Na Barboru si každý utrhne pár větviček, v Zoo Ústí nad Labem ale slaví skvrnitá koťátka. Mezinárodní den gepardů přinesl hned čtyřčata
04.12.2023
Foto: Zoo Ústí nad Labem (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Gepardí čtyřčata v Zoo Ústí nad Labem
Mezinárodní den gepardů, který připadá na 4. prosince, slaví Zoo Ústí nad Labem oznámením radostné zprávy. Narodila se zde čtyři koťata tohoto vzácného druhu. Radost je veliká! V tomto roce se narodila mláďata gepardů štíhlých v sedmi zoologických zahradách v Evropě, z toho přežívají pouze vrhy ve čtyřech institucích. Úspěšná je tak i ústecká zoo.
Zoo chová tři dospělé jedince gepardů – dvě samice a jednoho samce. Chov gepardů v lidské péči je velice náročný. Je nezbytné mít samostatné chovatelské prostory pro samce a pro samice, neboť mimo říji musí být zvířata zcela oddělena. Pro úspěšné spojení je zásadní vystihnout správný okamžik. K tomu jsou nezbytné dobré pozorovací schopnosti chovatelů. „Náš chovný pár gepardů je mladý, v letošním roce jsme se je pokoušeli spojit od jara. Ten správný okamžik nastal až v červnu, kdy se podařilo vystihnout vrchol říje,“ říká chovatelka Věra Malířová.
Gepardí samec v ústecké Zoo
Narodila se v září a zatím se jim daří
Mláďata se narodila 20. 9. 2023 a porod dle záznamů z kamer proběhl bez problémů. „První mládě se narodilo půl hodiny po půlnoci a to poslední – čtvrté, krátce po třetí hodině ranní,“ popisuje chovatelka. Pro gepardy jsou vícečetné vrhy přirozené. „Odchov jediného mláděte není efektivní investicí pro samici a pro stimulaci laktace je třeba sání více mláďat. Čtyři mláďata jsou v tomto ohledu ideální,“ doplnila vedoucí zoologického útvaru Petra Padalíková. Pro samici, která se o mláďata stará vzorně, je to druhá zkušenost. Tu první měla v loňském roce, tehdy se odchov nezdařil, dvě mláďata narozená v říjnu minulého roku musela být kvůli metabolickému onemocnění kostí utracena. Letošní vrh je dvojnásobný a pro ústeckou zoo tak dvojnásobnou radostí.
Do přirozeného odchovu tým zoologů a chovatelů nijak nezasahuje, probíhají však pravidelné veterinární kontroly a monitoring. Minulý týden proběhla jedna z dalších veterinárních prohlídek zaměřená mimo jiné na kontrolu růstu. „Mláďata se zdárně vyvíjejí, proběhla také nutná vakcinace. Již při dřívějších prohlídkách bylo zjištěno pohlaví – jedná se o 1 samce a 3 samice,“ upřesňuje veterinární lékařka Jana Matoušková.
Malá geparďátka jsou opravdu k sežrání.
Zatím bez návštěvníků
Pro samici i mláďata je nyní důležitý klid. Kdy budou mít návštěvníci šanci je spatřit, bude avizováno. „Děkujeme návštěvníkům za trpělivost. Zatím máme důvod k radosti, byť ještě nemáme vyhráno. Se zdárným průběhem chovu nám pomohl i Ústecký kraj, a to díky poskytnuté dotaci na kamerový a monitorovací systém v pavilonu gepardů,“ uzavírá ředitelka Ilona Pšenková. Pokud bude odchov mláďat úspěšný, zůstanou v ústecké Zoo minimálně rok, než dojde k jejich odstavení od matky.
gepard štíhlý (Acinonyx jubatus)
Gepard štíhlý je jediný žijící zástupce rodu gepardů. Jsou známy ještě další čtyři druhy geparda, ti jsou ovšem vyhynulí a známe je pouze z fosilií.
Gepard je stejně jako puma, rys nebo kočka domácí, řazen do podčeledi malých koček. Na rozdíl od velkých koček totiž neumějí vydávat hlasitý řev, pro který je potřeba mít silné vláknité výrůstky v hrtanu a jen zčásti zkostnatěnou jazylku. Gepardi mají jazylku zkostnatělou zcela. Jako malé kočky však dokážou příst.
Gepard má poměrně malou hlavu, dlouhé končetiny i ocas. Na rozdíl od většiny kočkovitých šelem nemá úplně zatažitelné drápy, což mu umožňuje lepší přilnavost k terénu ve vysokých rychlostech, ale znemožňuje vertikálně šplhat po stromech. Při běhu má velmi dobrou schopnost měnit akceleraci a rychle manévrovat, což z něj činí jednoho z nejhbitějších savců v přírodě. Až 70% jeho loveckých pokusů končí úspěšně. Díky větší vytrvalosti jsou schopni kořist uštvat, na rozdíl třeba od lvů, kteří se musí přiblížit na krátkou vzdálenost a kořist rychle přepadnout. I tak gepard dokáže na maximální rychlost běžet jen asi 30 sekund.
Gepardi byli ochočováni už starověkými Egypťany, Peršany a Indy a sloužili jako domácí mazlíčci velmožů a pomocníci při lovu antilop a gazel. Podle dochovaných pramenů nejvíce rozšířil lov s gepardy mughalský vládce Akbar, který kolem roku 1570 choval na svém dvoře více než 300 gepardů. Používal je k lovu hlavně antilop jeleních, ale sloužili i jako domácí mazlíčci a mohli se pohybovat v prostorách Akbarova paláce. Nejednalo se však o domestikovaná zvířata, protože většina gepardů byla odchycena jako koťata ve volné přírodě. V zajetí se gepardi rozmnožují velmi špatně, což potvrzuje ve svých pamětech i Akbarův syn, kde píše, že rozmnožení chovných gepardů a úspěšný odchov mláďat byla velká vzácnost.
Gepard patří mezi zranitelné druhy. Jeho počty ve volné přírodě klesají v důsledku ubývajícího životního prostoru, pytlačení a velmi nízké genetické variability.
Nízká genetická variabilita je důsledkem toho, že již dvakrát v historii, zhruba před 100 000 a 12 000 lety, došlo k prudkému poklesu gepardí populace, což mělo za následek příbuzenské křížení a nevratné snížení genetické variability. V důsledku toho klesá vitalita mláďat a oplozovací schopnost spermií, kdy počet spermií v ejakulátu je o 90 % nižší než u tygra nebo lva a 81, 6 % z nich je defektních.
Na vysoké mortalitě koťat se podílí i predace, jelikož často končí jako oběť lvů, hyen nebo paviánů, pokud je najdou. Do jednoho roku věku jich přežívá jen 5%.
Podle posledních odhadů čítá divoká gepardí populace méně než 6700 jedinců.
|
Zdroj: Tisková zpráva
Vložil: Markéta Vančová