oblíbená jsou hlavně podestýlková, rostoucím segmentem jsou i BIO vejce a vejce z volných chovů.“

Vejce z farem Alberta Bařice u Kroměříže, nebo Ekoagro ve Vážanech u Polešovic, zvítězily v testu pořadu A DOST!, foto Rohlik.cz

Vejce pocházejí z farmy pana Alberta Bařice u Kroměříže, nebo z farmy Ekoagro ve Vážanech u Polešovic. Už v letošním roce navíc Rohlik.cz prokázal, že nabízí nejkvalitnější vejce na českém trhu. Produkty pocházejí z farem Alberta Bařice u Kroměříže, nebo Ekoagro ve Vážanech u Polešovic, zvítězily v novém testu pořadu A DOST! známého reportéra Jana Tuny na Stream.cz. Jako jediná jsou bez přidaných syntetických barviv – zejména Kanthaxanthinu E161g, jehož použití v potravinách je v celé Evropské unii zakázáno. Za Krajské listy.cz dodáváme: Bravo! A pak že to nejde…

Vložil: Markéta Vančová

OBRAZ, klecový chov slepic, HP, Jana Menčíková, Slepičí tour, Ewa Farna, Ben Cristovao, Patricie Solaříková, Not So Funny Any, Kateřina Šonková, Rest, Kamila Rundusová, Rohlík.cz,