Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Provoz na dálnici D1 zaplatil životem vlk. Případ znovu otvírá otázku, zda dostatečně myslíme i na divoká zvířata

13.03.2017
Provoz na dálnici D1 zaplatil životem vlk.  Případ znovu otvírá otázku, zda dostatečně myslíme i na divoká zvířata

Autor: selmy.cz

Popisek: Vzácný samec vlka zaplatil životem pokus o překonání dálnice D1

Koncem minulého týdne byl na dálnici D1 na Havlíčkobrodsku usmrcen vlk. Zvíře bylo nalezeno mrtvé na poli u stého kilometru dálnice nedaleko obce Skorkov. Případ znovu otvírá otázku, zda při stavbě a rekonstrukcích dálnic dostatečně myslíme i na zvířata, která potřebují procházet volnou krajinou.

Mrtvou šelmu nalezl místní občan Václav Pinkas, který v pátek večer informoval Hnutí DUHA přes facebookové stránky Ochrana velkých šelem. Protože snímek, pořízený mobilním telefonem, naznačoval, že by se mohlo jednat o vlka, nález vyjeli následující den ověřit místní zoologové – Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Odborníci na místě potvrdili, že se s největší pravděpodobností skutečně jedná o vlka – samce o váze asi 40 kilogramů – a odebrali vzorky pro genetickou analýzu, která by měla přesněji určit původ zvířete. Nejpravděpodobnější je, že pochází z takzvané středoevropské nížinné populace, jejíž centrum výskytu je v Německu a západním Polsku, zasahuje však také do České republiky. Smečky na Broumovsku a v Podbezdězí žijí od Skorkova vzdušnou čarou zhruba 130 kilometrů, což je vzdálenost, kterou mohou mladí vlci, hledající nové teritorium, překonat během několika dnů či týdnů. Usmrcené zvíře bude v dalším týdnu podrobeno pitvě na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze

Zoolog Pavel Hulva odebírá vzorek pro genetickou analýzu

Zoolog Pavel Hulva odebírá vzorek pro genetickou analýzu

Vlk se pokoušel překonat dálnici pár desítek metrů od mostu přes silnici mezi Skorkovem a Zbinohy. Podchody pod dálnicí, zvlášť pokud pod mostem prochází zároveň i silnice, však nejsou velkými šelmami příliš oblíbené. Vlci jsou tak nuceni přecházet dálnice vrchem, což je při velkém provozu na D1 a absenci speciálních nadchodů velmi nebezpečné. Dálnice D1 je od 70. let 20. století pro velké savce v České republice významnou bariérou. Vedle vlků se ji pokoušejí překročit i losi a rysi. Posledním doloženým případem zabitého vzácného zvířete je rys, který byl nalezen před čtyřmi lety na osmdesátém kilometru u Koberovic na Pelhřimovsku.

Alespoň částečně by dalším kolizím mohly zabránit dobře navržené ekodukty, kterých je v Česku zatím minimum. Ty stávající byly  často realizovány bez konzultací s odborníky na ochranu přírody a v důsledku toho stojí dnes většinou na zcela nelogických místech – například na pražském okruhu jich je sedm. Naopak v lokalitách, kde je jejich význam pro migraci velkých zvířat nesporný, tyto stavby často chybějí. Díky generální dohodě mezi rezorty dopravy a životního prostředí by v rámci aktuálně probíhající modernizace D1 měly být v oblasti Vysočiny vybudovány dva speciální ekodukty – jeden z nich na čtyřiadevadesátém kilometru, asi šest kilometrů západně od místa usmrcení  vlka.

Místo kolize s vlkem na D1 u Skorkova

Místo kolize s vlkem na D1 u Skorkova

Výskyt dalších vlků nebo rysů není na Vysočině vyloučen. Ochránci přírody a zoologové se proto na jejich monitoring nyní více zaměří, plánují především intenzivnější využití fotopastí. Veřejnost může své pozorování hlásit například na .

„Jeden z plánovaných ekoduktů, vzdálený šest kilometrů od místa zabitého vlka, by zřejmě srážce nezabránil. Pokud by ani po rekonstrukci D1 případy usmrcení silně a kriticky ohrožených druhů velkých šelem neustaly, bude nutné průchodnost D1 dále zlepšovat. Přímé pozorování, nálezy stop nebo snímky usmrcených šelem, které nám lidé posílají, jsou velmi cenné a děkujeme za ně. Pomáhají nám skládat mozaiku aktuálního rozšíření velkých šelem i identifikovat kolizní místa na našich dálnicích,“ dodává Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA.

Počátkem října 2013 byl na dálnici D1 na Pelhřimovsku nalezen mrtvý rys. Místo srážky leží na osmdesátém kilometru dálnice směrem na Brno.

Počátkem října 2013 byl na dálnici D1 na Pelhřimovsku nalezen mrtvý rys. Místo srážky leží
na osmdesátém kilometru dálnice směrem na Brno.

„Sledování vlivu dálnice D1 na živočichy se věnujeme již řadu let. V úseku mezi Skorkovem a Humpolcem probíhaly v minulosti například pravidelné migrace losů z Polska do jižních Čech. I ti měli v cestě dálnici D1. Na silnicích a dálnicích hyne každoročně obrovské množství zvířat. Bohužel řešením není ani oplocení dálnice, protože tím vzniká pro zvířata zcela neprůchodná bariéra. Zvířata pak zůstávají uzavřená ve stále se zmenšujících izolovaných ostrovech, které neposkytují dostatek prostoru pro přežití izolované populace. Takovým případem je třeba právě populace losa na jihu Čech, která je odsouzená k postupnému zániku. Jedinou možností tak zůstává zajistit dostatečnou průchodnost dálnice pro faunu dostatečným počtem nadchodů a podchodů, které umožňují zvířatům překonat dálnici bez rizika srážky s vozidly,“ upozorňuje Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy.

„Studiu populační struktury vlka se věnujeme dlouhodobě, za tu dobu jsme nashromáždili stovky vzorků a genetických profilů zvířat z celé střední Evropy. Analýza jedince z nové oblasti tedy umožní přiřazení k existujícím subpopulacím a je cenným zdrojem informací o prostorovém chování druhu. V současnosti vytváříme modely, které hledají vztahy mezi genetickou strukturou druhů velkých savců a vlastnostmi krajiny. Takový přístup umožňuje objektivně posoudit i vliv staveb na populace divokých zvířat, například jejich fragmentaci a její důsledky, jako je ztráta genetické variability. Genetická analýza je nutná i pro určení možnosti výskytu hybridizace se psem a vyloučení záměny s československým vlčákem," řekl Pavel Hulva, docent zoologie a molekulární ekolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, a dodal: „Pokud nás lidé upozorní na výskyt uhynulého zvířete včas, jako v tomto případě, je možné čerstvé tkáně využít na analýzy celých genomů, což vzhledem k pokrokům v technologiích umožňuje získávat neuvěřitelné detaily, například o adaptacích na změny prostředí.“

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace