Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Prošel takovým peklem, že dokonce uvažoval o sebevraždě. Sice utekl hrobníkovi z lopaty, jenže…

18.06.2017
Prošel takovým peklem, že dokonce uvažoval o sebevraždě. Sice utekl hrobníkovi z lopaty, jenže…

Autor: ČT

Popisek: Spisovatel Michal Viewegh v pořadu České televize 13. komnata

Poslední dva roky života nebyly pro nejprodávanějšího českého spisovatele zrovna procházkou růžovým sadem. Praskla mu aorta a najednou bylo všechno jinak. Opustila ho druhá žena, nemohl psát. Byl totálně na dně a utápěl se v depresích. Co dělá autor Románu pro muže a Báječných let pod psa teď?

Poté co mu v roce 2012 praskla aorta, nezmohl se najednou vůbec na nic. A co bylo nejhorší, nemohl psát. Rok po úrazu se nedokázal napsat víc než jen ufňukaný deníček pacienta Můj život po životě. Tak ho alespoň nazval jeden kritik. „Já ho svým způsobem chápu, zdravému člověku, který to nezažil a nemá dobrou vůli si něco takového představit, logicky musí podobný deníček přijít ufňukaný, protože to opravdu je cosi jako kniha nářků. Navíc to nebyla regulérní literatura, ale jen zápisky tehdejší bídy, kterou jsem prožíval. Tenkrát jsem ovšem skutečně navíc neměl,“ přiznává Michal Viewegh v rozhovoru pro časopis Týden.

Mohl zemřít…

Co se vlastně tehdy v roce 2012 stalo? Jak uvádí idnes.cz, toho večera přepadla Michala na Sázavě slabost. Byl doma sám, a tak si raději zavolal sanitku, která ho odvezla do pražské nemocnice s podezřením na infarkt. Lékaři zjistili, že se skutečně jedná o prasklou aortu. Šlo zřejmě o nějakou menší prasklinku, protože jinak by neměl šanci převoz do nemocnice přežít. Následně prodělal čtyřhodinovou operaci a jeho stav se stabilizoval. Přednosta kardiocentra IKEM Jan Pirk tehdy novinářům z idnes.cz řekl, že prasknutí aorty je smrtelně nebezpečné, přesto vcelku běžné. K úmrtí dochází velmi často právě při převozu pacienta, operaci pak nepřežijí až 34 procenta lidí. Někteří z pacientů pak mohou ochrnout, jiní jsou naopak za čtrnáct dní zase na nohou.

Přiznal manželce nevěru

Během těch dvou let to bylo opravdu divoké, ale postupně se jeho stav začal zlepšovat. Začal dokonce psát román Biomanžel. „To už jsem byl schopný nejen udržet v hlavě dvě stě padesát stránek děje a logiku postav, ale do psaní se mi taky vrátila lehkost, nadhled a humor. V tomhle románu jsem se prvně dokázal vysmát všem bolestivým věcem, jak svému donchuánství, tak rozvodu, ke kterému mě přivedlo,“ popisuje Viewegh v rozhovoru. Rozvod v roce 2015 byl těžký. „Byli spolu třináct let. Michal Viewegh si svou manželku Veroniku bral v roce 2002. S o čtrnáct let mladší ženou má dvě dcery, Sáru a Barboru. V rozhovoru pro server idnes.cz potvrdil informaci, o které se dlouhou dobu spekulovalo – s Veronikou se rozvádí,“ uvedl ve svém článku v roce 2015 server blesk.cz.Už tehdy Viewegh tvrdil, že se nerozešli ve zlém, ale její odchod bere dodnes jako svou velkou životní prohru.

Byl promiskuitní

Co za rozvodem vlastně stálo? „Nejenže jsem jako manžel zdaleka nebyl dokonalý a dělal jsem nejrůznější chyby včetně toho, že jsem se nestaral o děti tak, jak bych měl, taky nějaké mé nevěry tam byly. Dokud jsem byl výkonný a úspěšný, Veronika všechno tohle ještě dokázala jakžtakž unést, ale v momentě, kdy se ten promiskuitní nedokonalý otec na mnoho let navíc změnil v neschopného, ufňukaného pacienta. To snad ani nemůžete manželce rozvod vyčítat,“ popsal tehdy hodně sebekriticky v článku na serveru ona.idnes.cz. Ale základem všeho bylo to, že jí přiznal nevěru a chápal, že to už manželka, která se o něj do té doby starala, překousnout nedokázala.

Sebevražedné nálady

Už od počátku rozvodu trpěl silnými depresemi. „Byl jsem tak na dně, že jsem začal pochybovat o smyslu svého života a měl i sebevražedné nálady. Nechci o tom moc mluvit, protože to vždycky zavání exhibicionismem nebo bolestínstvím, ale je pravdou, že když jsem po operaci začal znovu běhat, což mi moc nešlo, často jsem přecházel do chůze a přitom mi hlavou táhly různé myšlenky. Tenkrát byla sněhová kalamita a padaly stromy a já si říkal, že kdyby na mě nějaký větší spadl, byla by to rychlá, bezbolestná smrt,“ vysvětluje spisovatel s tím, že je pojištěný pro případ úmrtí, takže rodina by dostala peníze na nesplacenou hypotéku, a navíc by to nebyl zbabělý odchod ze světa, ale nešťastná náhoda.

Bolestínství, nebo logická úvaha?

Myslel to opravdu vážně. Opravdu uvažoval nad tím, že by nebylo špatné odejít. „Měl jsem za sebou padesát skvělých let života a ptal se sám sebe, proč si mám konec kazit, řekněme patnácti příšernými roky – jestli by nebylo fakt lepší to ukončit. A to není bolestínství ani exhibicionismus, to je naprosto logická úvaha, kterou lidi v okamžiku, kdy se jim život scvrkne na deset procent těch báječných uplynulých let, zkrátka přetřásají. Myslím si, že na to mají právo,“ říká v rozhovoru pro Týden. Následky prasklé aorty byly totiž opravdu děsivé. Viewegh měl neustávající deprese, byl totálně bez energie a elánu. Nezvládal ani prostorovou orientaci a trpěl poruchami paměti. „Nedokázal jsem se postarat ani o základní chod domácnosti, třeba měsíc jsem ležel s opravdu těžkou depresí, nicméně deprese mi diagnostikována byla. A když má člověk depresi, není samozřejmě schopný psát knihy,“ vysvětluje.

Problémy se mají rozchodit

Z toho marasmu ho nakonec dostalo právě psaní. „Psychoterapeutové mi jako jednu z terapií doporučili právě psaní. Mně ta znovuoživená denní povinnost sednout ke stolu a pět šest hodin psát opravdu pomohla, minimálně dávala mému životu opět smysl. I když můj pracovní výkon byl tak na třiceti procentech,“ prozradil časopisu Týden. Herec Jaroslav Dušek mu poradil, ať si zajde k lékaři Janu Hnízdilovi. A ten mu poradil, ať chodí na vzduch a věnuje se nordic walkingu – rychlé chůzi s holemi. Tehdy od něj odcházel celkem zklamaný, ale nakonec se ukázalo, že to byla ta nejlepší rada ze všech. Kdyby mu něco takového poradil soused, tak to pustí z hlavy, ale radu od známého lékaře bral vážně a všechno se najednou začalo obracet k lepšímu. V době těsně po nemoci byl odkázán na druhé, sám nezvládl skoro nic. Teď už je na devadesáti procentech své kondice, v níž byl před nemocí. Pokud jde ale o poruchy orientace a paměti, tam je spíš na padesáti procentech. „Zvládám už ale třeba jezdit autem na besedy, což bylo před dvěma lety nemyslitelné. Řekněme, že svůj současný život považuji za částečně plnohodnotný,“ dodal.

Krátkodobá paměť zlobí

S dlouhodobou pamětí problémy nemá, horší je to právě s tou krátkodobou. Pořád prý neví, co bylo včera, nebo dokonce před hodinou, netuší, co právě dělají děti, i když mu to před chvílí říkaly. Stále se tak musí ptát, kde a v kolik má být, jaké má dnes odpoledne či zítra ráno povinnosti. Když se ráno probudí, není si jistý, co je za den. „I když jsem se večer podíval do diáře, absolutně netuším, jaké povinnosti mě čekají. V deset večer jsem si vše připomněl, ale v osm ráno už to v hlavě není. Tohle se zdravým lidem nestává,“ přiznává spisovatel s tím, že v pořádku ještě není, ale má zakázáno stěžovat si a má být výhradně pozitivní. Na přímou otázku, jestli je už všechno v pořádku, odpovídá, že zdaleka není. Kvůli problémům s pamětí dokonce přestal téměř číst. Humoristická kniha ho nerozesměje a román nedojme.

---

Michal Viewegh se narodil v roce 1962 v Praze. Po gymnaziálních studiích zkoušel VŠE, nakonec ale vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor čeština a pedagogika. Povídky začal publikovat již v roce 1983 a jeho první vydanou knížkou se stal v roce 1992 skvělý román Báječná léta pod psa. Přinesl mu ohromnou popularitu a z Viewegha se stal spisovatel z povolání. Jeho pracovní nasazení bylo v té době obdivuhodné, psal jednu knihu ročně a jeho příběhy začaly být i námětem filmů. Na plátně jsme mohli vidět Báječná léta pod psa, Výchovu dívek v Čechách, Účastníky zájezdu či Román pro muže. Kromě dvou dcer z druhého manželství má z prvního ještě dceru Michaelu.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Antonín Pořízek

Tagy
Viewegh,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace