Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rodinný výlet na sever… Památky, výhledy, koupání, popraviště a bolavé nohy… Český poutník

12.08.2018
Rodinný výlet na sever… Památky, výhledy, koupání, popraviště a bolavé nohy… Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Poutní kaple Narození Panny Marie

FOTOGALERIE Krásy České Kamenice, koupání v Děčíně a výlet lanovkou na Větruši. Zvu vás na dvoudenní rodinný výlet, zaměřený především na nejmladší generaci, která není příliš zvyklá na dlouhé pěší túry a nejraději by seděla u počítačů. Do batohu balíme jen to nejnutnější, trochu jídla, hodně pití a něco málo náhradního prádla. Pak již vzhůru za dobrodružstvím.

Na nádraží v České Kamenici vystupujeme po téměř pěti hodinách jízdy, kdy jsme vystřídali celkem čtyři vlaky. Já sledoval krajinu za oknem, drahá polovička háčkovala a nejmladší člen rodiny dělil cestovní čas mezi tablet a sledování krajiny. První úspěch...

Poutní areál

V Kamenici míříme prvně do penzionu složit bágly a trochu si odpočinout po cestě. Odpoledne nás čeká prohlídka města. Tu zahajujeme na místním náměstí plném historických domů. Další naše kroky vedou k vyhlášené církevní i architektonické památce, tedy k Poutní kapli Narození panny Marie. Původ poutního místa je opředen bohatými pověstmi a zázračnými skutky Matky Boží. Historie stavby se počíná u českokamenického rodáka, od roku 1706 čtvrtého děkana P. Jindřicha Ignáce Teigla (†1735), který je skutečným zakladatelem tohoto poutního areálu, který tvoří především důstojnou schránku pro posvátnou sošku Panny Marie.

Kolem hrobky

V parku míjíme hrobku rodiny Preidl. Stavba hrobky rodiny Preidlů byla provedena v roce 1868 a téhož roku 17. srpna vysvěcena. Hrobka je ve zdejší oblasti cenným dokladem historizující sepulkrální (hřbitovní) architektury. Jako první bylo 19. prosince 1868 do hrobky uloženo exhumované tělo syna Franze Preidla, který zemřel roku 1866 v Praze a pochován byl na zdejším hřbitově. Hrobka je posledním pozůstatkem starého městského hřbitova, založeného v prostoru dnešního areálu okolo Poutní kaple v první polovině 17. století.

Impozantní rozhledy

Od hrobky míříme po modré turistické značce na vyhlídku Jehla. Nejmladší potomek už trochu brblá, že musí pořád pochodovat, v cíli ale neskrývá radost, že na kopec vyšplhal. Rozhledy jsou zde opravdu impozantní. Úspěch číslo dvě. Vracíme se zpět do městečka, na náměstí se zastavujeme v místní pizzerii na vyžádanou večeři nejmladšího z rodu. Na lahodné pizze si ale nakonec pochutnáme všichni. 

Příběh bezmoci a vlastní pomoci

Po návratu do penzionu Kamélie, v němž jsme našli na jednu noc útočiště, se ještě od majitele dozvídáme jeho životní příběh, kterak se plavil po mořích a jak přišel o nohu. A taky o tom, jak mu revizní lékař odmítl dát plný invalidní důchod, a proto přestavěli část domu na penzion, aby měl nějakou práci a zábavu. Máme také tu čest seznámit se s jeho pětiletou fenkou Enií, potomkem kavkazského ovčáckého psa. Po zalehnutí do pelíšku všichni rychle usínáme. Inu cesta byla náročná.

Koupání v Děčíně, vyhlídky v Ústí nad Labem

Druhého dne ráno vstáváme kolem sedmé hodiny, nabíjíme energii jogurtovou snídaní a loučíme se s Českou Kamenicí. Lokálkou míříme do Děčína. Zde máme dnes jen jeden cíl. Místní bazén. Vydržíme v něm něco přes dvě hodinky. Pro devítiletého syna byl toto zlatý hřeb výletu... Z bazénu jdeme zpět na nádraží a nasedáme na vlak směr Ústí nad Labem.

Šikmý kostel v Ústí…

Na zdejším Kostelním náměstí, které by se ale mělo jmenovat Nákupní, neboť je z půlky obestavěno obchodním centrem Fórum, obdivujeme místní raritu, kostel Nanebevzetí Panny Marie. Při bombardování města v roce 1945 byl vážně poškozen, od té doby má výrazně vychýlenou průčelní věž, čímž se velmi podobá šikmé věži v Pise.

Větruše, zrcadlový labyrint, popraviště, bomby…

Lanovka na Větruši jezdí z horního patra obchodního centra Fórum. Kabinka nás veze nad železniční tratí, silnicemi a domy a za dvě minutky už stojíme na horní stanici lanové dráhy. Odtud míříme k rozhledně a hotelu Větruše. Našim cílem jsou výhledy na Ústí a návštěva přírodního bludiště a zrcadlového labyrintu.

Nakonec nám ještě zbývá chvíle času, proto zamíříme k místnímu popravišti ze šestnáctého století. Z informačních materiálů se dozvídám, že: „Městské popraviště bylo vybudováno v roce 1543 a svému účelu sloužilo až do konce 18. století. V té době město ztratilo hrdelní právo." O kousek dál jsou připomínky další smutné události, II. světové války. Konkrétně jde o označená místa, kam v dubnu 1945 dopadly zničující bomby.

Na tomto poněkud smutném místě, ale s kouzelnými výhledy na město, zejména pak na nádraží Ústí nad Labem západ, náš výlet končí. Vracíme se k lanovce a míříme na vlak, který nás poveze domů.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace