Nová vyhláška ochranných pásem kolem Švihova nepočítá s VRT, může srazit cenu půdy a zkomplikovat pěstování brambor

Foto: ČT

Popisek: Vodní nádrž Švihov - Želivka

Minimálně stovek vlastníků zemědělské i lesní půdy se týká návrh nové vyhlášky, která obsahuje striktně omezující opatření na rozšíření ochranného pásma II. stupně vodního zdroje nádrže Švihov na Želivce. Vedení Kraje Vysočina se společně se zástupci zemědělců a zainteresovaných obcí snaží do znění nové vyhlášky, připravované pro Povodí Vltavy, zasáhnout.

Do deseti let hrozí dotčeným oblastem Vysočiny omezení pěstování brambor, redukce volně paseného skotu, vyloučení využívání čistírenských kalů s následkem prodražení čištění vody. Výsledkem budou pravděpodobně také zásadní změny v zimní údržbě některých klíčových silničních tahů, omezení rekreace a v konečném důsledku vyloučení jedné z variant vedení VRT (vysokorychlostní trať) přes území Kraje Vysočina.

„Jsme překvapeni, že projednávaný návrh, předložený Povodním Vltavy, neobsahuje žádná zdůvodnění, proč definuje tak radikální omezující zásahy do práv vlastníků půdy a tak výrazné dopady do hospodaření zemědělských podniků na Pelhřimovsku. Nikde není uvedeno, jak navržená omezení přispějí ke zvýšení kvality vody v povodí. Otázky generuje i fakt, že jiný státní podnik, Povodí Moravy, spravující nádrže Vír a Mostiště a řídící se stejnými předpisy, naopak ochranná pásma kolem vodních děl redukuje,“ říká Martin Hyský, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství.

Nedostatky nové vyhlášky

Především zemědělci a vlastníci půdy, kteří se obávají o ztrátu její hodnoty a jejího hospodářského využití, poukazují i na další okolnosti, které projednávání návrhu nové vyhlášky doprovází:

• Připravovaná omezující vyhláška byla zpracována mimo jiné na základě dat a rozborů, pořízených v letech 2006 až 2009. Od té doby se skutečnosti zásadně změnily, vyvinuly se technologie ČOV a také přístupy používání chemikálií v povodí.
• Připravovaná vyhláška, upravující opatření na rozšíření ochranného pásma vodního zdroje Švihov na Želivce, jde proti filozofii zastavit vylidňování venkova. Platná vyhláška připraví o práci odhadem stovky lidí a další stovky v navazujících oborech.
• Vysočina pomalu přichází o tradiční plodinu, sníží se plochy, osázené domácími kvalitními bramborami, důsledkem bude rostoucí cena potravin, a navíc se vzdáváme možnosti konzumovat kvalitní domácí výrobky.
• Čistírna vod na vodním díle Švihov má v následujících letech projít zásadní modernizací technologie čištění. Je zde předpoklad, že například problém s pesticidy, ale i se zbytky léků a hormonů ve vodě bude tím téměř okamžitě vyřešen, naopak opatření v rámci omezení na půdě budou efekt generovat v horizontu desítek let.
• Návrh vyhlášky je předkládán málo srozumitelně, nepřehledně, a především s chybami, kdy ani samotný text není v souladu s mapovými podklady. Dotčené subjekty jsou tak uváděny v omyl a mají ztíženou možnost pracovat se správnými informacemi.
• Na Pelhřimovsku dojde k omezení rekreace, toto opatření je autory vyhlášky banalizováno, avšak její text mluví jasně.

Nejde o diskusi, ale o diktát

Podle hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka je kvalita pitné vody ve vodním díle Švihov, zásobující například hlavní město Praha, velmi důležitá. Ale zájmy jedné skupiny společnosti nemohou být nadřazeny zájmům skupiny druhé, zvláště když se nikde nehovoří o druzích kompenzací za tyto kroky, bez nichž nejde o seriózní diskusi a hledání řešení, ale o diktát. Ani zástupci zemědělských podniků na Vysočině se ochraně zdrojů pitné vody nebrání, ale požadují, aby opatření, která jsou přijímána, byla logická, smysluplná, skutečně nezbytně nutná a přiměřená.

Efekt navrhované maximální regulace nikdo nezná, není schopen odhadnout ani garantovat. Jak sami zástupci zemědělců tvrdí, možná by bylo efektivní učinit pouze polovinu opatření a redukcí, která by docílila požadovaného stavu. To však nikdo neřeší a bez relevantních průzkumů se od stolu likvidují nejčistější zemědělské provozy v České republice. Nikdo z regulátorů neřeší zmařené investice zemědělských podniků, nikdo zemědělcům zatím nenavrhl adekvátní a důstojné náhrady. Zatím vůbec není pamatováno na vlastníky půdy, která zařazením do ochranného pásma II. stupně ztrácí pravděpodobně svou současnou bonitu a pro majitele se do budoucna může stát takřka bezcennou.

Hospodáři by přišli o deset tisíc hektarů

Vedení Kraje Vysočina, přestože není dotčeným orgánem k připomínkování této vyhlášky, obešle relevantní úřady svými podněty a i nadále bude spolupracovat s regionálními zemědělskými podniky při ochraně jejich práv a zájmů. „Udržitelné a konkurenceschopné zemědělství je pro Vysočinu základ. Při rozumném nastavení pravidel a bez zbytečného nesmyslného diktátu omezení můžeme koexistovat a mít z čisté Vysočiny maximum všichni,“ upozorňuje hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Téměř deset tisíc hektarů půdy na Pelhřimovsku, spadající do Povodí Vltavy, se má stát pouze neobdělávanými pastvinami a hospodaření na nich bude podléhat přísným regulacím.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL