Tady si na spravedlnost počkáte. Víme, kterým soudům trvá rozhodování nejdéle, jsou z Ústeckého kraje...

Foto: Lucie Bartoš

Popisek: Soud v Ústí nad Labem

Ačkoliv pracují se stejnými zákony a rozsudky padají ve jménu stejné republiky, české soudy se od sebe v jedné věci liší, a to dost výrazně - v rychlosti rozhodování. Zatímco v Náchodě se rozhodnutí v civilním sporu můžete dočkat za čtyři měsíce, u Okresního soudu v Ústí nad Labem to může trvat až tři roky. Ministerstvo spravedlnosti chystá projekt, který má rozhodování zrychlit.

„Ze shromážděných statistik vyplývá, že u průměrné délky civilního či trestního řízení existují mezi českými soudy značné rozdíly. Loni například průměrná délka civilního řízení v Náchodě byla 122 dnů, v Ústí nad Labem pak 876 dní. To je sedmkrát více,“ vypočítává advokát David Zahumenský, jehož kancelář se soudními průtahy dlouhodobě zabývá. Vychází přitom z dat Ministerstva spravedlnosti ČR.

Posteskl si také nad tím, že se od sebe soudy vzájemně neučí, co by mohly zlepšit. Obratem ovšem dodává, že rychlost rozhodování soudu nemůže být jediným kriteriem posuzování jejich práce.

V trestním řízení bývá podle statistik nejrychlejší Okresní soud Svitavy. K verdiktu tam jsou soudci schopní dospět i za 75 dní, tedy asi dva a půl měsíce. Okresní soud v Jablonci nad Nisou může v trestním řízení dospět k verdiktu za 375 dní a v Děčíně dokonce za 389 dní.

Vzor bychom měli mít v USA

Přitom v USA platí zákon, podle kterého nemá řízení trvat déle než sto dní. Takové právní normě by tedy ani ten nejrychlejší český soud nevyhověl.

Pomalost ústeckého soudu vysvětlovala napříkald nedávno MF DNES tím, že je zde vyšší kriminalita, na kterou se nabalují i civilní spory. Také odtud historicky nejvíc prchali vzdělaní právníci včetně soudců. Soudy na Ústecku také trápí nedostatek středního justičního personálu.

Podle ředitele tiskového odboru Ministerstva spravedlnosti Miroslava Konvaliny je potřeba dopracovat nový občanský soudní řád. „Měl by například umožnit přesunutí některých typů sporů mimo soudy,“ citoval list Konvalinova slova s tím, že letos dostala česká justice 33,5 milionu korun z fondů EU na to, aby nabrala 102 nových nižších soudních zaměstnanců.

Pomohou videokonference?

Nový způsob komunikace mezi státními zastupitelstvími, soudy a věznicemi, který je běžný ve vyspělých zemích, má v České republice pomoci zrychlit průběh soudního řízení, snížit jeho náklady, zvýšit bezpečnost při soudních procesech a zlepšit postavení poškozených v trestním řízení. Projekt by měl být realizován do konce dubna 2016 s celkovými náklady přibližně 61 milionů korun, přičemž 49 milionů může ministerstvo čerpat od poloviny srpna tohoto roku z Norských fondů. 

Projekt videokonferencí v rezortu Ministerstva spravedlnosti je pro daňového poplatníka velmi výhodný. Jen v první polovině letošního roku vynaložila Vězeňská služba ČR na individuální eskortování vězněných osob k orgánům činným v trestním řízení (OČTŘ) celkem 45 milionů korun. Z toho 5,6 milionu bylo vynaloženo na dopravu, do zbývajících 39,4 milionu jsou zahrnuty náklady na střežení vězněných osob, tedy náklady na platy příslušníků vyjádřené v přesném objemu hodin odsloužených za účelem eskortování vězněných osob k OČTŘ. 

