Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Poctivě zvládnuté řemeslo, to se dnes na AVU trochu upozaďuje, říká akademický malíř Jiří Lhota, autor monstrózního lidského ´bestiáře´

19.08.2021
Poctivě zvládnuté řemeslo, to se dnes na AVU trochu upozaďuje, říká akademický malíř Jiří Lhota, autor monstrózního lidského ´bestiáře´

Foto: CSOP Praha 5 (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Jiří Lhota na vernisáži svých obrazů v KC Prádelna

ROZHOVORY NA OKRAJI Letos 15. července zahájila v KC Prádelna výstava Jiřího Lhoty s názvem ´PHANTASMA aneb Bytosti z nevědomí´. Jiří Lhota (1970) absolvoval AVU v Praze, má za sebou řadu kolektivních i samostatných výstav, je autorem mnoha grafických návrhů pro hudební skupiny a projekty různých žánrů, především se však věnuje malbě. Žije a pracuje v Ústí nad Labem, kde působil na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně a nyní vyučuje na ZUŠ Evy Randové. Řečeno slovy kunsthistorika, jeho tvorba je záznamem ponoru do kolektivního nevědomí moderního člověka a zobrazením především stinných stránek hlubin lidské duše. Nicméně často v nich bývá přítomen i prvek ironie, satiry nebo úšklebek, měnící pro diváka perspektivu vnímání jeho díla. Zapomeňme na nóbl popisy, Lhotova díly jsou fantaskní, dokonale řemeslně ztvárněná a velmi sugestivní. Zato malíř je trochu strohý, na otázky odpovídá maximálně stručně, rozhodně to není žádný ´klábosil´. Jeho síla spočívá v jeho dílech, a protože máme dost obrázků, necháme je tedy hovořit…

Těžko se o Vás něco zjišťuje, na sociálních sítích takřka absentujete.

Proč nemám vlastní stránky? Uznávám, že v současné době představuje internet a sociální sítě důležitou součást jakékoli obchodní činnosti. Nebráním se prodeji svých prací, rozhodně nemám touhu žít asketicky a v chudobě. Vlastní stránky mám, ale nejsou moc aktualizovány. To však nevylučuje smysluplnou a kvalitní spolupráci s nějakým duchovně spřízněným odborníkem na digitální svět, která by přispěla k prezentaci mé tvorby. Zatím jsem žádného nenašel a z toho důvodu nemám ani svého galeristu. Samotná tvorba má u mě prioritu před jejím zpeněžováním.

 

Snímky z výstavy v KC Prádelna

Jste skvělý kreslíř. Za to může AVU?

Kreslení bylo neoddělitelnou součástí mého života od samého dětství. Proto jsem po základní škole zvolil studium na SPŠS v Železném Brodě. Pak jsem pokračoval studiem na AVU v Praze. Studoval jsem u profesorů Ladislava Čepeláka, Dalibora Chatrného a Jiřího Lindovského obor grafika. V té době se skutečně učilo kreslit a poctivě zvládnout řemeslo, což je dnes podle mého názoru trochu upozaděné. Myslím, že studium na AVU bylo pro mne velmi přínosné a zajímavé. Už proto, že jsem studoval v době změny režimů a zažil různé profesory a přístupy k studiu.

 

Snímky z výstavy v KC Prádelna

Žijete v Ústí nad Labem. Kdybyste žil v Praze, měl byste jako malíř více možností uplatnění?

Možná ano, leč spíše je to o vnitřním nastavení. Nejsem asertivním milovníkem ruchu velkoměsta, který nechybí na žádné společenské události, tudíž mi atmosféra menšího města celkem vyhovuje, ale Prahu mám také rád a celkem často do Prahy jezdím – důvodem jsou památky, výstavy, galerie, přátelé.

 

Snímky z výstavy v KC Prádelna

Jak se vůbec dnes žije umělci na volné noze?

V reálném životě musím stejně jako všichni zaplatit složenky a koupit jídlo. K tomu mi slouží především moje práce učitele na výtvarné škole, díky které se pohybuji v oboru, který mám rád. Kreativní lidé mají velkou výhodu, že jejich životy nejsou jednorozměrné. Jinak se věnuji tvorbě obalů CD, ilustrací - pro časopisy, a volné tvorbě na zakázku.

Co říkáte na výstavu v Prádelně?

V Galerii Prádelna jsem vystavoval před více než dvěma lety. Tématem výstavy byly obrazy inspirované tvorbou spisovatele H. P. Lovecrafta a byla to zajímavá zkušenost. Primárně je to prostor komunitního centra, který navštěvují z podstatné části především senioři, tedy lidi, kteří by se s mojí tvorbou jinak nejspíše nesetkali. Zaujaly mne jejich reakce, které se pohybovaly v celém spektru od pohoršení, přes nepochopení, ocenění řemeslné kvality, až jedince, které obrazy a jejich energie velmi pozitivně oslovily. S některými dámami jsem si dopisoval a musím uznat, že po vysvětlení souvislostí té konkrétní kolekce obrazů byly ochotné akceptovat i jejich formu.

 

Výstava v Prádelně

Jiří Lhota nabídl návštěvníkům svoje ztvárnění archetypálních postav, které vystupují v mýtech, snech, pohádkách a od počátku lidstva obydlují ta nejtemnější zákoutí duše člověka. Konečně takřka celá tvorba Jiřího Lhoty je ovlivněna mytologií a symbolikou zasvěceneckého okultismu i lidových vyprávění. Stejně tak jeho stínové obrazy s bolestnou intenzitou reflektují psychickou trýzeň současného moderního světa plného nejistot, odlidštění a ztráty smyslu. Metaforicky ukazuje bázní a strachem naplněné nevědomí současného lidstva. To bývá také příčinou občasného nepochopení jeho tvorby, neboť stejně jako kultura dávného východu před královským průvodem vyhnala všechnu bídu a bolest za hradby města, aby se oko královského syna nedotklo temné tváře života, tak si i dnešní svět vyrábí masku umělého štěstí, bohatství, krásy a nekonečné prosperity, šíří pozitivní iluze, které překrývají podobu, jež nemá být nikdy spatřena. Ze zkušenosti minimálně posledního roku dobře víme, jak křehká je tato iluze a jak zoufale jsme nepřipraveni na odvrácenou stranu skutečnosti.

Lhota boří světy růžových snů

Lhota boří tyto světy růžových snů, dává nám nové ikony pro smrt i znovuzrození, ukazuje krásu a bolest sexuality a pomíjivost vtělení. Zároveň nabízí nové symboly, které pomáhají představit si a integrovat bolestné pravdy o našem lidském údělu. Odhaluje, stejně jako Buddha, že naším největším učitelem je smrt, čímž svojí kreativitou přispívá ke kolektivnímu probuzení a snad postupné proměně světa v krásnější a lidštější místo.

 

Fantaskní postavy a monstra, cyklus ilustrací k Erbenově Kytici

V Prádelně autor publiku nabídl několik velkoformátových obrazů, které však překvapují u něj nezvyklou barevností. Návštěvníci si tak prohlédli nejen fantaskní postavy a monstra, nýbrž i Lhotovo pojetí tradičnějších postav pohádek a vyprávění jako je vodník, čarodějnice nebo mořská panna. Součástí expozice byly také perokresby, cyklus ilustrací k Erbenově Kytici, který dosud nebyl nikdy prezentován. Na kresbách zvláště vyniká dokonalé technické zpracování, preciznost a zručnost spojená s trpělivostí a pokorou, což Lhotu řadí k výtvarníkům, kteří nepodlehli svodům postmoderní relativizace a jejich umění se pojí s dokonalým zvládnutím řemesla. Přes všechnu svou zcela moderní strukturu vedou jeho díla hlubokým a jedinečným výrazem svých rysů stoletími k truchlivým dílům středověkým, k Redonovi, Boschovi nebo H. R. Gigerovi, stejně jako k bezejmenným autorům fantastických bestiářů zaujatých obludami a monstry.

 

Plánujete další výstavu?

Ano. Velmi rád. Když budou prostory, kde vystavovat.

Malujete a kreslíte denně?

Ano. Snažím se kreslit a malovat denně. Jak říkal Max Švabinský, den, kdy jsem nic nenakreslil, byl zbytečný.

 

Snímky z výstavy v KC Prádelna

Učíte rád?

Ano. Práce se studenty je velmi zajímavá a inspirativní. Doufám, že obapolně.

Ještě se věnujete tetování.

Dnes už ne. Ale rád bych se k tomuto druhu umění vrátil. Setkal jsem se při tetování s mnoha zajímavými lidmi, z nichž mám dodnes přátele.

 

Autor na vernisáži v KC Prádelna - tu plechovku z tlapy nepustil, tudíž je na všech fotkách :-)

Na závěr něco o mně. Věnuji se kresbě, malbě, grafice, modelování. Ve své tvorbě zobrazuji často své představy , nechávám se inspirovat a ovlivnit hudbou a literaturou . Je mě blízký ve výtvarném umění svět baroka, symbolismu, dekadence přelomu 19. a začátku 20. století, ale i komiksu. Ovlivnili mě autoři jako Goya, Gustav Doré, Felicien Rops, Odilon Redon, Max Klinger, Franz von Stuck , Honoré Daumier, Arno Bockling, H.R. Giger… Z našich umělců to je Panuška, Váchal, Kobliha.

 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace