Specialita v přírodě Vysočiny? Masožravá rostlinka. A to není vše

Foto: Bernd Haynold/Wiki

Popisek: Tučnice obecná

V Kraji Vysočina je v současnosti 191 zvláště chráněných maloplošných území. Jen v jediném se však vyskytuje masožravá rostlinka z čeledi bublinatkovitých - tučnice obecná (Pinguicula vulgaris).

Celá "rodina" zvláštností

Nachází se v přírodní rezervaci V Mezence na Pelhřimovsku nedaleko pramene řeky Želivky. „V přírodní rezervaci se vyskytují i jiné zvláště chráněné druhy rostlin na příklad rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský, bařička bahenní, tolije bahenní, vachta trojlistá, prstnatec májový a další,“ informoval radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád.

Výše zmíněné území je významné právě výskytem silně ohrožené tučnice obecné, kterou jinde v Kraji Vysočina nenajdeme. V České republice je nejrozšířenější v jižních a západních Čechách, nejhojněji na Šumavě  - zhruba 30 lokalit.

Stačí jí hmyz

Tučnice se živí nejrůznějším drobným hmyzem. Povrch listů obsahuje velké množství maličkých, téměř mikroskopických žlázek, které produkují lepkavou slizovitou látku. Ta se na světle třpytí a je pro hmyz neodolatelným lákadlem. Po dosednutí na list se hmyz přilepí a je pomalu stráven. Na postupném trávení kořisti se u tučnic podílejí jednak trávicí enzymy produkované rostlinami a jednak symbiotické bakterie a houby neustále přítomné ve slizovitém výměšku listů.

V přírodní rezervaci V Mezence roste tučnice v malém množství na několika nevelkých mikrolokalitách a i z toho důvodu vyžaduje zvláštní péči.

Potřebuje speciální péči

Speciální opatření k posilování její populace spočívá v tom, že se zde ručně musí narušovat případně odstraňovat drn a nůžkami opatrně vystřihávat okolní travino-bylinný a ostřicovo-mechový porost, protože se jedná o světlomilný druh, který by zde okolní rostliny příliš zastínily.

Druh je navíc náročný na vysokou hladinu podzemní vody. Nebezpečí pro populaci spočívá také v ohrožení divokými prasaty, která rozrývají půdní povrch. Kdyby si prasata vybrala plošku s výskytem tučnice, rázem bychom o tento unikátní druh na Vysočině přišli. „I z toho důvodu byla původně jedna mikrolokalita s výskytem tučnice uměle rozšířena do více takových plošek v rámci rezervace,“ uzavírá Zdeněk Chlád.  

Podle Wikipedie jsou lapací orgány tučnic jedny z nejjednodušších mezi masožravými rostlinami - tučnice mají plochu listů pokrytou malými tentakulemi s kapičkou travicího enzymu, na který se droboučký hmyz nalepí. Podobně jako mnoho rosnatek mají některé tučnice schopnost při chycení kořisti list mírně ohnout a zvýšit tak asimilační plochu. Také zvyšují produkci trávicí tekutiny v místě dráždění. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš