Děsivá čísla z Vysočiny, jsme opravdu blízko katastrofě, která by mohla do budoucna znamenat krach civilizace
22.05.2018
Foto: Pixabay
Popisek: Ilustrační obrázek
„Teplejší zima, podprůměrné srážky, k nimž se přidal velice teplý duben, jsou hlavními příčinami současných projevů sucha. Na sucho v letních měsících nebo na konci léta jsme už víceméně zvyklí, ale na květen se jedná o velký extrém. Problematika sucha je v posledních letech skloňována stále častěji a proto Kraj Vysočina dopadům dlouhodobého sucha a s ním spojeným nedostatkem vody věnuje už dlouhou dobu zvýšenou pozornost,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Martin Hyský.
Menší sněhová pokrývka letošní zimy dostatečně nedoplnila vláhový deficit v půdě z předchozích let a ten se tak dále prohlubuje. Vždyť ani v jednom měsíci letošního roku nenapršelo na Vysočině alespoň tolik jako je dlouhodobý průměr. V únoru, březnu i dubnu to nebylo ani 50 % průměru a jen za tyto tři měsíce chybí v naší krajině asi 70 mm srážek. Průměrná teplota v dubnu bývá 7,4 stupňů Celsia, letošní duben však teplota pro náš kraj dosáhla extrémního průměru 12,5 stupně. Letošní duben tak bude jedním z nejteplejších v historii měření. Přes srážkově vydatnější květen je situace nepříznivá i ve srovnání s předchozími suchými roky 2015 až 2017, kdy celkový deficit srážek na území kraje dosáhl téměř 300 mm.
Toky jsou pod normálem, podzemní vody také
Sucho se projevuje ve všech podobách a negativně ovlivňuje hydrologický režim v přírodě i širokou škálu lidské činnosti. V Kraji Vysočina většina vodních toků aktuálně dosahuje podnormálního stavu vody. Po dešti dojde k přechodnému zlepšení stavu, pak se však rychle hladiny vracejí k nízkým hodnotám. Přehrady dokážou situaci na významných vodních tocích zlepšit, na menších tocích je však situace místy velice nepříznivá. Nižší vydatnost vykazují mělké lokální zdroje podzemních vod, které nejsou ve většině případů schopny překlenout delší období sucha. „Na území našeho kraje mají každoročně větší či menší problém s množstvím nebo kvalitou dodávané vody desítky obcí. Půdní sucho pak způsobuje starosti zemědělcům, zahrádkářům i lesníkům. Proto si dovoluji požádat obyvatele našeho kraje i právnické osoby k hospodárnému nakládání s povrchovými i podzemními vodami,“ uvedl radní Martin Hyský.
Hejtman problém řeší už dva roky
Možnosti kraje i krajského úřadu k řešení této problematiky sucha a nedostatku vody jsou velmi omezené. Přesto už v roce 2016 hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek inicioval zřízení pracovní skupiny k řešení dopadů dlouhodobého sucha jako svého poradního orgánu. Výstupem činnosti skupiny jsou Doporučení pro obce a obecní úřady Kraje Vysočina k možnému postupu v případě nedostatku vody a Návrh krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření, která by měla napomoci snížení dopadů sucha a nedostatku vody na území kraje.
Podpora oblasti
Kraj Vysočina zároveň na problematiku sucha zareagoval úpravou svých dotačních titulů v oblasti vodního hospodářství a navýšením alokace finančních prostředků, kdy nově spolufinancuje hydrogeologické průzkumy nebo průzkumné vrty. Kraj Vysočina taktéž letos uspořádal pro obce seminář, který navázal na dotazníkovou kampaň, provedenou ve vztahu k návrhům možných opatření ke zlepšení zadržování vody v krajině na přelomu loňského a letošního roku u všech obcí na území kraje. Veškeré uvedené materiály jsou zveřejněny na webových stránkách kraje v dokumentech odboru životního prostředí a zemědělství ve složce oddělení vodního hospodářství.
Zdroj: TZ
Vložil: Štěpán Cháb