Jako opravovat mobil krumpáčem, říká Michal Šalomoun o autorském právu. A ty rozevírající se nůžky mezi silnými a slabými...

Foto: Archiv Michala Šalomouna

Popisek: Třebíčský advokát Michal Šalomoun kandiduje do Evropského parlamentu za Piráty

ROZHOVOR JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D. je třebíčský advokát, celorepublikově vyhledávaný pro svoji odbornost v oblasti ochrany osobnosti a ochrany osobních údajů. Úspěšně obhajoval například Národní divadlo Brno proti žalobě arcibiskupa Dominika Duky týkající se uvedení kontroverzní divadelní hry nebo také Piráty při obvinění kvůli provozování stránky sledujuserialy.cz. Dlouhodobě bojuje za svobodu internetu a rozumné autorské právo. Do Evropského parlamentu kandiduje ze 13. místa a nejen na eurovolby se ho ptala Karolína Nečadová.

Spolu s právy jste studoval také scenáristiku a činoherní režii. Čerpáte z tohoto studia nějakým způsobem, ať už ve své advokátní praxi, nebo politické činnosti?

Teď docela hodně. Zastupuji v několika sporech syna režiséra Ladislava Smoljaka Filipa, kdy jde o spory o uznání práv režiséra k divadelní inscenaci, kterou vytvořil. Některá divadla to samozřejmě uznávají, ale některá naopak tvrdí, že režisér inscenace žádným autorem není. Poukazují na naprosto nesmyslné znění našeho autorského zákona, kdy zákonodárci nesmyslně zařadili režiséra do výčtu výkonných umělců. Když jsem ještě studoval režii, tak jsem absolvoval celý semestr u prof. Bořivoje Srby na téma „Problematika postavení autorského subjektu v dramatickém artefaktu“, tedy že text je jenom jednou složkou divadelní inscenace a nic víc. Nyní se v argumentaci soudů dozvídám, že dramatický text a divadelní inscenace je jedno a to samé, tedy že vlastně divadelní inscenace neexistuje.

Liší se pro vás nějak „běžné“ vesnické spory a ty o autorská práva?

Liší, vesnické spory jsou relativně předvídatelné, ty autorskoprávní už méně. Autorské právo je složité kvůli míře abstrakce, kterou musíte použít pro odlišení, co je a co není autorské dílo. Přemýšlíte v pojmech, jako je idea a její konkrétní zhmotnění. Navíc je autorské právo institut starý 150 let a není schopno reagovat na problémy internetové informační společnosti. Je to, jako byste krumpáčem opravovali mobil. Výsledky jsou pak rozpačité a ani pro jednu stranu nejsou příliš přesvědčivé. V této republice se řeší deset let spory o to, zda mají lázně platit autorským svazům poplatky za to, když dají pacientům na pokoj televizi. Prvně říkaly, že se platit nemusí, pak najednou, že se platit musí. Výše odměny byla rovněž konstruována velmi podivně. Takže výsledkem vlastně bylo, že se lázně s autorskými svazy dohodly na nějakém kompromisu. Nikoli ale proto, že by došlo k nějakému porozumění, ale díky tomu, že justice nebyla schopná spory rozhodnout a věrohodně odůvodnit tak, že by je obě strany mohly přijmout. Spousta relevantních argumentů, které zazněly, byly jaksi vytěsněny a soudy se tvářily, že je nikdo neřekl. To je častá taktika, když soud má něco odůvodnit a neví, jak na to.

Co byl ten podnět, který vás přiměl jít do politiky?

Změna politického klimatu. Když konflikty zájmů premiéra nejsou brány jako problém a bagatelizují se. Když ČSSD, ANO a KDU-ČSL schválily změnu lustračního zákona, aby se Andrej Babiš jako bývalý estébák mohl stát ministrem. Když obvinění ze spáchání padesátimilionového dotačního podvodu v politice nic neznamená. Když prezident neplní své sliby. Navíc vám může připadat, že není koho volit. Nikdo vám nevyhovuje, protože nabídka je příliš malá.  A malá je asi proto, že ti slušní, které byste chtěli mít možnost si zvolit, na kandidátkách vůbec nejsou. Jenže když by všichni slušní rezignovali na politiku, tak to bude špatně, protože si nebude z čeho vybrat. Proto jsem se rozhodl kandidovat. No a taky proto, že mě předseda Pirátů Ivan Bartoš přemluvil, abych to udělal.

Evropský parlament nedávno schválil kontroverzní směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu včetně problematických článků 11 a 13, proti kterým jste bojoval. Co to pro nás znamená a je možné výslednou podobu ovlivnit, například při implementaci do našeho zákonodárství?

Určitým způsobem to ovlivnit půjde. Celý článek 11 je vlastně předpolí pro to, aby vznikl další kolektivní správce, který bude zastupovat vydavatele periodik, aby se také podíleli na porcování medvěda v rámci povinné kolektivní správy (rozdělování peněz vybraných za kopírky, prázdná média atp.). Jenže pokud v národní legislativě řeknete, že se tato zcela „nová práva vydavatelů“ nebudou spravovat v rámci povinné kolektivní správy, tak se k tomu nedostanou.

Určitá naděje je rovněž v tom, že pokud dojde k nějaké další diskusi v národních parlamentech, tak se odhalí absurdita celé koncepce těchto „nových práv vydavatelů“. Dochází totiž k posunu. Už se nebude chránit něco jedinečného, co jsme nazývali autorské dílo a mělo určité kvalitativní předpoklady pro to, aby to autorské dílo bylo. Najednou se bude chránit všechno, a proto tomu neříkáme autorské dílo, ale říkáme tomu „obsah“. Jenže tento „obsah“ se bude chránit jenom u vydavatelů, a nikoli u všech, kdo obsah zveřejní. To je přece popření principu rovnosti. Představte si, že máte nějaký „obsah“, který není autorským dílem, např. recept na svíčkovou, který dáte na FB. Pak ho nějaký vydavatel zkopíruje a zařadí do svého časopisu. V tuto chvíli pak bude tento „obsah“ pro vydavatele chráněn. To pak bude znamenat, že tento vydavatel je schopen přinutit vás, abyste ho z FB stáhla, protože porušujete jeho práva.

Jaké další hodnoty z pirátského programu jsou pro vás obzvlášť důležité?

Transparentnější a spravedlivější nakládání s evropskými penězi včetně dotací, kdy dotace mají sloužit k vyrovnávání rozdílů mezi silnými a slabými a nikoli k tomu, aby se nůžky ještě více rozevíraly, kdy většinu dotací získají ti, kteří by se bez dotací mohli obejít. Pokud k tomu dochází až na národní úrovni, tak jediná možnost, je to zakázat již na úrovni evropské.

Boj se suchem a dalšími dopady změny klimatu, změna zemědělské politiky tak, aby bylo podporováno takové obhospodařování půdy, které je trvale udržitelné a šetrné k životnímu prostředí s ohledem na podporu retenční schopnosti půdy zadržovat vodu v krajině.

Co považujete za svůj největší možný přínos v europarlamentu?

Odhad dopadu konkrétní právní úpravy do praxe. Poslanci zpravidla vědí, čeho chtějí dosáhnout. Jenže to zpravidla nejsou schopni napsat do textu právního předpisu, aby to fungovalo, jak chtějí. Neuvědomují si celý kontext právního řádu, který už je tak složitý, že jedna povinnost vylučuje druhou. Tady se většinou dějí největší nepravosti, kdy proklamovaný záměr neodpovídá textu právního předpisu. Někdy to nemusí být vyloženě záměr někoho podvést, ale prostě se to stane. Oni legislativci, kteří takto vytváří právní předpisy, pak už nechodí na soudy a nevědí, jak se podle toho konkrétního textu rozhoduje. V legislativním procesu nastává taková iluze, že poslanci to nějak udělají a pak nechají na praxi, tedy vlastně na soudech, aby to za ně vyřešily. Jenže to je špatně, soudy pak rozhodují nejednotně, v podstatě tápou a nevědí. To je situace, která není prospěšná pro nikoho. Člověk se spíše smíří s tím, že má plnit jasnou povinnost, se kterou nesouhlasí, než s tím, že vlastně neví, co se smí a nesmí.

Kde vás před volbami můžeme potkat osobně?

V kanceláři v Třebíči, pak na nejrůznějších soudech, kde se soudím. V Třebíči na demonstracích a pochodech za nezávislou justici, které se v souvislosti se změnou na Ministerstvu spravedlnosti po ČR organizují. Pokud se týká přímo volební kampaně, pak Piráti pořádají grilování 22. 5. 2019 od 14:00 do 17:00 v Třebíči na Karlově náměstí, kde určitě budu. Pak se možná objevím 13. 5. 2019 od 14:00 do 16:00 v Okříškách a 20. 5. 2019 od 14:00 do 16:00 v Náměšti nad Oslavou, to ale záleží, jestli to stihnu ze soudu, protože mám nařízená jednání, tak to jisté není.

Zdroj: Pirátské listy

Vložil: Markéta Vančová