Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hazard kvetl i ve středověku, nic nového pod sluncem. A církev se mohla zjančit… Středověké hry ožily v Jihlavě

24.04.2019
Hazard kvetl i ve středověku, nic nového pod sluncem. A církev se mohla zjančit… Středověké hry ožily v Jihlavě

Autor: Pinterest

Popisek: Středověcí hráči vrhcábů, ilustrační foto

Když se v Česku řekne vrhcáby, jsou to obyčejné kostky… Ve skutečnosti jsou vrhcáby (ve světě se jim říká backgammon) poměrně komplikovaná, taktická hra, vyžadující speciální desku, kulaté hrací kameny ve dvou barvách a nejméně dvě kostky. Tato hra byla velmi oblíbená ve středověku i u nás… Svět středověkých her ožívá v Muzeu Vysočiny. V jihlavském muzeu je aktuálně k vidění hravá výstava určená pro všechny věkové kategorie. Jak název vypovídá, přibližuje svět středověkých her. „Byla jsem velmi překvapena informací, že v době středověku bylo přibližně 50 až 70 svátečních dnů, během kterých byla zakázána práce. Tyto volné dny si středověký člověk uměl užít v podobě rozmanitých her, slavností, tance a hudby. A to bez ohledu na společenskou vrstvu,“ uvedla Jana Fischerová, náměstkyně pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů. A Krajské listy zase zajímalo, jaké hry se ve středověku hrály – na to nám exkluzivně odpověděl Mgr. Aleš Hoch z Archeologického oddělení v Muzeu Vysočiny Jihlava…

Dobu středověku si mylně většina lidí představí jako temnou, chladnou a plnou těžké dřiny. Den se sice řídil východem a západem slunce a skutečně se pracovalo 6 dní v týdnu. V neděli však nebyla práce povolena. Ta byla zakázána i během svátečních dní. Volný čas pak vyplňovala zábava, a to v podobě deskových nebo míčových her, dále pohybových, bojových či hazardních. Znám byl i lakros / hokej. A z deskových her mlýn a stále leckde v Evropě populární vrhcáby neboli backgammon. Již v této době se proti hazardu, mezi který patřily například kostky a karty, stavěla církev i panovníci či města. A řekli byste, že centrem zábavy byl vedle krčmy i kostel? Nebo věděli byste, v jaké zemi byl snížen počet karet na stávajících 32? Nebo jakou hru doporučovali lékaři starým lidem, anebo od čeho vzniklo slov brajgl? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v rámci výstavy.

Návštěvníci si v herně můžou vyzkoušet střelbu ze středověké kuše. Foto Muzeum Vysočiny Jihlava

Druhou část výstavy tvoří tzv. herna

Výstava je pomyslně rozdělena na dvě části. První je tvořena dochovanými originálními exponáty, z nichž mnohé jsou vystaveny vůbec poprvé. A dále informačními panely, na nichž jsou zajímavé poznatky o tehdejších hrách a způsobech trávení volného času. Druhou část výstavy tvoří tzv. herna. Zde je možné si řadu her vyzkoušet a to i díky návodným panelům. Leckteré hry chtějí trošku zručnosti a zejména i opatrnosti. Už jste si někdy vystřelili ze středověké kuše? Pokud ne, máte jedinečnou možnost. Pro malé střelce je na pokladně k vypůjčení její zmenšená verze. Nebo si přijďte vyzkoušet hru na žaltář, který byl oblíbeným hudebním nástrojem. Díky pomocným papírovým notám zvládne zadrnkat opravdu každý. I ti méně hudebně nadaní. Tato interaktivní výstava bude v Muzeu Vysočiny Jihlava k vidění až do 23. června 2019.

Anebo se projít na chůdách... Foto Muzeum Vysočiny Jihlava

 

Aleš Hoch: Vrhcáby z Čech v průběhu novověku téměř vymizely

Středověký člověk znal velké množství deskových, hazardních, pohybových a bojových her. Nejstarší k němu doputovaly z dávné minulosti, kdy svět ještě neznal železo (hry s kůstkami - tzv. astragaly, desková hra mlýn), další mají své kořeny v antice (kostky, vrhcáby, hra v koule – dnešní pétanque) či orientu (karty, šachy), jiné zde pokládají základy dnešních moderních sportů (fotbal, tenis, hokej, baseball, kriket, kuželky aj.). Některé tehdy populární druhy zábavy v následujících stoletích naopak zanikají (rytířský turnaj) a o mnoha dalších již nic nevíme, nebo ve světě přežívají pouze lokálně. Velká část středověkých her provozovaných dospělými měla nejen podobu soutěže, ale zejména hazardu, proti kterému horlivě vystupovala nejen církev, ale snaha o redukci přicházela také od panovníků a měst.