Videokonference přinesou značné úspory i v oblasti eskortování vězněných osob v systému hromadných svozů k přemístění a umístění vězněných osob. Vězeňská služba vyčíslila celkové náklady za první pololetí letošního roku na 52 milionů Kč. Z toho by v hrubém odhadu mohla být díky videokonferencím uspořena polovina této částky.

Systém lze použít i směrem do zahraničí

Výhodou videokonferencí je, že systém se dá využít jak pro výslechy prováděné vnitrostátně, tak s podobně vybavenými soudy a věznicemi v zahraničí. V případě přeshraničních výslechů jsou provozní náklady na internet nebo ISDN linky oproti nákladům na cestovné marginální. Videokonference také usnadňují asistence tlumočníků, kteří se budou moci připojit i ze zcela jiného místa. Zajištění bezpečnosti přenášených dat proti úniku během konání soudních videokonferencí je samozřejmou a nutnou součástí projektu.

Nezanedbatelným a těžko vyčíslitelným přínosem projektu je zvýšení bezpečnosti nejen díky snížení počtu eskort, ale také při samotných soudních procesech. Zlepší se postavení poškozených v trestním řízení. Zejména při soudních jednání jsou obvykle všichni jeho účastníci osobně přítomni, ačkoliv fyzická přítomnost těchto osob není v mnoha situacích potřebná nebo vhodná. Jedná se o případy výslechu lidí, kteří byli vystaveni sexuálnímu násilí, osob se ztíženou mobilitou či utajovaných svědků.

Rezort justice v současné době není dostatečně vybaven k tomu, aby mohl úspěšně využívat všech potenciálních výhod, které do oblasti komunikace přinášejí moderní informační technologie. Několik soudů v ČR je sice vybaveno příslušným zařízením umožňující vzdálený výslech svědků, tato technika je však většinou zastaralá a není propojena do jednotné sítě.

V rámci projektu bude technologiemi umožňující moderní komunikaci vybaveno 98 soudů od úrovně okresních soudů až po Nejvyšší soud a 15 věznic.  Videokonferenční místnosti vzniknou také na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně a v budovách Vrchní státního zastupitelství v Praze a Olomouci.

Ministerstvo spravedlnosti v současné době realizuje několik pilotních projektů na používání videokonferencí, a to i ve spolupráci s Policií ČR, která tento systém využívá například při výsleších dětí.

Přestože se projekt prioritně týká pouze rezortu Ministerstva spravedlnosti, přinese benefity i do dalších oblastí komunikace díky plánovanému využívání videokonferenčního zařízení ze strany advokátů, Ministerstva vnitra ČR (respektive Policie ČR) a dalších účastníků přípravných a soudních řízení.

Videokonference bude možné využívat v následujících oblastech:

• Vnitrostátní výslech zadrženého, obviněného, odsouzeného, svědka či znalce;
• Přeshraniční výslech zadrženého, obviněného, odsouzeného, svědka či znalce:
• vyslýchaný je v ČR a vypovídá v rámci procesu konaného v zahraničí (příchozí dožádání);
• vyslýchaný je v zahraničí a vypovídá v rámci procesu konaného v ČR (odchozí dožádání);
• tlumočník v rámci přeshraničního výslechu může být přítomen jednání fyzicky nebo prostřednictvím videokonference;

Multipoint videokonference – komunikace třech a více lokalit navzájem. Kromě spojení bod – bod umožňuje videokonferenční řešení komunikaci třech a více lokalit společně tzv. multipoint. Této funkcionality lze využívat například u videokonferenčních výslechů, při kterých asistuje specialista nebo tlumočník z jiné (třetí) vzdálené lokality. Dále se multipoint používá pro prezentace, pravidelné porady nebo školení mezi pracovníky vzdálených poboček.

Videokonference lze s výhodou využívat pro prezentace, pravidelné porady nebo školení mezi pracovníky vzdálených poboček. Výrazně se tím ušetří náklady na dopravu a čas jednotlivých účastníků.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš