Aleš Hoch: Vrhcáby z Čech v průběhu novověku téměř vymizely
Středověký člověk znal velké množství deskových, hazardních, pohybových a bojových her. Nejstarší k němu doputovaly z dávné minulosti, kdy svět ještě neznal železo (hry s kůstkami - tzv. astragaly, desková hra mlýn), další mají své kořeny v antice (kostky, vrhcáby, hra v koule – dnešní pétanque) či orientu (karty, šachy), jiné zde pokládají základy dnešních moderních sportů (fotbal, tenis, hokej, baseball, kriket, kuželky aj.). Některé tehdy populární druhy zábavy v následujících stoletích naopak zanikají (rytířský turnaj) a o mnoha dalších již nic nevíme, nebo ve světě přežívají pouze lokálně. Velká část středověkých her provozovaných dospělými měla nejen podobu soutěže, ale zejména hazardu, proti kterému horlivě vystupovala nejen církev, ale snaha o redukci přicházela také od panovníků a měst.
Dny svátečního volna, výročních trhů, jarmarků, vzpomínkových dnů, ale i jiných událostí měly charakter slavností a zábav, často spojených s průvody. U církevních svátků nebyla světská forma oslav vítána, nehledě na fakt, že velký počet tradic a zvyků pocházel ještě z pohanské minulosti a církvi se je nedařilo vymýtit. V mnoha případech tak docházelo k jejich přejímání či překrývání. Jedním z nejrozšířenějších způsobů takové zábavy byla hudba, tanec, zpěv či divadlo, o což se starali kejklíři, artisté, hudebníci, mimové či tanečníci zvaní souhrnně žakéři nebo žertéři. Střediskem zábavy byla nejen ve městě krčma a paradoxně také kostel, kde se po počátečním odmítavém postoji začal rozvíjet zejména zpěv či dětské slavnosti.
Středověké vrhcáby vyžadovaly taktiku
Vrhcáby, tric-trac, backgammon atd. jsou názvy jedné z nejoblíbenějších deskových her v minulosti. Zatímco v některých evropských zemích je hra populární dodnes, z Čech v průběhu novověku téměř vymizela. Nejstarší doklad hry z našich zemí pochází z 2. poloviny 14. století, vrcholu obliby dosáhly vrhcáby v 15. a 16. století.
Dnešní podoba vrhcábů se od těch středověkých téměř nezměnila... Foto Pixabay
Ke hře se používala zpravidla dvojdílná rozevírací deska s dvaceti čtyřmi vyznačenými trojúhelníkovými poli, třicet kulatých hracích kamenů ve dvou barvách a nejméně dvě kostky. Středověké vrhcáby se pravděpodobně vyvinuly z antické hry zvané tabula. Za její rozšíření mimo antický svět pak mohou zejména vojenské výboje římského impéria či později křížové výpravy. Hra byla oblíbena zejména mezi šlechtou, duchovenstvem a měšťany a podobně jako kostky čelila řadě zákazů a restrikcí. Vrhcábům se však na rozdíl od kostek připisoval význam při výchově mladých šlechticů (obdobně jako šachu), neboť při jejich hře nezáleží pouze na náhodě, ale i taktice.
Hry v koule a kuželky
Počátky hry „v koule“ lze nalézt ve starověkém Řecku, kde byla doporučována lékaři starým lidem. Odsud se její znalost šířila dále do Evropy pod mnoha lokálními názvy. Dnes je její neznámější označení pétanque. Hra měla ve středověku dvě základní varianty. Při první byl cíl (např. vertikálně zasazená tyčka) umístěn na předem vytyčeném hřišti, které mohlo navíc obsahovat pasti v podobě jamek. Druhá varianta se hrála obdobně jako dnes, tedy s menší koulí sloužící jako cíl, ve středověku označovaný jako zmietek. Ta se po každém skončeném kole házela znovu na jiné místo. V obou případech bylo účelem hry co dostat svou kouli co nejblíže cíli. Při nerozhodných momentech docházelo k přeměřování vzdálenosti. Hra v koule byla považována za hru hazardní, neboť se při ní uzavíraly vysoké sázky. Z těchto důvodů byla středověkými moralisty často odsuzována a zakazována.
Oblíbené kuželky vznikly již ve 13. století v Německu, foto Muzeum Vysočiny Jihlava
Další oblíbená hra používající koule byly kuželky. Nejstarší písemná zmínka o nich pochází již z konce 13. století z Německa. Hra měla dvě základní varianty. Při první se srážely kuželky pomocí klacku (či dlouhé kosti), ve druhé již pomocí klasické koule známé i dnes. Počet kuželek a způsobů jejich rozmísťování bylo ovšem více, stejně jako možností bodování za sražení (např. kuželka označená za krále či jeho strážci přinášeli více bodů než ostatní apod.).
|