Dny svátečního volna, výročních trhů, jarmarků, vzpomínkových dnů, ale i jiných událostí měly charakter slavností a zábav, často spojených s průvody. U církevních svátků nebyla světská forma oslav vítána, nehledě na fakt, že velký počet tradic a zvyků pocházel ještě z pohanské minulosti a církvi se je nedařilo vymýtit. V mnoha případech tak docházelo k jejich přejímání či překrývání. Jedním z nejrozšířenějších způsobů takové zábavy byla hudba, tanec, zpěv či divadlo, o což se starali kejklíři, artisté, hudebníci, mimové či tanečníci zvaní souhrnně žakéři nebo žertéři. Střediskem zábavy byla nejen ve městě krčma a paradoxně také kostel, kde se po počátečním odmítavém postoji začal rozvíjet zejména zpěv či dětské slavnosti.

Středověké vrhcáby vyžadovaly taktiku

Vrhcáby, tric-trac, backgammon atd. jsou názvy jedné z nejoblíbenějších deskových her v minulosti. Zatímco v některých evropských zemích je hra populární dodnes, z Čech v průběhu novověku téměř vymizela. Nejstarší doklad hry z našich zemí pochází z 2. poloviny 14. století, vrcholu obliby dosáhly vrhcáby v 15. a 16. století.

Dnešní podoba vrhcábů se od těch středověkých téměř nezměnila... Foto Pixabay

Ke hře se používala zpravidla dvojdílná rozevírací deska s dvaceti čtyřmi vyznačenými trojúhelníkovými poli, třicet kulatých hracích kamenů ve dvou barvách a nejméně dvě kostky. Středověké vrhcáby se pravděpodobně vyvinuly z antické hry zvané tabula. Za její rozšíření mimo antický svět pak mohou zejména vojenské výboje římského impéria či později křížové výpravy. Hra byla oblíbena zejména mezi šlechtou, duchovenstvem a měšťany a podobně jako kostky čelila řadě zákazů a restrikcí. Vrhcábům se však na rozdíl od kostek připisoval význam při výchově mladých šlechticů (obdobně jako šachu), neboť při jejich hře nezáleží pouze na náhodě, ale i taktice.

Hry v koule a kuželky

Počátky hry „v koule“ lze nalézt ve starověkém Řecku, kde byla doporučována lékaři starým lidem. Odsud se její znalost šířila dále do Evropy pod mnoha lokálními názvy. Dnes je její neznámější označení pétanque. Hra měla ve středověku dvě základní varianty. Při první byl cíl (např. vertikálně zasazená tyčka) umístěn na předem vytyčeném hřišti, které mohlo navíc obsahovat pasti v podobě jamek. Druhá varianta se hrála obdobně jako dnes, tedy s menší koulí sloužící jako cíl, ve středověku označovaný jako zmietek. Ta se po každém skončeném kole házela znovu na jiné místo. V obou případech bylo účelem hry co dostat svou kouli co nejblíže cíli. Při nerozhodných momentech docházelo k přeměřování vzdálenosti. Hra v koule byla považována za hru hazardní, neboť se při ní uzavíraly vysoké sázky. Z těchto důvodů byla středověkými moralisty často odsuzována a zakazována.

Oblíbené kuželky vznikly již ve 13. století v Německu, foto Muzeum Vysočiny Jihlava

Další oblíbená hra používající koule byly kuželky. Nejstarší písemná zmínka o nich pochází již z konce 13. století z Německa. Hra měla dvě základní varianty. Při první se srážely kuželky pomocí klacku (či dlouhé kosti), ve druhé již pomocí klasické koule známé i dnes. Počet kuželek a způsobů jejich rozmísťování bylo ovšem více, stejně jako možností bodování za sražení (např. kuželka označená za krále či jeho strážci přinášeli více bodů než ostatní apod.).

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace