Česky neumějí a tak mají napsané v mobilu ´Dej peníze´... Jak se žije se zahraničními dělníky, vypráví paní Helena z Havlbrodu

Foto: jedensvet.cz

Popisek: I takhle vypadají ubytovny - ilustrační foto

ROZHOVOR Z Havlíčkova Brodu lidé odcházejí. Důvodem jsou stovky zahraničních zaměstnanců, jež sem přivážejí pracovní agentury. Podle iniciátorky Petice proti ubytovnám Heleny Siwkové vytvářejí ve městě atmosféru strachu, s níž se špatně žije.

Kvůli povalujícím se skupinkám s alkoholem nechtějí matky vodit děti na dětská hřiště, cizinci zastrašují obyvatele a chtějí peníze nebo cigarety. Z koncentrovanějších skupin u ubytoven se stávají vyloučené lokality, kde žijí nejen Rumuni a Bulhaři, ale také Poláci i Češi. Siwková říká, že místní lidé jsou naštvaní, vystresovaní a mají toho dost.

Jak vypadá situace v Havlíčkově Brodě právě teď? 

Teď je zima, takže to vypadá dobře. Uvidíme, co se stane na jaře, až se oteplí. Zase budou posedávat na trávnících a lavičkách. 

Takže čekáte, že se potíže s jarem zase vrátí? 

Ano, přesně tak. 

Co je podle vás největším problémem střetů mezi místními obyvateli a zahraničními pracovníky? 

Chybějící zákon o agenturách, které cizincům u nás zprostředkovávají práci. To je kámen úrazu, za který nemůže Havlíčkův Brod, na vině je neexistující zákon, který bude regulovat činnost agentur, jež sem vozí zahraniční pracovníky. Druhý problém jsou montovny, které platí minimální mzdy. Chvástají se tím, že zvedli plat na šestnáct tisíc korun, ale kolik je to, když pracujete na třísměnný provoz? O fungování managementu ani nemluvě. Jsou to veliké problémy.

Například sklárny ve Světlé nad Sázavou nabraly spoustu zaměstnanců za dvacet sedm tisíc hrubého. To je podle mne mzda ve fabrice za práci na tři směny. Nepotřebují sem vozit lidi z ciziny, mají zaměstnanců dost, protože poskytují dobré podmínky. I tady máme několik soukromníků, kteří vlastní malé či střední firmy a poskytují dobré podmínky, ale je jich málo. Havlíčkův Brod je chudé město a po odchodu armády šlo jenom dolů, dolů a dolů. Jde o jedno z nejchudších měst Vysočiny, odkud utíkají mladí lidé. Vzhledem k současné situaci se špatně žije ve městě, kde se brzy ráno bojíte jít od autobusu do práce, protože potkáte přiopilé cizince.

S podobným setkáním máte vlastní zkušenost. Co se stalo?  

Já v podstatě bydlím ve čtvrti, kde je jedna ubytovna zřízena. Do práce chodím kolem řeky, kde se cizinci povalují s lahvemi. Zastavili mě a chtěli peníze a cigarety. To se mi stalo dvakrát. Když neumějí česky, mají napsané v mobilu: dej mi peníze. Podobnou zkušenost mají i ostatní. Mámy s kočárky už vůbec nejezdí na cyklostezku, pouze ve skupinách, nebo vůbec. Přestaly chodit na dětské hřiště, protože se třicet metrů od nich povaluje banda s pivem, rumem a halekají. Půjdete příště na hřiště? Nepůjdete. Říkají nám, že se nic nestalo, a policie vypočítává klesající trestné činy. Ano, ale jde o špatnou atmosféru, lidé se bojí pouštět mladé na diskotéky. Brod byl vždy provinční město, ale měli jsme zde relativně bezpečno, nikdo se nebál pustit desetileté děti samotné do školy a ze školy. Ten strach, jaký zažívají rodiče dnes, tu doopravdy nebyl.

Čím ještě zahraniční pracovníci vytvářejí takovou atmosféru?   

Je velmi nepříjemné, když na vás pořvávají a pískají. Potkáte bandu deseti lidí, ale neuhnou vám z cesty. Stalo se pár věcí, kdy se poprali v hospodě a napadli nezletilou, ale těch je minimum. Jde spíš o atmosféru. Lidé jsou naštvaní, vystresovaní a je vidět, že už toho mají dost.

Proto také z vašeho popudu vznikla Petice proti ubytovnám, kterou podepsalo na 898 lidí. Ve více než dvacetitisícovém městě je to značná část populace…

Je to dost, proto říkám, že jsou lidé naštvaní. Těch drobností je spousta. Začíná to už tím, že nemají popelnice, a tak mají odpadky kolem sebe a u kontejnerů stojí hromady. Pak vystoupí manažer agentury, který prohlásí, že konzervativní občané si budou muset zvyknout na kosmopolitní společnost. Pokud budou mít tito lidé určitou morálku, nikdo si jich ani nevšimne. Máme zde komunitu Vietnamců, chodíme k nim nakupovat, na nehty, ale nikdo si jich nevšímá, nikdo nesepisuje petice a všechno je v pořádku. Když sem dovezou lidi z ghett, což tito pracovníci v podstatě jsou – a ghetta jsou na Balkáně horší než na východě Slovenska – nemohou se divit, že se lidé bouří. Oni neznají základní pravidla soužití. 

Jak ochotná a nápomocná v této věci je místním lidem havlíčkobrodská radnice? 

Radnice vzala naši petici vážně, což nás všechny, kdo jsou pod ní podepsaní, moc těší. Jednají, vytvořili skupinu prevence kriminality, která se pohybuje po ulicích, zřídili více kamer a více je vidět městskou policii. Ti skutečně odvádějí velký kus práce; i když se to někomu občas nezdá, městská policie opravdu funguje. Jsou vidět v ulicích, zajíždějí do problémových lokalit i několikrát denně. Město se začalo zajímat a začalo vnímat, že problém vznikl i špatnou komunikací. Například na schůzkách zaznívá odsuzování Facebooku, který dezinformuje a šíří nepravdivé informace, což není dobře. Kdyby informací, co plánují a jaké kroky dělají, mezi lidi proniklo víc, nebudou lidé tolik naštvaní. Ani já nejsem úplně nejmladší, ale dokážu pochopit, že média fungují; a vypravovat, že jde o dezinformace, je zbytečné. Tak udělám všechno pro to, abych uvedla informace na patřičnou míru. Když to funguje, proč to nevyužívat? 

Je tedy ze strany města snaha řešit situaci kolem soukromých ubytoven, kde se soustřeďují zahraniční dělníci?  

Jednají s majiteli a budou pokračovat. Jsou ale vázáni zákony a zase tolik možností nemají. My požadujeme, aby možnosti, které mají, využívali velmi razantně a neohrazovali se tím, že dnes všechno končí u soudu. 

Co by tedy podle vás nemělo v případné novele zákona o pracovních agenturách chybět?

Zaprvé by neměla chybět povinnost postarat se o zaměstnance, které sem agentura dopraví. Musí být zdravotně pojištění. Zdejší nemocnice s tím má problémy, protože ošetřuje zadarmo. A pokud sem cizinci přijdou, musí projít zdravotní prohlídkou, což při zprostředkování agenturou nemusí. Proč? Každý náš zaměstnanec jí musí projít. A jestliže pracovník přes agenturu odejde ze zaměstnání, které mu seženou, tak za něj musí být zodpovědní. Uvádí se, že tu žije na sedm zahraničních pracovníků, ale u nás v montovně pracuje jen stovka. Někteří dojíždějí, ale někteří nepracují, a čím déle budou bez práce, tím horší situace bude. Víme, kam to povede. Havlíčkův Brod se pomalu začíná vylidňovat, protože tu není práce; a když, tak není dobře placena. V průměru máme o tři a půl tisíce menší mzdy než krajské město, které je dvacet pět kilometrů od nás. 

Což zase přiláká zaměstnance ze zahraničí tohoto typu. Není to trochu začarovaný kruh?  

To je jednou jisté. Kromě doktorů do nemocnice tu není jiné místo, kam by šli lidé s vyšším vzděláním. Pár slušných firem je obsazeno Čechy. 

Ve vašem městě máte zkušenosti s cizinci z východní Evropy, Bulhary, Rumuny a podobně. Jak se v této souvislosti díváte na migrační krizi, která nyní probíhá v Evropské unii a Evropě vůbec?  

Myslím si, že Němci nám opět zavařili něco, z čeho se budeme dlouho vylízávat, a jestli se někdy vylížeme, to nevím. Nejsem proti přijímání uprchlíků z válečných oblastí, kteří to doopravdy potřebují, ale dostaly se k nám tisíce a tisíce lidí, u nichž nikdo neví, kdo jsou a odkud přišli. Díváme se na to s otevřenou pusou a je hnusné, že se v podstatě vše obrací proti těm skutečně potřebným. Skutečnost, že jsme otevřeli hranice se vzkazem, rádi vás tu uvidíme, přijďte, mi přijde jako účelové. Jako by někdo vymyslel destabilizaci Evropy.

Ve Francii vznikají vyloučené lokality, kam se bojí vstoupit i policie. Měli bychom podle vás vyhnat nepřizpůsobivé a uzavřít Schengen, nebo je to příliš razantní řešení?  

Na to už je příliš pozdě. Teď už se dá pouze postupně prověřovat a dohledávat, ale osobně jsem pro uzavření Schengenu, aby se alespoň nově příchozí museli prokazovat. Ta smlouva s ďáblem, co máme s Tureckem, což není nic jiného než právě smlouva s ďáblem, není úplně dobré řešení. My jsme se zbavili problémů, ale v Turecku uvízli ti, co pomoc opravdu potřebuji; a ani si nechci představovat podmínky, ve kterých tam žijí. Nemám řešení a rychlé řešení už vůbec ne, ale úřady by měly být důraznější a intenzivně hledat nasazené a příchozí upozornit, že se budou muset přizpůsobit našim podmínkám. 

Chápu, že některé země zakazují nošení nikábu. Mám zkušenost z Londýna, kdy jsem byla u paní na smrtelné posteli a ona potřebovala pomoc ošetřovatelky. Ošetřovatelka přišla v čádoru, a protože pršelo, byl špinavý a tahala ho všude po zemi. Rukávy měla stažené až k nehtům. Jak se takový člověk může postarat o někoho, kdo umírá? Jak by se nám líbilo, kdyby takhle vymetali nemocnice a přišli vám píchnout injekci? Mně by se to nelíbilo. Řešení vidím ve vyhledávání všech, kteří nám přišli škodit, a šupem je posílat zpátky. Tady působit velmi striktně a trvat na tom, že respektujeme vyznávaní jiné víry, ale konkrétně my máme stát oddělený od církve. Máme právo státní, nikoliv náboženské, a musí dodržovat zákony tohoto státu. Muslimové požadují chodit do školy zahalení. V tom případě já vyžaduji, aby v každé třídě visel kříž. 

Jakou paralelu vnímáte mezi problémy ve vašem městě a vyloučenými lokalitami přistěhovalců v Evropě?  

Jde o lidi, kteří mají jiné morální hodnoty, přišli sem a nechtějí se přizpůsobit našim pravidlům. Dál se chtějí povalovat a nechtějí se moc přizpůsobovat. Věřím, že mezi nimi jsou i slušní lidé od rodin. Ale i když jim agentury naslibovaly hory doly, tady ty peníze nevydělají.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL